Digitální prst na tepu dat: kybernetický Mendel dobývá Severní Ameriku i Japonsko

Brněnská firma GreyCortex pomocí strojového učení hlídá tok dat ve firmách, úřadech i továrnách. Experti na kyberbezpečnost se se svým softwarem dostali až do Severní Ameriky nebo do Japonska.

 

Na rozdíl od firewallu nebo antiviru se GreyCortex zaměřuje na analýzu toku dat uvnitř digitální infrastruktury. Ilustrační foto: iStock

Slavného přírodovědce Gregora Johanna Mendela si Brno váží. V moravské metropoli má svou univerzitu, muzeum, ulici i značku piva. A Mendel je i název unikátního softwaru, který vymyslela a provozuje brněnská technologická firma GreyCortex. Platforma pro detekci bezpečnostních hrozeb a provozních problémů sítě v reálném čase „vidí“, jaká zařízení v síti jsou, s kým komunikují, kdy a kolik dat si pošlou i jaké kanály k tomu využívají. Mendel je schopen vyhodnotit podezřelé jednání, a upozornit tak na hrozbu kybernetického útoku, a to nejen v bance, ale třeba i v nemocnici, úřadu státní správy nebo továrně, kde dokáže pohlídat také průmyslové řídicí systémy.

Podobně jako šedá kůra mozková, která dala v roce 2016 název tehdejšímu brněnskému startupu vzniklému z projektu akademického výzkumníka a etického hackera, se přitom virtuální Mendel umí učit a zlepšovat. „Bezpečnostních prvků funguje v IT samozřejmě celá řada. Na rozdíl od firewallů nebo antivirů nás ale od počátku zajímala analýza toku dat přímo v samotné infrastruktuře. A už od začátku jsme využívali nejen statistické metody, ale i strojové učení, naše platforma se tak průběžně učí, jaké chování je v síti běžné a jaké naopak rizikové,“ vysvětluje Petr Chaloupka, ředitel společnosti GreyCortex.

Platí to nejen pro komunikaci navenek, ale i uvnitř. Mendel tak dokáže vyslídit nejen narušitele vně systému, ale i „krtka“, tedy agenta, který by se mohl snažit data ukrást přímo ve firmě.

PESTRÁ KOMUNITA Z CAMPUSU

V úspěchu Mendela, který dnes hlídá sítě pro 300 zákazníků v 25 zemích světa, od počátku také hrálo podstatnou roli Brno. Do původně doktorandského projektu z brněnského Vysokého učení technického již pod názvem GreyCortex zainvestoval fond Y Soft Ventures, hrdý propagátor moravské metropole, který je dodnes jedním ze společníků firmy, jež platformu Mendel stvořila. Na Brno v GreyCortexu nedají dopustit, a to nejen proto, že sídlí ve čtvrti Medlánky v budově Jihomoravského inovačního centra, za sousedy mají Středoevropský technologický institut CEITEC a o kus dál v ulici má sídlo pobočka americké společnosti Red Hat, která se specializuje na open source technologie.

„Brno má ideální polohu, je tu několik vysokých škol, kde se vyučují počítačové a matematické obory. Navíc sem přicházejí stále nové firmy s inovativními nápady a vzájemně se obohacujeme, žijeme tu v takové pestré a podnětné komunitě,“ popisuje Petr Chaloupka výhody práce v campusu.

Brněnští patrioti nicméně od počátku mířili do globálního byznysu, což je v oboru kyberbezpečnosti nasnadě. „Digitální zločinci útočí po celém světě, neexistují žádné metody, které by byly nějak lokální nebo specifické. Pro nás to znamená, že jsme všude tam, kde zákazník nějaká data potřebuje ochránit. Nebo ještě jinak: naším zákazníkem je v zásadě každý, kdo si uvědomuje, že má co chránit,“ říká šéf GreyCortexu.

Přestože má brněnská firma v portfoliu klientů řadu bank, nemocnic nebo úřadů státní správy (včetně vydavatele tohoto časopisu), dostala se i k zakázkám, kde na první pohled datový byznys nemusí být tak zřejmý. Mendel tak chrání třeba citlivé údaje klientů významné pražské advokátní kanceláře a hlídá bezpečí vědeckých dat v laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech, kde jsou díky GreyCortexu schopni si kyberbezpečnost špičkového ústavu ochránit sami, bez najímání dalších IT specialistů.

Mezi zvučné reference brněnské firmy patří také polské herní studio CD Projekt RED, tvůrce titulu Zaklínač, který patří mezi světově nejúspěšnější počítačové hry. Mendel tu obstál v tvrdé konkurenci, mimo jiné proto, že je schopný ohlídat specifický datový tok mezi servery polského studia, který je nárazový a čelí náporům v podobě rychlých přenosů až tisíců terabajtů dat.

Software od brněnské firmy hlídá data také v japonském institutu Riken, kde do roku 2023 pracoval Fugaku, nejrychlejší superpočítač světa. Foto: Riken Center for Computational Science

JAPONCI DÁVAJÍ PŘEDNOST KVALITĚ

Velmi specifická byla i zakázka pro japonské prefektury Hjógo a Osaka. Tady brněnští specialisté narazili na častý nešvar státní správy: kyberbezpečnostních prvků bylo mnoho, vzájemně se překrývaly a vršily, čímž se křehkost celé infrastruktury jen zvyšovala. Pro prefektury, které mají přes 14 milionů obyvatel, GreyCortex pracuje dodnes, stejně tak jako pro soukromou Hyogo University nebo výzkumný ústav Riken, který v Kóbe provozuje kdysi nejvýkonnější počítač na světě, a další japonské klienty.

„Je to extrémně náročný trh, nejen proto, že je třeba mít software lokalizovaný v japonštině. Musíte mít také na místě svého člověka, na druhou stranu je Japonsko hodně adaptabilní a když klienta přesvědčíte, že nabízíte nejlepší řešení, nehrají tam nějaká ochranářská opatření nebo preference domácích firem žádnou roli,“ vysvětluje Petr Chaloupka.

GreyCortex plánuje v letošním fiskálním roce dosáhnout obratu 150 milionů korun a dále pokračovat v dvouciferném růstu, proto chce rozvíjet nové trhy. Přes Kanadu, kde pracuje pro globální potravinářskou firmu, se chce dostat na americký trh, a to díky referencím, které jsou v kyberbezpečnostním byznysu tou vůbec nejlepší reklamou.

Rozvíjet chtějí brněnští experti také západní Evropu. Sází tu na Nizozemsko, kde svižně roste nejrychlejší a nejmodernější digitální infrastruktura ze všech unijních zemí. Předloni tu GreyCortex hledal nového distributora v rámci české podnikatelské mise. Nadějným trhem je i Německo, kam zástupci brněnské technologické firmy pravidelně jezdí na Hannover Messe, nejdůležitější světový veletrh pro průmyslové inovace.

PROTI ŠPINAVÉMU BYZNYSU

Kyberbezpečnostní byznys je postaven tak trochu na paradoxu. Zatímco má zajišťovat klid, bezpečí a ochranu, nejvíc mu přeje naopak neklidná doba plná nejistot. Třeba taková, která panovala za covidu. „Není to tak, že by aktivita kyberzločinců narostla během pandemie v řádu stovek procent. Spousta institucí a firem se ale začala zamýšlet nad tím, jestli právě v takové křehké a zranitelné době svá data dobře chrání,“ popisuje Petr Chaloupka. A podobné je to podle něj v posledních měsících v souvislosti s válkou na Ukrajině a nebezpečím ruského útoku, který nepřichází jen z nebe, ale i kyberprostoru. Jak ale zdůrazňuje, o kyberkriminalitě by se nemělo mluvit jen takto nárazově, ale systematicky.

„Dnešní svět je propojený a stejně tak se globalizuje i internetová kriminalita. Byla by chyba říkat, že zrovna nám nic nehrozí. Máme co dělat s organizovaným zločinem, stejně nemorálním a špinavým, jako je třeba obchod s drogami. My přispíváme k tomu, že těmto digitálním kriminálníkům zatápíme a kazíme jim obchody. Naše podnikání tak má nejen bezpečnostní, ale vlastně i společenský rozměr. A to nás samozřejmě těší,“ dodává Petr Chaloupka, ředitel firmy GreyCortex.

BLAHOSLAV HRUŠKA