Návrh zákona o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo návrh zákona o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky a o změně některých souvisejících zákonů, a to z důvodu adaptace českého právního řádu na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) č. 168/2013 a (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o kybernetické odolnosti).

Akt o kybernetické odolnosti představuje horizontální rámec, mezi jehož hlavní dva cíle patří:

1. vytvoření podmínek pro vývoj bezpečných výrobků s digitálními prvky tím, že bude zajištěno, aby hardwarové a softwarové výrobky byly uváděny na trh s méně zranitelnostmi a aby výrobci brali vážně bezpečnost v průběhu celého životního cyklu výrobku, a
2. vytvoření podmínek umožňujících uživatelům, aby při výběru a používání výrobků s digitálními prvky zohlednili kybernetickou bezpečnost.

Akt o kybernetické odolnosti pak vymezuje čtyři konkrétní cíle:

i) zajištění, aby výrobci zlepšili bezpečnost výrobků digitálními prvky od fáze návrhu a vývoje a během celého životního cyklu,

ii) zajištění soudržného rámce kybernetické bezpečnosti, který výrobcům hardwaru a softwaru usnadní dodržování předpisů,

iii) zvýšení transparentnost bezpečnostních vlastností výrobků s digitálními prvky a

iv) umožnění podnikům a spotřebitelům bezpečné používání výrobků s digitálními prvky.

Akt o kybernetické odolnosti se vztahuje na výrobky s digitálními prvky, kterými se rozumí „softwarové nebo hardwarové výrobky a jejich řešení pro zpracování dat na dálku, včetně softwarových nebo hardwarových komponent, které jsou na trh uváděny samostatně“ (čl. 3 bod 1 aktu o kybernetické odolnosti).

Adaptace vnitrostátního právního řádu na akt o kybernetické odolnosti se provádí v nezbytně nutném rozsahu tak, aby byla zajištěna plná slučitelnost s právem Evropské unie.

Návrh zákona vymezuje výkon státní správy při uvádění výrobků s digitálními prvky na trh a stanoví seznam přestupků, kterých se mohou dopustit hospodářské subjekty uvádějící tyto výrobky na trh, případně oznámené subjekty při porušení povinností při posuzování shody výrobků s digitálními prvky. Návrh zákona dále stanovuje základní povinnosti oznamujícího orgánu, který musí vnitrostátní úřad, jehož činnost je řízena členským státem a určený členským státem. Předkládaný návrh zákona pro oblast výrobků s digitálními prvky určuje oznamujícím orgánem Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Návrh zákona dále vymezuje dozor nad dodržováním požadavků stanovených aktem o kybernetické odolnosti. Návrhem zákona se stanoví, že orgány dozoru při kontrole dodržování povinností stanovených nařízením o kybernetické odolnosti budou postupovat v souladu s tímto zákonem, se zákonem o dozoru nad trhem s výrobky a nařízením o dozoru nad trhem.

Pokud se týká dopadů na specifické skupiny obyvatel, předkládaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na spotřebitele. Nová právní úprava by měla vést ke snížení výskytu nebezpečných výrobků s digitálními prvky na trhu, ke zvýšení ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, k posílení informovanosti spotřebitelů, k rozšíření možnosti spotřebitelů podávat podněty orgánům dozoru ve vztahu k bezpečnosti výrobků s digitálními prvky a také zajištění vyřizování podnětů ze strany dotčených subjektů. Pozitivní dopad lze očekávat od zavedení povinnosti provést posouzení shody výrobku s digitálními prvky před jeho uvedením na trh. Spotřebitelé a občané by měli rovněž těžit z lepší ochrany svých základních práv, například ochrany soukromí a údajů. Jedním z negativních dopadů je možnost zvýšení cen u výrobků s digitálními prvky.

Návrh zákona byl odeslán do mezirezortního připomínkového řízení.