Americký trh práce nejen ochlazuje, ale také ho trápí strukturální problémy (Ozvěny trhu)

Skutečnost, že americký pracovní trh ochlazuje podtrhla nedávná každoroční předběžná revize statistik z trhu práce, která srazila růst zaměstnanosti za období březen 2024 až březen 2025 na polovinu až na 0,5 %. To je dokonce nižší tempo oproti útle rostoucí ekonomice eurozóny, kde zaměstnanost v druhém letošním čtvrtletí meziročně narostla o 0,6 %. Přesto se míra nezaměstnanosti v USA k letošnímu srpnu zvýšila „pouze“ o 0,4 pb a dosáhla 4,3 %. Její samotná úroveň na poplach zatím nebije. Trh práce byl nicméně klíčovým argumentem pro americký Fed, který v minulém týdnu po devítiměsíční pauze obnovil cyklus snižování úrokových sazeb.

Pomineme-li ale krátkodobý horizont, tamní trh práce se postupně dostává pod větší tlak strukturálních problémů, které ještě eskalují kroky americké administrativy v oblasti imigrace, školství či obchodní politiky. Kombinaci slabého růstu zaměstnanosti a jen malého zvýšení míry nezaměstnanosti vysvětluje pohled na zásobnu amerických pracovníků. Míra participace na trhu práce (osob starších 16 let) od konce roku 2023 v USA postupně klesala a letos v srpnu dosáhla 62,3 %. To je o celý procentní bod níže oproti únoru roku 2020, po kterém trh práce ovlivnil pandemický šok. Firmy tak čelí i menší množině pracovníků, ze kterých si mohou vybírat. A snahy skrze obchodní politiku přitáhnout průmysl zpět na americkou půdu a vrátit práci americkým průmyslníkům nepředstavují příliš efektivní využití zdroje, který se v USA zdá být stále vzácnější.

Zpřísněná imigrační politika a masové deportace rovněž příliš nepomáhají doplňovat stavy pracovníků, které by v případě velkého průmyslového comebacku v USA byly zcela jistě potřeba. Nedávný krok americké administrativy do hledáčku ale dostal i kvalifikovanější pracovní místa v sektoru služeb. Donald Trump na takzvané H-1B vízum nalepil cenovku ve výši 100 tisíc dolarů, čímž mnohým technologickým firmám velice prodražil verbování do svých pluků. Právě kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí, především z Indie a Číny, jsou ti, kterým tato víza umožňují zalepit velkou díru na americkém pracovním trhu. Technologičtí giganti jako Amazon, Microsoft, Meta, Google či Apple mají těchto pracovníků ve svých řadách tisíce a každý rok jejich počty navyšují. Je otázkou času, zdali tlak ze Silicon Valley přeci jen nepřesvědčí Washington o změně taktiky.

Do budoucna to může znamenat, že pracovní síla v USA bude vysoce nedostatková, zejména pokud dojde k výše zmíněným posunům v ekonomice. V případě adresování napjatého trhu práce by to mohlo znamenat, že měnová politika efektivně bude muset být tváří tvář tomuto jevu utaženější. To ale například kontrastuje s pohledem S. Mirana, dočasného náhradníka v řadách amerického Fedu, kterého dosadil D. Trump, podle kterého mimo jiné nižší růst populace vyžaduje nižší úroveň úrokových sazeb.