Slovensko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Objem vyrobené elektřiny v roce 2024 meziročně stoupl o 1 %, přičemž spotřeba se zvýšila o 3 %. Celkově se vyrobilo přes 30,2 TWh elektřiny, zatímco spotřeba dosáhla 27,3 TWh. Přebytek výroby nad spotřebou představoval 2,9 TWh, což bylo méně než v roce 2023, kdy přebytek dosáhl 3,4 TWh. Celkový slovenský export elektřiny v roce 2024 dosáhl 5,2 TWh, z toho na Ukrajinu směřovalo cca 2,8 TWh.

V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2 x 471 MW. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie, instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí rovněž budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny a budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra nabízí, po skončení těžby uhlí v roce 2023, příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím . Již funkční 3. blok a připravované spuštění 4. bloku JEMO mají společný instalovaný výkon 471 MW a společně pokryjí cca 26 % celkové spotřeby elektřiny na Slovensku, navíc bez přímých emisí CO2.

I přes rostoucí spotřebu elektřiny je Slovensko stále energeticky soběstačné a pokrývá svoji spotřebu z vlastních zdrojů. Očekává se, že v budoucnu se vývoj v rámci průmyslového odběru elektřiny změní – obdobně, jako tomu bylo po odstavení výrobního závodu Slovalco. Změna zřejmě nastane po rozšíření obnovitelných zdrojů energie, kde se očekává zvýšení jejich podílu na celkovém energetickém mixu. Zatímco v roce 2023 Slovensko vyvezlo o 3,24 TWh více energie, než dovezlo, v roce 2024 čistý export energie dosáhl 2,95 TWh. Čistý slovenský export se v roce 2024 meziročně snížil o téměř 14 %. V rámci dovozu nejvíce elektřiny na Slovensko proudilo z ČR a Polska.

Spotřeba elektřiny na Slovensku zřejmě vzroste po dokončení ohlášené investice slovensko-čínské firmy Gotion InoBatteries, která postaví na Slovensku továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Výrobní kapacita v první fázi dosáhne 20 GWh s možností jejího následného zvýšení až o 100 procent.

Možný problém s nedostatkem elektřiny související s podporou elektromobility hodlá Slovensko řešit výstavbou nového jaderného bloku. Současně začíná s přípravou projektu malých modulárních reaktorů, což otevírá nové příležitosti pro české firmy.

Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data a smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hojně zastoupeny podél hranice s Maďarskem. Aktuálně se pracuje na projektu využívání geotermální energie v Košické kotlině. Projekt má být financován z Fondu pro spravedlivou transformaci EU.

Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR. V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW.

Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z celkové roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m3 zemního plynu.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají rovněž bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí rovněž pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 6 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí