Hodnota exportu zboží v 1. čtvrtletí 2026 dosáhla celkem 1 260,0 mld. korun a meziročně se zvýšila o 32,9 mld. (2,7 %) - Vývoj ekonomiky České republiky - 1. čtvrtletí 2026

4 . Vnější vztahy

Hodnota vývozu
v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla.

Hodnota exportu zboží [1] v 1. čtvrtletí 2026 dosáhla celkem 1 260,0 mld. korun a meziročně se zvýšila o 32,9 mld. (2,7 %). I přes silnou srovnávací základnu začátku loňského roku meziroční růst hodnoty vývozu v letošním 1. čtvrtletí posílil oproti předchozím dvěma kvartálům. Výraznějšímu meziročnímu růstu hodnoty exportu zabránil meziroční pokles cen [2] . Podle sezónně očištěných údajů hodnota exportu v 1. kvartálu mezičtvrtletně vzrostla o 2,8 %.

Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ

Růst exportu táhl vývoz do EU.

Meziroční růst vývozu zboží v 1. čtvrtletí podpořil výhradně export do zemí EU (+43,8 mld. korun, 4,6 %). Naopak třetí kvartál v řadě meziročně klesla hodnota vývozu mimo EU (−11,2 mld. korun, −4,1 %). K celkovému meziročnímu růstu exportu tak nejvíce přispěl vývoz do Rakouska [3] , Itálie a Francie (viz Tabulka č. 2). Z mimoevropských destinací nejvíce vzrostl export do Jižní Koreje a významný přírůstek byl patrný rovněž u Španělska, Bulharska nebo Polska. Za poklesem vývozu mimo EU stál zejména pokračující propad exportu do Spojených států amerických [4] a Velké Británie, ale přispěl i pokles u Spojených arabských emirátů [5] . Pokles byl zachycen také u vývozu do Německa [6] .

Rostl vývoz ve většině oddílů klasifikace produkce.

V 1. čtvrtletí po oslabení z konce loňského roku opět posílil meziroční nárůst hodnoty exportu u řady sledovaných artiklů. Celkový meziroční nárůst hodnoty exportu zboží byl v 1. čtvrtletí podpořen zejména zvýšením u strojů a zařízení, motorových vozidel a dílů a počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (viz Tabulka č. 1). Prudký meziroční nárůst byl zaznamenán také u vývozu ropy a zemního plynu a z poklesu se dostal export elektrických zařízení. Meziroční přírůstek si udržoval export ostatních dopravních prostředků a zařízení, ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu a základních farmaceutických výrobků a přípravků. Vývoz meziročně klesl u menšiny sledovaných oddílů a šlo zejména o drobnější obory zpracovatelského průmyslu. Největší poklesy vývozu byly zachyceny u koksu a rafinovaných ropných výrobků a v papírenství a další snížení nepřesáhla 1 mld. korun.

Dovoz rostl silněji než vývoz.

Hodnota dovozu zboží v 1. čtvrtletí 2026 dosáhla 1 189,5 mld. korun a stoupla meziročně o 38,8 mld. (3,4 %). Rovněž u importu cenový vývoj tlumil meziroční dynamiku [7] . Sezónně očištěný dovoz mezičtvrtletně vzrostl o 5,2 %. Výraznější meziroční přírůstek měl v 1. kvartálu import z Evropské unie (+30,0 mld. korun, 4,2 %). Dovoz ze zemí mimo EU byl vyšší o 8,6 mld. korun (2,1 %). Nejvíce meziročně rostl dovoz z nám blízkého Německa (viz Tabulka č. 4), ale téměř se zdvojnásobil také import z Tchaj-wanu [8] a výrazné navýšení bylo zaznamenáno také u Maďarska. Více se dováželo rovněž z Polska, Rakouska nebo Číny. Největší pokles měl dovoz z Ruska, snížení se ale po velkém loňském propadu [9] zmírnilo. Klesl i dovoz se Spojených států amerických a Slovenska a významné byly i poklesy
u asijských destinací, jako jsou Ázerbájdžán, Jižní Korea, Kazachstán nebo Indie.

Růst dovozu podpořily především počítače, elektronické a optické přístroje.

K meziročnímu růstu hodnoty dovozu zboží v 1. čtvrtletí se značnou převahou přispělo zejména zvýšení importu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (viz Tabulka č. 3). Vyšší byl i dovoz motorových vozidel a dílů, velmi výrazné navýšení měl import základních farmaceutických výrobků a přípravků, solidní přírůstek byl zaznamenán u strojů a zařízení a základních kovů. Nezanedbatelně meziročně vzrostla také hodnota dovozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu. Nejvýraznější pokles hodnoty dovozu byl zaznamenán u ropy a zemního plynu a dále u kovodělných výrobků, u kterých pokračoval propad dynamiky započatý na konci loňského roku. Významně se snižoval také import ostatních dopravních prostředků a zařízení a oděvů

Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím meziročně klesl.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí dosáhla přebytku ve výši 70,5 mld. korun. Přebytek meziročně klesl o 5,9 mld. Podle sezónně očištěných údajů se kladné saldo výrazně mezičtvrtletně snížilo. Celkový meziroční pokles přebytku byl v 1. čtvrtletí výsledkem značného zhoršení bilance obchodu se zeměmi mimo EU (−19,8 mld. korun). Naopak bilance obchodu se zeměmi EU se meziročně zlepšila nejvíce od 2. čtvrtletí 2023 (+13,8 mld. korun). Nejvíce ve směru zlepšení salda působil obchod s Rakouskem (viz Tabulka č. 6), s odstupem následovaný Itálií, Ruskem a Jižní Koreou. Významné zlepšení výsledku zahraničního obchodu se zbožím bylo patrné také u Francie, Ázerbájdžánu, Slovenska nebo Bulharska. Největší meziroční propad přebytku byl v 1. čtvrtletí zaznamenán u obchodu s Německem a dále u Tchaj-wanu a Velké Británie. Výrazně ve směru zhoršení celkové bilance působil i obchod s Maďarskem, Spojenými arabskými emiráty nebo Tureckem.

Vliv na zhoršení bilance měl zejména obchod s počítači, elektronickými
a optickými přístroji.

Nejvíce ve směru meziročního zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím působilo značné prohloubení schodku obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Značné zhoršení bilance bylo zachyceno také v případě obchodu se základními farmaceutickými výrobky a přípravky, základními kovy, elektřinou, párou a klimatizovaným vzduchem, koksem a rafinovanými ropnými produkty nebo ostatními nekovovými minerálními výrobky. Na druhé straně ve směru meziročně lepšího celkového výsledku bilance silně působil zahraniční obchod s ropou a zemním plynem a dále se stroji a zařízeními, ostatními dopravními prostředky a zařízeními, kovodělnými výrobky nebo motorovými vozidly.

[1] Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.

[2] Ceny vývozu zboží za 1. čtvrtletí 2026 meziročně klesly o 3,4 % a mezičtvrtletně se zvýšily o 0,8 %.

[3] Prudce narostla hodnota exportu elektřiny a dále motorových vozidel.

[4] Pokles byl plošný napříč celou klasifikací produkce. Nejvíce se snížil vývoz počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, strojů a zařízení, pryžových a plastových výrobků a ostatních dopravních prostředků.

[5] Hlavní propad se zde odehrál u položky počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení, ale významně přispělo i snížení
u motorových vozidel, elektrických zařízení nebo kovodělných výrobků.

[6] Celkový propad byl ovlivněn vývojem exportu elektrických zařízení a elektřiny. Naopak u motorových vozidel vývoz do Německa silně rostl.

[7] Ceny dovozu v 1. čtvrtletí 2026 meziročně klesly o 4,4 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 1,0 %.

[8] Navýšil se zde zejména dovoz u položky počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení.

[9] Dovoz z Ruska už během loňska klesl na jednotky mld. Kč, když se projevilo značné omezení dovozu ropy prostřednictvím ropovodu Družba.

Vývoj ekonomiky České republiky - 1. čtvrtletí 2026