Rusko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026, souhrnná teritoriální informace

Ruská federace je jedenáctou největší ekonomikou světa s nominálním HDP 2041 miliard USD (2024, PPP) a členem dvacítky největších ekonomik světa G-20. V Evropě je pátou největší ekonomikou, nejlidnatější evropskou zemí se 146 miliony obyvatel a rozlohou největší země na světě. Do února 2022 se jednalo o největšího dodavatele ropy a plynu pro evropské země. Přestože Rusko nepatřilo k vyspělým ekonomikám, tak jeho rozloha, počet obyvatel, geografická blízkost, popularita tradičních českých výrobků, ale i některé přetrvávající ekonomické vazby vytvářely určitý potenciál pro české výrobce a exportéry. Dlouhodobě agresivní politika Ruska, projektující do ekonomické spolupráce politické cíle, které byly v rozporu s českými zahraničně-politickými a bezpečnostními zájmy, vedla k postupné změně situace. Válečná agrese Ruska proti Ukrajině s následnými sankcemi Evropské unie a západních zemí zásadním způsobem omezila možnosti českých výrobců a exportérů uplatnit se na místním trhu. V důsledku válečných událostí na Ukrajině došlo k zásadnímu snížení surovinové závislosti ČR na Rusku a ukončení spolupráce v průmyslových oblastech s možným využitím pro válečný průmysl.

Podnikání v Rusku je dnes s ohledem na stále silnější státní dirigismus a nepředvídatelné zásahy do ekonomických aktivit firem hodnoceno jako vysoce rizikové bez možnosti využití standardních právních nástrojů. Tuto skutečnost prohlubuje zákon o zahraničních agentech a umístění ČR na seznam tzv. “nespřátelených zemí“, které mohou zásadním způsobem ovlivnit ekonomické aktivity českých subjektů na místním trhu. Za současné situace nedoporučuje MZV ČR uskutečňovat do Ruské federace pracovní ani turistické cesty.

Lze předpokládat, že se v Rusku, které se v horizontu několika příštích let bude potýkat s ekonomickými problémy, budou dále zhoršovat podmínky pro podnikání i vymahatelnost práva, které většině zahraničních firem neumožní v Rusku dlouhodobě působit.

Ruská ekonomika v posledních letech prochází výraznými změnami, které jsou úzce spjaty s pokračující válkou proti Ukrajině, západními sankcemi a globálními výkyvy na trzích s ropou. Po propadu HDP v roce 2022, kdy hospodářství silně zasáhla invaze na Ukrajinu a s ní související sankce, přišel v letech 2023 a 2024 poměrně silný růst. Hlavním tahounem růstu byly masivní státní investice do vojensko-průmyslového komplexu a celkový přechod ekonomiky na „válečný režim“. Příliv peněz do ekonomiky je však doprovázen vysokou inflací, která v roce 2024 oficiálně dosáhla 9,5 %, nicméně např. ceny potravin rostou meziročně o 20 až 30 %. Současný model růstu se tak jeví z dlouhodobého hlediska jako neudržitelný. Už v roce 2025 se očekává výrazně ochlazení ekonomiky a zpomalení tempa růstu, nebo dokonce stagnace.

Ruská ekonomika trpí strukturálními problémy, které nebude možné krátkodobě řešit a budou pravděpodobně brzdit růst i v dalších letech. Podniky mají vyčerpány výrobní kapacity a dále je nebude možné rozšiřovat kvůli nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je nejnižší v historii pod 3 %. Rovněž dochází ke snižování investic kvůli vysokým úrokovým sazbám, které centrální banka v rámci boje proti inflaci drží nad 20 %. Problematický je pro ruskou ekonomiku vývoj cen na trzích s ropou, která je hlavním zdrojem státních příjmů. V roce 2025 začaly ceny ropy výrazně klesat, což ohrožuje rozpočtovou stabilitu.

Ruské veřejné finance a státní rozpočet pro rok 2025 odrážejí hlubokou transformaci ekonomiky směrem k válečnému hospodářství. Vláda schválila rozpočet, který výrazně navyšuje výdaje na obranu a bezpečnost – tyto položky tvoří více než 40 % celkových státních výdajů, což je nejvyšší podíl od rozpadu Sovětského svazu. Na samotnou armádu a nákup zbraní má jít rekordních 13,5 bilionu rublů, tedy asi 6,3 % HDP, což představuje meziroční nárůst o čtvrtinu a čtyřnásobek oproti předválečnému stavu. Naopak výdaje na zdravotnictví, školství a sociální politiku stagnují nebo klesají.

Jsou patrné známky ochlazování v klíčových odvětvích – například v potravinářství, chemickém průmyslu či strojírenství. Zhoršuje se také situace v těžařském sektoru, kritická je situace v těžbě a exportu uhlí. Klesají i prodeje automobilů a zemědělské techniky. Firmy se potýkají s opožděnými platbami a nárůstem provozních nákladů. Navzdory těmto problémům ovšem není bezprostřední kolaps ruské ekonomiky pravděpodobný. Stát má rezervy ve Fondu národního bohatství a stále zvládá financovat narůstající rozpočtové deficity. Pokud se však současné trendy nezmění, tak se fiskální a sociální problémy mohou projevit v dalších letech.

Plánuje se mj. omezení financování některých projektů, například modernizace zdravotní péče od roku 2026. Aby bylo možné bobtnající výdaje na armádu ufinancovat, rozhodla vláda o rozsáhlé daňové reformě zahrnující zvýšení daní s platností od nového roku. Rovná sazba ve zdanění fyzických osob byla nahrazena progresivní daní a korporátní daň byla zvýšena z 20 na 25 %, což by mělo do rozpočtu přinést asi 1,6 bilionu rublů. Ministerstvo financí původně počítalo s příjmy 40,3 miliard rublů a výdaji 41,5 miliard. Zhruba třetina příjmů rozpočtu pochází z vývozu ropy a plynu, přičemž rozpočet byl sestaven na základě ceny ropy Urals ve výši 69,7 USD/barel při kurzu 96,5 rublu za dolar. V prvním pololetí 2025 se však cena ruské ropy pohybovala výrazně níže, což snížilo příjmy z jejího exportu až o 25 % oproti předpokladu. Současně rubl značně posílil oproti dolaru, což způsobuje další pokles rublových příjmů pro státní pokladnu. Rozpočtový deficit měl v roce 2025 klesnout z loňských 1,7 % HDP na 0,5 %, přičemž státní dluh měl dle plánů vlády zůstat pod 20 % HDP, což je na evropské poměry nízká hodnota. Podle nových odhadů ministerstva financí však deficit dosáhne i v roce 2025 nejméně 1,7 % HDP. Není také vyloučeno, že bude nutné rozpočet dále upravovat, zvláště kvůli mimořádným výdajům a pohybům na trhu s ropou. Rozpočet zároveň není příliš transparentní vzhledem k tomu, že třetina výdajů zůstává utajena.

V regionech je situace komplikovanější, ruská vláda hledá nové investory, kteří by zaplnili místo po odcházejících západních firmách. Válka prohloubila rozdíly mezi regiony, centrální vláda posiluje kontrolu nad vývojem situace.

Jednou z nejvíce postižených oblastí se stalo v Rusku IT. Do začátku války rostl objem dat spravovaných vládou každoročně o 20?%. Deficit chipů a počítačů se daří Rusku částečně nahrazovat paralelním importem a částečně dovozem z Číny. Nově jsou vytvářena skrytá datová centra mimo hlavní mezinárodní cloudové úložiště. Zásadní je odchod minimálně 10 % IT ruských expertů, kteří odešli ze země v důsledku podzimní mobilizace.

Sektorem, který v minulosti přitahoval pozornost zahraničních investorů, byl před válkou bezesporu automobilový průmysl. Jako reakci na ruskou agresi na Ukrajině však všechny přední zahraniční automobilky (včetně asijských jako např. Toyota, Hyundai atd.) své továrny v Rusku zavřely či prodaly. Na jejich místo nastoupili především čínští výrobci automobilů či společné rusko-čínské joint venture, které však dosud zdaleka nenaplnily původně plánované ruské představy.

Sektory, které přes komplikovanou situací fungují, jsou potravinářství a zemědělská produkce, farmaceutické výrobky a oblast medicínských zařízení.

Současné poznatky ukazují na to, že v krátkodobém a téměř jistě i dlouhodobém kontextu nebude Rusko bezpečným trhem. Možná obnova obchodních vazeb bude závislá na dalším chování Ruska, kde se pozitivní změny v nejbližší době čekat nejspíše nedají. Doba potřebná k návratu uvažování o Rusku jako destinaci pro investice bude ještě delší. Rusko posiluje ochranné bariéry proti zahraničnímu zboží. Na straně druhé, díky potřebě ruských firem a obyvatel zajistit si některé deficitní zboží fungují často pod kontrolou státu překupníci a zprostředkovatelé, kteří hledají cesty, jak na Rusko uvalené sankce obejít nebo vyřešit chybějící logistická řešení.

Poptávat se budou spíše jednodušší výrobky se vzrůstajícím podílem náhradních dílů, bez kterých by v Rusku instalované stroje přestaly fungovat. Spotřební zboží včetně potravin se do Ruska bude vyvážet daleko méně, především kvůli růstu jejich cen a postupnému poklesu kupní síly ruských obyvatel. Upozorňujeme české firmy, že je nezbytné zajistit, aby při realizaci případných obchodů s Ruskem či třetími zeměmi nedocházelo k porušování sankčního režimu EU.

Rusko - Hospodářské ukazatele

Vývoj HDP

Podíl sektorů

Rusko - Import dle zemí

Rusko - Import dle zboží

Rusko - Příležitosti pro český export

• Aktuální informace k oborovým příležitostem

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí