Norsko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Digitalizace norské společnosti sice dosáhla pokročilé fáze, nicméně dynamický vývoj v odvětví ICT je neustálým zdrojem příležitostí. Kontinuální vylepšování a posilování již tak robustní digitální infrastruktury je jednou z priorit nejen centrální vlády, ale i jednotlivých obcí. Poptávka po digitalizaci dalších odvětví či služeb je v Norsku značná, tento proces navíc úzce souvisí s probíhající zelenou tranzicí. Například v roce 2025 vyčlení vláda téměř 190 mil. EUR jen na nové digitalizační projekty. Odhady zároveň uvádějí, že v roce 2030 bude Norsko potřebovat o 40 000 více kvalifikovaných pracovníků v oboru ICT než dnes.

Příležitosti v tomto sektoru v Norsku zdaleka nejsou vyčerpány. Pokročilá digitalizace je skutečností, na které si norská společnost velmi zakládá a poptává další rozšiřování nabídky digitálních řešení a služeb. Státní správa i samospráva průběžně zveřejňuje související tendry na norském portálu veřejných zakázek Doffin, řada příležitostí existuje i v soukromém sektoru.

Jen během roku 2025 vláda z rozpočtu vyčlení na digitalizaci historicky nejvyšší částku, to se týká např. rozvoje širokopásmového připojení v odlehlejších obcích či rozvoje digitálních řešení ve zdravotnictví. Probíhá také dlouhý proces digitalizace katastru nemovitostí, nové projekty se připravují v segmentech jako e-government či fintech. Digitalizace probíhá např. i v oblasti recyklace materiálů a surovin – vyvíjejí se databáze umožňující digitálně trasovat výrobky a materiály s vysokým potenciálem opětovného využití („digitální pasy“ produktů). Digitalizace je zkrátka jednou z vládních priorit – dalším důkazem budiž fakt, že norský kabinet vydal v r. 2024 novou digitalizační strategii, která stanovuje cíl učinit z Norska nejvíce digitalizovanou zemi na světě do r. 2030. Velkou politickou pozornost získalo v Norsku téma rozvoje umělé inteligence – jejímu dalšímu využití, včetně velmi pečlivého posouzení dopadů tohoto fenoménu na fungování demokratické společnosti, se intenzivně věnují výzkumné instituce i státní správa.

Významnou samostatnou kapitolou je kybernetická bezpečnost. V souvislosti se současnou mezinárodně-politickou situací si Norsko zřetelněji uvědomilo strategický význam své energetické infrastruktury a její zranitelnost vůči sabotážním aktům a kybernetickým útokům. Státní i soukromí aktéři proto posilují bezpečnost svých IT a monitorovacích systémů.

Pro inovativní firmy v oboru ICT se tak nabízí řada příležitosti zejména v oboru posilování kybernetické bezpečnosti a monitoringu. Velkou perspektivu mají rovněž nabídky kvalitních IT řešení pro zajištění distanční péče ve zdravotnictví, IT systémů v segmentu akvakultury, IT systémů využitelných v řízení dopravy či monitorovacích řešení pro energetický a těžební průmysl. Zajímavý může být norský trh i pro firmy v herním průmyslu, neboť navzdory své menší velikosti (5,5 mil. obyv.) disponuje značnou kupní silou. Všeobecnou poptávku v sektoru ICT navíc dále umocňuje chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly v oboru.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí