Norsko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Obrana a bezpečnost se v důsledku zhoršení bezpečnostní situace v Evropě dostaly do popředí politické pozornosti i v Norsku. Vláda vyslyšela varování armádního velení a expertů, že norské ozbrojené síly nejsou adekvátně připraveny na bezpečnostně-politickou realitu dnešního světa. Předložila proto nový dlouhodobý plán pro rozvoj obranného sektoru. Ten počítá s investicemi ve výši 140 mld. EUR během následujících 12 let. Prostředky budou směřovat do posílení námořnictva, protileteckých kapacit, lidských zdrojů či vybudování dvou nových brigád.

Norsko je z pohledu NATO strategicky významným spojencem. Má 200 km dlouhou pozemní hranici s Ruskem, udržuje si vynikající situační povědomí a know-how v oblasti Arktidy a bezpečnost jeho energetické infrastruktury má pro Evropu zcela zásadní význam. To vše si v kontextu aktuální bezpečnostní situace výrazněji uvědomují i sami Norové. Vláda proto počátkem r. 2024 oznámila, že o dva roky uspíší dosažení výdajů ve výši 2 % HDP na obranu – tohoto cíle se v roce 2024 podařilo dosáhnout. V roce 2025 by měl podíl výdajů na obranu stoupnout na 3 %.

Zároveň vláda představila dlouhodobý plán rozvoje obranného sektoru, z něhož by měly profitovat všechny složky armády. Obranný rozpočet v roce 2036 by se měl v reálném vyjádření téměř zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2024. Největší investice plánuje vláda do námořních sil. Plán zahrnuje dále robustní protivzdušnou obranu, vybudování dvou nových pozemních brigád, zvýšení zásob munice a materiálu, modernizaci nemovitostí a vybavení či zlepšení situačního povědomí (nové drony, satelitní vybavení, apod.). Norsko si může dovolit masivní posílení obranných výdajů díky příjmům z plynu a ropy, aniž by vláda musela omezovat výdaje na veřejné služby. Obranný rozpočet by se měl v dalších letech držet stabilně kolem 3 % HDP.

Norská armáda sestává zhruba ze 14 tisíc aktivních vojáků a 4 tisíc civilních zaměstnanců, v případě mobilizace by povoláním záloh byla schopna dosáhnout čísla 70 tisíc. Norsko patří dlouhodobě v rámci NATO mezi země, jejichž výdaje na obranu jsou v přepočtu na obyvatele nejvyšší (např. v r. 2022 se v tomto ukazateli umístilo v rámci Aliance na 2. místě za USA).

Vzhledem ke své komplexnosti představuje posilování norské obranyschopnosti řadu příležitostí pro obranný, stavební a ICT průmysl, a to i pro české dodavatele. Poptávána budou řešení pro zajištění kybernetické obrany (např. energetické infrastruktury, ale i dalších systémů), telekomunikační zařízení či náhradní díly. Pro stavební firmy se budou nabízet příležitosti v oblasti modernizaci nemovitostí a další vojenské infrastruktury. Další budoucí příležitosti pak může nabídnout fakt, že Norsko nyní sousedí se dvěma novými členy NATO (Švédsko a Finsko), a z hlediska vojenské mobility tak roste potřeba modernizace dopravní infrastruktury právě ve směru do těchto zemí (zkapacitnění silnic, železnic či přístavů). Vzhledem ke zvýšené globální poptávce po produktech obranného průmyslu se pro české subjekty může norský trh na první pohled jevit jako ne zcela prioritní, nicméně jeho kupní síla je jistě zajímavá.