Turecko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026, souhrnná teritoriální informace

Hospodářský růst Turecka patřil v posledních letech k nejvyšším v rámci skupiny zemí G20, v roce 2024 však zvolnil na 3,26 %. Země disponuje mladou a rostoucí populací přesahující 87 mil. obyvatel. Míra nezaměstnanosti pozvolně klesá a pohybuje se na úrovni 8,7 %. Míra zadlužení země je stále zvládatelná a pohybuje se v rozmezí 25-30 % HDP. Deficit státního rozpočtu v roce 2024 narostl do výše 5,2 % HDP, což bylo dáno mj. výdaji na obnovu po ničivém zemětřesení z roku 2023 a na předvolební sliby, včetně prudkého zvýšení minimální mzdy. V souladu se střednědobým programem na roky 2025–2027 naplánovala vláda pro rok 2025 rozpočtový deficit ve výši 1 930,7 mld. TRY (cca 3,1 % HDP), výdaje se mají zvýšit o 32,2 % a příjmy o 48,8 % oproti předchozímu roku. Rozpočtový deficit bez nákladů souvisejících se zemětřesením se odhaduje na 1,347,0 mld. TRY v roce 2025, což představuje 2,2 % HDP v roce 2025.

Po volebním období (prezidentské a parlamentní volby v květnu 2023 a komunální v březnu 2024) turecká vláda přestala preferovat cestu prudkého ekonomického růstu na úkor strukturálních makroekonomických problémů a snaží se o obnovení makroekonomické stability. Na pozice ministra financí a guvernéra centrální banky były jmenovány mezinárodně důvěryhodné osoby. Ve snaze zastavit bující inflaci došlo k odklonu od předchozího neortodoxního měnového přístupu a politicky řízená centrální banka od června 2023 postupně zpřísnila základní úrokovou sazbu z 8,5 % až na úroveň 50 %, která od podzimu 2024 opět klesá (46 % v květnu 2025).

Přísnější finanční podmínky a pokračující fiskální konsolidace omezily spotřebu domácností, veřejnou spotřebu a do značné míry i investice, což se promítá do zpomalování hospodářského růstu, v roce 2025 se předpokládá výše 2,9 %. V důsledku dalšího pozvolného oslabování turecké měny dochází rovněž k poklesu dovozu. Zatímco stavebnímu sektoru se nadále daří díky obnově oblastí postižených zemětřesením v roce 2023, průmyslový sektor stagnuje. Z rekordní letní úrovně okolo 70-75 % klesla inflace ke konci roku 2024 na 44,38 %. Tento trend pokračuje i v roce 2025, dubnová míra dosáhla 37,9 %.

Do země se začínají pomalu vracet investoři, kteří testují podmínky. V roce 2024 dosáhl příliv přímých zahraničních investic 11,3 mld. USD, což představuje nárůst o 5,6 % oproti roku 2023.

Nehledě na častou politickou a makroekonomickou nestabilitu je Turecko země s velkým růstovým potenciálem. Díky rozvinuté produkční infrastruktuře a levné pracovní síle (až 50 % populace pracuje za minimální mzdu ve výši cca 730 USD hrubého, přičemž průměrná mzda v Turecku dosahuje cca 900 USD), existenci celní unie s EU a moderní základní infrastruktuře, má Turecko předpoklady být významnou produkční i importní alternativou k asijským zemím.

Turecko - Hospodářské ukazatele

Vývoj HDP

Podíl sektorů

Turecko - Import dle zemí

Turecko - Import dle zboží

Turecko - Příležitosti pro český export

• ICT, elektronika, kyberbezpečnost
• Obranný a bezpečnostní sektor
• Zemědělství a potravinářství
• Železniční sektor
• Průmyslové technologie, průmysl 4.0
• Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí