Kuvajt - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Kuvajt, který je jednou z nejbohatších zemí světa, patří mezi největší producenty odpadů na obyvatele. Každoročně se v tomto malém arabském státě vyprodukuje více než 2 miliony tun pevného odpadu. Vysoká životní úroveň a rychlý hospodářský růst stojí za velmi vysokou produkcí odpadu na obyvatele – až 1,5 kg denně. Asi 90 % odpadů domácností končí na skládkách a objemy odpadů neustále narůstají. Třídění a recyklace, v našem smyslu chápání, nejsou zatím v Kuvajtu běžnou praxí a zavedení efektivního a ekologického systémového řešení je stále v rovině plánů. V dubnu 2023 se objevilo v místním tisku, že průmyslový úřad PAI (Public Authority for Industry) finalizuje výběr společnosti, která poskytne konzultační služby ve věci projektové studie a zakázkové dokumentace na několikaletý projekt zbudování první průmyslové zóny v oblasti Shagaya za účelem recyklace širokého spektra, zejména však průmyslových odpadů a odpadních vod.

Dosavadní metodou nakládání s pevným odpadem je převážně ukládání na skládky. Přestože je Kuvajt malou zemí, má nebývale vysoký počet skládek. Je zde osmnáct skládek, z toho čtrnáct lokalit je uzavřeno a čtyři lokality jsou stále v provozu. Nekontrolované skládky byly v minulosti řízeny špatně vyškoleným personálem, což vedlo k přeměně skládek v živnou půdu pro patogeny, toxické plyny (metan, oxid uhličitý atd.) a spontánní požáry. Vzhledem k rychlému rozvoji měst se obytné oblasti rozšířily až k okrajům skládek, což představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel. Medializovanou kauzou byly opakované požáry největší skládky pneumatik na světě (42 mil. pneumatik), která byla pod tlakem veřejnosti přesunuta a konečně započala postupná recyklace.

Fraunhofer UMSICHT dostal v roce 2017 od kuvajtského veřejného úřadu pro životní prostředí zakázku (EPA), aby připravil národní strategii nakládání s odpady v Kuvajtu. Všechna data jsou v několika fázích sbírána a analyzována s pomocí webového interaktivního GIS systému (Environmental Monitoring Information System for Kuwait, eMISK). Cílem je tvorba právního rámce za účelem změny a tvorby finančních nástrojů jako základ pro budoucí realizaci infrastruktury pro ekologické nakládání s odpady, likvidaci a sanitaci stávajících skládek. V lednu 2022 byla jeho excelenci šejchu Al-Sabáhovi, zástupcům oddělení EPA a dalších kuvajtských úřadů, univerzit a průmyslu, představena Kuvajtská národní strategie nakládání s odpady do roku 2040 a Strategie řízení a obnovy skládek. Implementační fáze má být zahájena a pokračovat v několika příštích letech.

Kuvajt nemá téměř žádné přírodní zdroje pitné vody a vodu získává desalinací. Díky vládním dotacím patří její cena mezi nejnižší na světě. Navzdory tomu, že se Kuvajt řadí mezi země s nejnižšími obnovitelnými vodními zdroji na obyvatele na světě, má jednu z nejvyšších měr spotřeby per capita. V posledních dekádách navíc zažívá země poměrně rychlý růst populace a expanzi měst. Výsledkem je, že se stávající čističky odpadních vod, které byly postaveny daleko od měst, v současné době nacházejí velmi blízko nové obytné zástavby. V plánu je proto výstavba nových čističek v odlehlejších lokalitách nebo např. čistička pro novou rezidenční čtvrť v South Mutlaa za 159 mil. KD (528 mil. USD), jež stále čelí problémům s dokončením, jež bylo předpokládáno v roce 2025. Kuvajtská vláda považuje revitalizovanou odpadní vodu za cenný zdroj pro zavlažování, který je schopen přispět k národní politice rozšiřování výsadby, zavlažování v zemědělství, zalesňování a k zlepšení životního prostředí v Kuvajtu.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí