Kuvajt - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Energetický sektor, charakteristický vysokou závislostí na fosilních palivech, dominuje kuvajtské ekonomice. Kuvajt disponuje 6. největšími zásobami surové ropy na světě, vývoz ropných produktů představuje více než 85 % podíl na celkových příjmech z exportu a zároveň příjmů do státního rozpočtu. Kuvajt trpí důsledky klimatických změn a rostoucími letními teplotami, které jsou dlouhodobě jedny z nejvyšších na světě. Horké klima společně s intenzivní stavební výstavbou zvyšuje spotřebu elektrické energie, současně sílí tlak na její efektivní využívání a ekologickou výrobu. Započala plánovaná modernizace konvenčních elektráren za účelem přechodu na využití plynu a budování nových kapacit z obnovitelných zdrojů, jež mají do roku 2030 v energetickém mixu země dosáhnout podílu 15 %.

Kuvajt se řadí mezi země s nejvyšší spotřebou energie na obyvatele. Díky štědrým státním dotacím zároveň za nejnižší ceny pro spotřebitele. Stávající elektrárny generují elektrickou energii a odsolují mořskou vodu převážně konvenčním způsobem s využitím ropy a zemního plynu. Pracuje se na modernizace a výstavbě nových elektráren a posílení kapacity o 14 000 MWh s aspektem na udržitelnost a budování kapacit z obnovitelných zdrojů. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit například při dodávkách přenosových kabelů, rozvaděčů či transformátorů a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ambiciózním cílem je urychleně zvýšit jejich podíl v energetickém mixu ze současného 1 % až na 15 % do roku 2030, tj. cca o 4 500 mWh.

Ministerstvo pro elektrickou energii, vodní a obnovitelné zdroje Státu Kuvajt zahrnulo počátkem roku 2022 do svého plánu 16 projektů v oblasti obnovitelné energie, čímž potvrdilo svůj záměr realizovat projekty v oblasti obnovitelných zdrojů v souladu s cílem vize šejcha Sabáha využít alternativní technologie a generovat 4500 až 5000 MW s pomocí zapojení udržitelných zdrojů do roku 2030. Plán počítá s realizací dalších dvou fází obřího fotovoltaického projektu Shaqaya na západě země, který má realizovat Čína. Projekt Shagaya II a III plánuje využít solární a větrnou energii a napomoci zajistit podstatnou část doplňkových zdrojů energie pro zásobování Kuvajtu elektrickou energií, zejména v létě kdy je poptávka nejvyšší.

Průměrná roční spotřeba elektrické energie, jež je využívána na klimatizaci přesahuje 45 % celkové spotřeby, přičemž v letních špičkách je to až 70 %. Plán ministerstva zařazuje mezi další významné projekty projekt fotovoltaických panelů na střechách budov v Subhanu s výrobní kapacitou 3,7 MW, fotovoltaické panely na přístřešcích pro parkovací stání a na budovách v elektrárně Al-Zour s kombinovanou kapacitou 4000 kW, stejně jako projekt fotovoltaických panelů na přístřešcích pro parkovací stání pro automobily a na budovách v Al-Sabiya s kombinovanou kapacitou 3 000 kW a na pozemních cisternách s kapacitou 30 000 kW a řadu dalších projektů.

Kromě fotovoltaiky a urychlení dosažení 15 % podílu OZE se pětiletý rozvojový plán Kuvajtu na roky 2020 až 2025 zaměřuje na zvýšení podílu plynu v energetickém mixu za účelem diverzifikace a dekarbonizace, vybudování infrastruktury pro LNG (v lednu 2022 byl dokončen LNG terminál v Al-Zour), maximalizaci výroby elektrické energie z plynu, zavedení opatření s cílem zvýšit energetickou účinnost budov, např. aktualizací stavebních předpisů, posílení okenních systémů, instalaci integrovaných solárních systémů, rekonstrukci budov, zavedení dálkového chlazení, zavedení standardizovaného programu označování spotřebičů, zavedení smart měřičů, podporu ekologičtějších technologií, zavedení inovativních systémů chlazení, skladování energie a IT a smart řídicích systémů atp.

Kuvajt má velké rezervy v zavádění systému energetických úspor. V klimaticky náročných pouštních podmínkách, kde letní teploty přesahují 50 stupňů Celsia, se jedná o velké energetické ztráty např. v obytných komplexech a veškerých průmyslových provozech. Důvodem nejsou jen nedostatečné izolační technologie, ale i špatné řízení, pokud jde o management budov a štědrá dotační aktivita státu, která přispívá k plýtvání, které nepůsobí citelné finanční ztráty odběratelům. Celkové kapacity výroby elektrické energie ze stávajících elektráren v Kuvajtu dosahují 202 028 MW, přičemž spotřeba se v letních špičkách vyrovnává kapacitě výroby. Z důvodu nedostatečné výroby elektrické energie v letních špičkách Kuvajt posiluje propojení za účelem přenosu elektrické energie ze sousedních zemí. Emise CO ₂ v Kuvajtu dosahují 22 tun / obyvatele, ve srovnání se světovým průměrem, který činí 4,4 tun, jsou tyto hodnoty vysoce nadprůměrné.

Vzhledem ke stále stoupající spotřebě elektrické energie musí tedy Kuvajt modernizovat a stavět nové elektrárny, rozšiřovat podíl OZE a zvýšit energetickou účinnost a úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit jak při modernizaci konvenčních elektráren, tak i v rámci zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, ale i zapojením inovativních smart technologií. Ve velkých veřejných či PPP tendrech běžně vítězí velké nadnárodní korporace původem z USA, Koreje, Japonska, Evropy či Číny. České firmy však mají určitý potenciál získat kontrakty na subdodávky dílů, inovativních technologií či služeb. Mají rovněž dobré šance na úspěch v oblasti smart building management a IoT.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí