Kanada - Těžební a ropné technologie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Těžební sektor je jednou z nejvýznamnějších oblastí kanadské ekonomiky. V roce 2023 dosáhla kanadská těžební produkce hodnoty 72 mld. CAD (přes 1146 mld. Kč), polovinu této hodnoty tvoří těžba kovů a nejvíce zlato (20 %). Kanada se nadále drží na první světové příčce v těžbě potaše, na druhém místě v těžbě uranu a na třetím v těžbě platinových kovů. Nerostné suroviny tvoří přímo i nepřímo 6 % kanadského HDP. Rozvoj kanadských těžebních projektů bude v reakci na ceny komodit pokračovat, průzkumná činnost v letech 2021 a 2022 významně narůstala, přičemž výdaje v roce 2022 byly druhé nejvyšší v historii 4,1 mld. dolarů. V roce 2023 došlo k mírnému poklesu na 3,9 mld CAD, ale ve vybraných nerostných surovinách, zejména lithiu, kobaltu a vzácných zeminách, je pro 2024 odhadován nárůst výdajů na průzkumnou činnost 5,7 %. Většina výdajů za 2023 se zaměřila na možnou těžbu vzácných kovů a směřovala do Québecu, Ontaria a Britské Kolumbie, 33 % projektů pak do uranu a základních kovů. Nové těžební projekty těchto surovin mohou přinášet další příležitosti pro české firmy v podobě tradičních dodávek důlní techniky, environmentálních řešení nebo technologií pro zpracování. Významným partnerem mohou být také s ohledem na klíčové kompetence v těžebním sektoru vybrané provincie, které jsou často otevřené strategické spolupráci.

Kromě rozvoje projektů tradičně produkovaných nerostných surovin bude v dalším období hrát významnou roli i snaha kanadské vlády o dosažení významné pozice v oblasti kritických nerostných surovin. V prosinci 2022 byla zveřejněna federální Strategie pro kritické nerostné suroviny, která klade za cíl udělat z Kanady preferovaného světového dodavatele kritických nerostných surovin. Dokument se soustředí na podporu geologického průzkumu, výzkumu a inovací, urychlení rozvoje projektů a budování udržitelné infrastruktury. Strategie pak především určuje seznam 31 kritických minerálů dle definice kanadské vlády, z nichž šest považuje Kanada za prioritní pro ekonomický růst země a domácí výrobu: lithium, grafit, nikl, kobalt, měď a vzácné zeminy. (V roce 2024 byl tento seznam aktualizován a přibyly 3 další kritické minerály – vysoce čistá železná ruda, fosfor a metalurgický křemík). Strategie počítá se 3,8 miliardami dolarů podpory pro její naplňování, významnou část tvoří Strategický inovační fond na projekty související s těžbou kritických nerostných surovin s prioritními vazbami na pokročilou výrobu, zpracovávání a řešení pro recyklaci. Projekty a lákání investic mají podpořit 30% daňové úlevy na specifické výdaje průzkumu kritických nerostných surovin. Mezi finančními nástroji lze zmínit Fond pro infrastrukturu kritických nerostných surovin (CMIF), který poskytne do roku 2030 až 1,5 miliardy dolarů z federálních zdrojů na projekty čisté energie a dopravní infrastruktury v těžebním sektoru, nebo Program výzkumu, vývoje a demonstrací kritických nerostů (CMRDD). Kanada bude také usilovat o užší spolupráci se zahraničními partnery, již v roce 2021 uzavřela strategické partnerství pro kritické nerostné suroviny s EU a je také součástí formátu Mineral Security Partnership.

Souvisejícím impulzem je snaha vybudovat významné postavení Kanady v elektromobilitě a produkci baterií. V listopadu 2021 pověřil tehdejší premiér Trudeau ministra pro inovace naplňováním strategie Mines to Mobility a rozvojem těžby kritických surovin. Toto odvětví těžby již rozvíjí i některé provincie, především Québec, Ontario a Saskatchewan podporují rozvoj projektů na těžbu kritických surovin, zpracovávání vzácných zemin a výrobu elektromobilů a baterií. Provincie Ontario přilákala i díky nerostnému bohatství mezi lety 2022 a 2025 několik zásadních projektů na výrobu baterií, včetně investic firem Honda, Stellantis a Volkswagen. Probíhá proto další průzkum ložisek a velké naděje jsou nadále vkládány do ložisek v oblasti Ring of Fire v severním Ontariu. Ačkoli těžba zatím nezapočala kvůli chybějící infrastruktuře, federální i provinční vlády plánují investice až ve výši 1 miliardy CAD do výstavby silnic a v březnu 2025 ale premiér Ontaria potvrdil zájem o urychlení spuštění přípravy projektu. Těžba kritických nerostných surovin se bude rozvíjet i v provinciích jako Alberta s tradičním zaměřením na energetické suroviny, kde je ale velký potenciál například v těžbě lithia. Rozvíjí se také úpravnictví, například jedinečná technologie na zpracování vzácných zemin Saskatchewan Research Council dosáhla v roce 2024 již úrovně pro průmyslovou produkci. Premiér Ontaria oznámil také v roce 2025 investici půl miliardy dolarů do fondu podporu investic v oblasti úpravnictví kritických nerostných surovin (Critical Minerals Processing Fund). Strategie pro kritické nerostné suroviny navazuje na Mines to Mobility zaměřením na kompletní hodnotový řetězec od průzkumu až po recyklaci. V Kanadě se již nyní rozvíjí společnosti v oblasti recyklace baterií – firmy jako Li-Cycle a Lithion Technologies dosáhly až 95% míry recyklace a kvalita získaných materiálů se vyrovná těžbě nových, firma Euromanganese přišla s technologií zisku manganu z odpadu ze starých těžební hald a jeho zušlechtění pro použití v elektrobateriích, přičemž tato technologie má být využita i v ČR. Díky důrazu na udržitelnost a etiku při získávání surovin je Kanada považována za jeden z nejperspektivnějších trhů v oblasti zelených technologií. Pro české společnosti tak může jít o zajímavou příležitost ke vstupu do rychle rostoucího segmentu.

Kanada je dlouhodobě lídrem v těžbě energetických nerostných surovin. Kanada produkuje přibližně 13 % světové produkce uranu, který je zčásti navázán na jaderné reaktory kanadské technologie CANDU, ale 85 % jde na vývoz. Hlavní těžební společnost Cameco se bude i díky zapojení do vlastnické struktury Westinghouse pravděpodobně čím dál více zapojovat do dodávek pro reaktory na lehkou vodu. Kanada má významná ložiska vysoké kvality až s 20% obsahem a v Saskatchewanu se připravují další těžební projekty. Těžba ropy stoupla od roku 2010 o 67 % s většinou vývozu směřující do USA, kde jsou rafinerie na těžkou ropu. Obdobně je Kanada významným vývozcem zemního plynu a v roce 2025 spustila nový exportní terminál v Britské Kolumbii a další rozšiřování kapacit je v přípravě. Zároveň v reakci na kroky Trumpovy druhé administrativy Kanada aktivně řeší možné rozšíření vnitrostátní infrastruktury a další diverzifikaci exportu nerostných a energetických surovin. S ohledem na význam fosilních paliv v kanadské ekonomice je zásadním trendem také dekarbonizace a zachytávání uhlíku. Kanada se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a budou proto stanoveny pětileté cíle na snižování emisí z ropy a zemního plynu, do roku 2030 přestane být v Kanadě produkována elektřina z uhlí a země ve stejné lhůtě přestane termální uhlí exportovat (nevztahuje se na metalurgické uhlí). I přesto od momentu tohoto závazku liberální vlády za poslední tři roky vzrostl vývoz termálního uhlí o 20 % (jen v roce 2023 o 7 %) a cíl omezit vývoz do konce dekády se dle mnohých komentátorů nepodaří naplnit.

Zajímavé příležitosti související s ambicemi ve snižování emisí budou technologie pro zachytávání a uchovávání uhlíku, těžební společnosti budou usilovat o snižování uhlíkové stopy dodavatelských řetězců v těžebním sektoru. Již nyní těžební společnosti přijímají řadu opatření pro naplňování tzv. ESG priorit. Dochází také upevňování standardů jako je iniciativa Towards Sustainable Mining, kterou zaštiťuje Těžební asociace Kanady a kterou přijala řada zahraničních i evropských zemí. Udržitelnost bude mít také přesah k udržitelným zdrojům elektřiny, kterou doly využívají. Budou tak relevantní inovativní řešení pro těžbu v severních oblastech Kanady a zajištění odlehlé infrastruktury s decentralizovanými či zcela samostatnými elektrickými sítěmi. Tranzice těžby fosilních paliv směrem k udržitelnosti ale skýtá i příležitosti například pro výrobu modrého vodíku a rozvoj vodíkové ekonomiky, s největšími ambicemi soustředěnými v Albertě, která již disponuje a dále rozvíjí technologie pro zachytávání uhlíku při produkci vodíku ze zemního plynu. Zkraje roku 2023 společnost Imperial Oil oznámila investici do největšího závodu na obnovitelnou naftu v Kanadě v Albertě v rafinerii Strathcona. Společnost Strathcona Resource společně s Canada Growth Fund v roce 2024 také oznámila investici ve výši 2 milard dolarů na vybudování infrastruktury na trvalé zachytávání uhlíku v ropných píscích v Saskatchewanu a Albertě. V neposlední řadě bude trvající důraz na ekologické aspekty těžby vyžadovat další rozvoj technologií pro dekontaminaci, stejně jako bude pokračovat zahlazování následků těžby z historických projektů a opuštěných dolů.

Poslední zásadní oblastí, která nabízí příležitosti pro české dodavatele, je problematika digitalizace a technologických inovací v dolech. V roce 2021 kanadská vláda investovala 40 mil. CAD (přes 660 mil. Kč) do rozvoje Centra excelence pro inovace v těžbě v Ontariu, přičemž nová řešení by měla podpořit i výše zmíněnou těžbu kritických nerostných surovin. Díky této investici také vznikla síť MICA (Akcelerátor komercializace těžebních inovací), který během března 2025 získal finanční prostředky ve výši 10 milionů dolarů. Dle průzkumu PWC je hlavní výzvou pro růst kanadských těžebních společností využití transformativních technologií, včetně umělé inteligence, cloudových výpočtů a datové analýzy. Lze proto využít poptávky po těchto řešení či navázat spolupráci s dodavateli inovativních řešení pro těžební sektor uvnitř Kanady.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí