Mají právnické osoby nárok na omluvu?

V případě neoprávněného zásahu do soukromí či dobré pověsti mají fyzické osoby nárok požadovat omluvu, které se mohou domáhat i soudní cestou. Mají ovšem stejnou možnost i právnické osoby? Pojďme si na tuto otázku odpovědět ve světle nejaktuálnější rozhodovací praxe českých soudů.

Co když zákon mlčí?

Podle ustanovení § 135 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se právnická osoba, která byla dotčena neoprávněným zásahem do své pověsti nebo do svého soukromí, může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Uvedené ustanovení nicméně výslovně neobsahuje žádné pravidlo o tom, že by se právnická osoba mohla v podobných případech domáhat přiměřeného zadostiučinění (např. náhrady újmy v penězích či omluvy). Právní úprava obsažená v § 2894 odst. 2 ve spojení s § 2956 občanského zákoníku, která poskytuje právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do přirozených práv, totiž podle dosavadních výkladů dopadala jen na fyzické osoby a nebylo možné ji analogicky vztáhnout na právnické osoby. V tomto směru však nedávno došlo k významnému obratu.

A co soudní judikatura?

Z dosavadní judikatury totiž nebylo zcela jasné, zda v intencích občanského zákoníku právnická osoba má či nemá nárok na odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do své pověsti. Judikatura Nejvyššího soudu, obsažená například v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 327/2021, se nicméně vždy spíše přikláněla k závěru, že právnická osoba toto právo nemá. Překonal ji až nedávný plenární nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/24 (dále jen „Nález“), který navázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/24. V rámci Nálezu bylo řešeno, že v prosinci 2019 měl JUDr. Vojtěch Filip, jako vedlejší účastník, při zasedání Ústředního výboru KSČM a při rozhovoru pro Český rozhlas ve svých veřejných vyjádřeních mimo jiné opakovaně spojovat spolek Milion Chvilek, z. s., jakožto stěžovatele, s kybernetickým útokem na nemocnici v Benešově.

Prvoinstanční soud nejprve uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaslat stěžovateli omluvu a žalobu proti KSČM zamítl. Vzal totiž za prokázané, že zmiňovaný kybernetický útok spojil vedlejší účastník se stěžovatelem, čímž zasáhl do jeho dobré pověsti. Vedlejší účastník se proti tomuto rozhodnutí odvolal, přičemž odvolací soud rozhodnutí změnil tak, že žalobu zcela zamítl. Důvodem byly právě závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle nichž právnická osoba nárok na odčinění nemajetkové újmy (např. formou omluvy) způsobené neoprávněným zásahem do své pověsti nemá. Ačkoliv proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, i Nejvyšší soud jej odmítl, a to z úplně stejného důvodu.

Přelomové rozhodnutí Ústavního soudu

V nedávném Nálezu Ústavní soud nicméně dospěl k závěru, že dosavadní judikatura Nejvyššího soudu, podle které se právnická osoba nemůže domáhat odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do své pověsti, nemůže obstát. Ústavní soud tento průlom do ustálené judikatury Nejvyššího soudu zdůvodnil tím, že právo na ochranu dobré pověsti (podle čl. 10 Listiny základních práva a svobod) svědčí nejen lidem, ale i právnickým osobám. Podle názoru Ústavního soudu totiž právnické osoby nejsou jen pouhou právní fikcí, ale především nástrojem, jehož prostřednictvím lidé naplňují své zájmy a jejich dobrá pověst hraje (nejen v obchodních vztazích) velice často klíčovou roli. Při zohlednění těchto skutečností tak může právnickým osobám logicky vzniknout jak majetková, tak i nemajetková újma, přičemž odepření možnosti právnickým osobám dožadovat se odčinění nemajetkové újmy by bylo nepřiměřené.

Závěr

Ústavní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že nejen fyzické, ale i právnické osoby mají právo na odčinění nemajetkové újmy. Absence výslovné právní úpravy, která by umožňovala právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za neoprávněný zásah do jejich pověsti, tak podle Ústavního soudu představuje pouhou mezeru v zákoně, která však nebyla zákonodárcem učiněna vědomě. Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu tak byla Ústavním soudem prohlášena za neústavní. S ohledem na uvedené je dnes už zcela zřejmé, že právnické osoby nárok na odčinění nemajetkové újmy (např. ve formě omluvy) mají a mohou se jej u soudů úspěšně domáhat.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek