Evropská jižní observatoř (ESO) pomohla i českým vědcům. její budoucnost je ohrožena

Evropská jižní observatoř (ESO) buduje na hoře Armazones v Chile Extrémně velký dalekohled (ELT), největší dalekohled svého druhu na světě, s průměrem 39,3 metru. Stejně jako další zařízení ESO, díky němuž si připsali cenné objevy i čeští vědci, ale může být ELT negativně postižen navýšením světelného znečištění. V těsné blízkosti jedné ze stávajících observatoří ESO by totiž mohl vyrůst průmyslový komplex s elektřinou z tisíců solárních panelů. Finální rozhodnutí o jeho výstavbě bude na chilských politicích.

Foto: ESO

Evropská jižní observatoř je mezivládní organizace 16 evropských států a Chile, včetně od roku 2007 přičleněného Česka. V regionu Antofagasta ESO provozuje 3 pozemní astronomické observatoře (La Silla, Paranal a ALMA) nacházející se ve vysokých nadmořských výškách nejsušší pouště světa, jež skýtá ideální podmínky pro pozorování oblohy.

Nejvýznamnější observatoří je pak Paranal, která se roku 2005 stala domovem Velmi velkého dalekohledu (VLT), jenž sestává ze čtyř jednotlivých dalekohledů, každý o průměru 8,2 metru. Díky VLT se podařilo pořídit první snímek exoplanety a potvrdit zrychlené rozpínání vesmíru. Nobelova cena za fyziku za rok 2020 byla udělena za výzkum supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, na němž se podílely právě dalekohledy z Observatoře Paranal.

ČESKÁ STOPA

Cenné objevy si ovšem díky zařízení ESO připsali i čeští vědci. Například v roce 2017 stálo několik českých astronomů za pořízením prvních záběrů Slunce pomocí radioteleskopu ALMA vybudovaného na planině Chajnantor. Podařilo se jim odhalit zcela nové struktury a zobrazit kupříkladu tmavé jádro chladné sluneční skvrny téměř dvakrát větší, než je planeta Země. V roce 2022 také byli součástí týmu, který pomocí zmiňovaného VLT (Very Large Telescope) dementoval původní zjištění o „nejbližším systému s černou dírou“ HR 6819. Podařilo se jim totiž odhalit, že se ve skutečnosti o žádnou černou díra nejedná.

Čeští astronomové se také spolupodíleli na pozorování první supernovy, která byla doprovázena mimořádně dlouhým zábleskem záření gama. Použili přístroj GROND na dalekohledu MPG/ESO (MPG/ESO 2.2-metre telescope), který funguje na Observatoři La Silla, a zařízení X-shooter pro teleskop VLT na Observatoři Paranal.

Týmu vedenému českými a francouzskými astronomy se za použití přístroje SPHERE na dalekohledu ESO/VLT rovněž podařilo vůbec poprvé zobrazit 42 největších objektů hlavního pásu asteroidů. Dosud nikdy nebyla přímo zobrazena takto početná skupina planetek v takových detailech. Snímky odhalily širokou paletu podivných tvarů těchto těles, což astronomům pomohlo vysledovat jejich původ ve Sluneční soustavě. V neposlední řadě se v roce 2015 týmu vědců s českým přispěním podařilo pozorovat průlet prachového oblaku kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Objekt průlet přežil, což naznačuje, že by se mělo jednat o mladou hvězdu.

BUDOUCNOST VÝZKUMU OHROŽENA

Četnost objevů jen podtrhuje přínos observatoří ESO umožněný i umístěním pod jednou z posledních skutečně nedotčených tmavých obloh na Zemi. Její budoucnost se však zdá být v tuto chvíli zásadním způsobem ohrožena.

Senátní výbor Kongresu Chile loni v prosinci projednával vliv na životní prostředí projektu průmyslového komplexu na výrobu čpavku a zeleného vodíku, zásobeného elektřinou z tisíců solárních panelů, včetně přilehlého přístavu. Projekt v hodnotě 10 miliard amerických dolarů společnosti AES Andes, která je dceřinou firmou americké energetické AES Corporation, by měl dosáhnout rozlohy 3 000 hektarů. Daný komplex by se měl ale nacházet v těsné blízkosti pouhých pěti kilometrů od Observatoře Paranal, čímž by svým světelným smogem, atmosférickou turbulencí i zvýšenou prašností v době výstavby i provozu vážně ohrozil astronomické pozorování.

Dle analýzy by v případě VLT světelná kontaminace oproti současnému stavu narostla o 35 %. Čerenkovův teleskop (CTAO) zkoumající energetické záření gama, který tvoří součást Observatoře Paranal, by pak dle zprávy utrpěl navýšení světelného znečištění o 55 %. Přemístění ohromného projektu se proto jeví Evropské jižní observatoři jako jediný způsob, jak zachovat příznivé klimatické podmínky pro pozorování vesmíru. Za ideální vzdálenost mezi megaprojektem a observatořemi pro minimalizaci následků považuje ESO 50 až 100 kilometrů, což energetická společnost kategoricky odmítá. AES Andes se ohradila, že přesun není možný, a argumentuje, že projekt splňuje veškeré státem stanovené normy.

OCHRANNÉ PÁSMO KOLEM OBSERVATOŘÍ?

Senátní výbor letos v březnu nakonec jednohlasně schválil stanovisko, že kolem astronomických observatoří by mělo být vytvořeno ochranné pásmo v šíři nejméně 50 kilometrů. O osudu projektu AES Andes tak nakonec rozhodnou nejvyšší politická místa.

Zatímco astronomická obec s napětím očekává konečné politické rozhodnutí, hromadí se hlasy předních chilských vědců za změnu umístění průmyslového komplexu. Prezident chilské Národní akademie věd a vítěz Národní ceny za přírodní vědy za rok 2022 Sergio Lavandero dokonce letos v lednu publikoval dopis v časopise Nature, kde varuje před negativním dopadem megaprojektu.

Budoucnost astronomie nejen v Chile tak leží v rukou politiků. Mnoho vhodných míst pro pozorování a možné hlubší pochopení vzniku a vývoje všeobklopujícího vesmíru či hledání známek života na jiných planetách již totiž na té naší nezbývá.

Petra Nostas Arias, ekonomická diplomatka

Lukáš Maroušek, stážista, Velvyslanectví ČR v Santiagu de Chile