Ochrana přírody, nebo ochrana lidského života… Nejen německé dilema

Více než tři roky po ničící povodňové katastrofě by byla dnes spolková země Severní Porýní-Vestfálsko podle expertního názoru stěží lépe připravena na srovnatelnou katastrofickou událost. Holger Schüttrumpf analytik ze společnosti RWTH Aachen je názoru, že se sice zlepšily varovné/výstražné systémy, ale v ochraně před samotnou povodní není Německo ještě o mnoho dále. Pokud by nyní došlo k nějaké katastrofě, tak díky lepším varovným systémům by byl počet lidských obětí menší, avšak majetkové škody by byly v zásadě stejně vysoké.

Holger Schüttrumpf si myslí, že přes intenzívní plánování a mnohé vytýčené stavební projekty chybí zatím na mnoha místech dostatečná ochrana před povodní, například zadržovací nádrže. Zdlouhavé procesy při přípravě a schvalování plánů a spory o využití, což se týká například ochrany přírody či památek, značně zpožďují realizaci mnohých projektů. Jako příklad lze uvést plánovanou výstavbu dvou zadržovacích nádrží v pohoří Eifel. Tam byl totiž objeven – na několika plochách o velikosti 100 čtverečních centimetrů, což zhruba odpovídá velikosti květináče – zřídka se vyskytující pohárovec laponský (Amphidium lapponicum), který je zařazen na tzv. červený seznam. Stavba prý bude pokračovat teprve tehdy, až se tento mech úspěšně přemístí.

Podle Schüttrumpfa je tento případ příznačný pro základní problém spojený s protipovodňovými opatřeními, a tím je scházející prioritizace. Ochrana přírody a památek jsou prý důležité, ale když jde o ochranu lidských životů, tak musí být stanoveny jasné priority. Právě konflikty o využití, které se týkají např. sporů o plochu mezi zemědělci a státem (povodňovou ochranou), přispívají k tomu, že dokončení ochranných projektů trvá často roky a někdy i desetiletí.

Podle ministerstva životního prostředí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko mají kompetence v oblasti ochrany před povodněmi místní samosprávy a „svazy pro hráze“ (Deichverband. V roce 2024 se prý realizovalo celkem 320 opatření a z nich bylo 120 stavebních akcí. Zmíněné ministerstvo nebylo ovšem schopno uvést, kolik těchto akcí bylo v roce 2024 dokončeno. Jeho mluvčí zmínila pouze několik případů: ochranný komplex ve městě Lippstadt, ochranná opatření a sanace hrází v Kleve a Xantenu a zadržovací nádrže v Dortmundu a Wuppertalu.

Schüttrumpf dále upozornil na dva problémy. Lze ocenit, že se vylepšily varovné systémy, ale problém je v tom, že občané zatím nevědí, jak se chovat, když zazní varování. V tomto směru bude nezbytná osvěta a školení. Druhá výzva se týká pojištění. Propojištěnost je totiž kriticky nízká. V celém Německu má sjednáno živelní pojištění pro případ přírodních nebezpečí, jako jsou povodně a záplavy, jen zhruba polovina domácností. Na spolkové úrovni se sice diskutuje povinné pojištění, ale k nějakému závěru či výstupu se zatím nedospělo.