Detailní statistika inflace za letošní únor potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zpomalil z 2,8 % na 2,7 %

Finanční trh pokles inflace na 2,7 % očekával, ČNB ve své prognóze prezentované počátkem předpokládala únorovou meziroční inflaci na úrovni 2,6 %.

Pokles meziroční inflace byl tažen cenami potravin a pohonných hmot, zatímco meziroční růst cen energií pro domácnosti zůstal v porovnání s lednem beze změny.

Jádrová meziroční inflace zřejmě mírně vzrostla ze své lednové úrovně, jež činila 2,5 %: data o jádrové inflaci zveřejní během dneška ČNB.

Meziroční inflace v únoru dle detailních dat klesla z lednových 2,8 % na 2,7 %: v souladu s předběžným odhadem, jenž ČSÚ publikoval minulý týden.

Meziroční inflace takto klesla na nejnižší úroveň od loňského září.

Únorová inflace vyšla mírně nad odhadem ČNB, jenž v nedávno publikované čtvrtletí prognóze činil 2,6 %.

V kontextu skutečnosti, že lednová meziroční inflace na úrovni 2,8 % byla 3 desetiny procentního bodu nad prognózou ČNB, však výsledek celkové inflace za únor představuje dobrou zprávu, neboť v tomto měsíci byla cenová dynamika celkově pod očekáváním centrální banky.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Méně dobrou zprávou z pohledu centrální banky je vývoj jádrové inflace, jež v únoru zřejmě mírně vzrostla.

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že k poklesu celkové meziroční inflace v únoru přispěly zejména ceny potravin a pohonných hmot.

Meziroční růst cen energií pro domácnosti vykázal v únoru obdobné tempo jako v lednu a na změnu celkové meziroční inflace tak měly ceny energií neutrální dopad.

U jádrové inflace, jež v lednu činila meziročně 2,5 %, lze pro únor předpokládat mírný nárůst, vliv by zde mělo mít mimo jiné imputované nájemné, kde se v únoru meziroční růst zvýšil z lednových 2,9 % na 3,1 %.

Obecně byl ale cenový vývoj položek spadajících do jádrové inflace v únoru smíšený: zrychlil se meziroční růst cen bytového vybavení, zatímco rekreace a kultura, stravování a ubytování, a také odívaní a obuv vykázaly mírné zpomalení růstu cen (v případě odívání a obuvi došlo k prohloubení meziročního poklesu cen).

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

ČNB ve své prognóze prezentované počátkem února očekávala jádrovou inflaci pro letošní 1. čtvrtletí na úrovni 2,5 % poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,3 %.

Celková meziroční inflace v únoru klesla, v souladu s předběžným údajem, jenž byl reportován minulý týden, a dostala se na nejnižší úroveň od loňského září.

K poklesu celkové inflace přispěly ceny potravin a pohonných hmot, zatímco u jádrové meziroční inflace lze očekávat mírný nárůst.

Pro letošní rok čekáme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,4 %, což by představovalo stejný celoroční růst spotřebitelských cen jako v roce 2024.

Celková meziroční inflace by měla v průběhu roku klesnout na úroveň inflačního cíle, tedy na 2 %, a v některých měsících možná přechodně i pod tuto úroveň.

Z pohledu ČNB mohou být výsledky inflace za únor spíše smíšeným poselstvím: na jedné straně je vítanou zprávou zmírnění meziročního růstu cen potravin, méně vítanou zprávou bude případný nárůst jádrové inflace, pokud jej výpočty z dílny centrální banky potvrdí.

Pokud vezmeme nejen data o vývoji inflace, ale především silnější růst HDP za loňské závěrečné čtvrtletí doprovázený silnějším růst spotřeby domácností a také silnějším růstem mezd v české ekonomice, tak zprávy z ekonomiky podporují scénář, v němž by bankovní rada na svém zasedání 26. března mohla nechat úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,75 %.

Příští snížení úroků ČNB tak čekáme spíše až na květnovém zasedání bankovní rady.

Prognóza z dílny centrální banky, zveřejněná počátkem února, pracuje pro letošní rok s dalším poklesem úroků, u repo sazby až na 3,00 %, přičemž většina poklesu úroků by se měla odehrát již v prvním pololetí.

Bankovní rada ale konstatovala, že rizika vnímá spíše ve směru vyšších inflačních tlaků v některých segmentech ekonomiky, a že pokles úrokových sazeb bude zřejmě pozvolnější, než co předpokládá prognóza.

Sdílíme názor, že ČNB sníží úroky v květnu a poté zřejmě v srpnu, repo sazbu na úroveň 3,25 %, a poté by úroky české centrální banky mohly zůstat delší dobu stabilní.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.