Aleš Michl: Deficity veřejných financí jsou pro inflaci násobně horší než cla

 

Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Jakub Svoboda (Právo 11. 4. 2025)

Pokud se nepodaří zastavit celní válku, může to sice vést ke zpomalení mezinárodního obchodu a ekonomiky, zároveň se tím ale brzdí inflace. Pro tu jsou daleko větším rizikem deficity veřejných financí a růst vládních výdajů. Úrokové sazby proto musí zůstat vyšší, než bývaly před pandemií nemoci covid-19, řekl v rozhovoru pro Právo guvernér České národní banky Aleš Michl.

Přes veletoče amerického prezidenta Donalda Trumpa čelíme hrozbě celní války. Jak velké riziko to představuje pro inflaci? V březnu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,7 procenta.

Pokud stát zavede cla a druhý třeba také, zvýší to jednorázově ceny daného zboží. Cla později mohou zpomalit obchod, tok peněz a celou ekonomiku, což je zase naopak protiinflační. Během toho některé jiné zboží v úplně jiném odvětví může, ale nemusí zlevnit. Inflace je o dlouhodobém nadbytku a tocích peněz a o nehospodárných útratách státu, firem a lidí. Větší inflace přijde, pokud by centrální banka zase mylně snížila sazby na nulu, jako to bylo dříve, a podporovalo se zadlužování.

Anebo kdyby stát začal zvyšovat deficity veřejných financí a podporovat přes větší spotřebu nákupy, dotace své ekonomiky. Ať už by to odůvodnil cly, nebo čímkoliv jiným – toto by byl podstatný proinflační vliv.

Vláda se už rozhodla masivně zvyšovat výdaje na zbrojení, což může znamenat další zadlužování.

Deficity veřejných financí jsou pro inflaci násobně horší. Zadlužování, deficity a vyšší vládní výdaje jsou výrazně proinflační.

Vládní nákupy na dluh zvyšují množství peněz v ekonomice, které pak roztáčejí a zvyšují dlouhodobější inflaci. I proto naše úrokové sazby budou muset být vyšší, než byly roky před covidem, kdy se podporovalo zadlužování.

Ekonomika je ale spíše malátná, inflace poměrně nízká. Proč jste na konci března sazby, od nichž se odvíjejí sazby komerčních úvěrů a hypoték, ještě nesnížili?

Protože naším mandátem je udržet nízkou inflaci. Sazby jsme od prosince 2023 snížili postupně ze sedmi procent na 3,75 procenta. Chceme si být jisti, že inflace kolem dvojky zůstane. Dali jsme si se snižováním sazeb pauzu. Nechceme opakovat chyby z minulosti.

Více než deset let před covidem jsme měli sazby kolem nuly. Podporovala se spotřeba, dluhy, roztáčely se peníze. I proto jsme pak měli po covidu ze zemí Evropské unie nejvyšší jádrovou inflaci (nezahrnuje například ceny energií a potravin – pozn. red.).

Snížíte sazby letos ještě?

Všechny možnosti si necháváme otevřené.

ČNB loni vykázala rekordní zisk 151,4 miliardy korun. Co byly zdroje tohoto zisku?

Náš mandát je nízká inflace. Až pak se bavme o zisku. Dostali jsme zemi z nejvyšší inflace od doby transformace, z 18,5 procenta až na hranici kolem dvou procent. Plníme cíl. Až pak přichází téma zisku.

Zdědili jsme nejvyšší kumulovanou ztrátu centrální banky v historii: 487 miliard korun. Začali jsme okamžitě jinak řídit aktiva a pasiva. Zvýšili jsme očekávaný výnos aktiv a snížili náklady na naše pasiva. (Aktiva jsou zjednodušeně majetek a pasiva závazky – pozn. red.)

Také jsme navýšili podíl akcií a zlata. Ke snížení nákladů jsme propustili pět procent lidí. Zredukovali počet vrcholových manažerů přímo podřízených bankovní radě ze sedmnácti na čtrnáct. Zrušili jsme tři pobočky a přestali úročit bankám povinné minimální rezervy.

Není možné každý rok vykázat zisk, to neumí nikdo. Ale dlouhodobě mít ziskovou banku již možné je – to jsme výrazně změnili.

Inflace se loni vrátila ke dvouprocentnímu cíli poté, co předtím byla jednou z nejvyšších v Evropě. Zůstane ale už takto nízká? Jaká jsou aktuální rizika?

Uděláme pro to vše, aby inflace zůstala nízká. Největším inflačním rizikem, jak už jsem říkal, je zvýšení vládních výdajů, zadlužování a opakující se deficity veřejných financí.

Veřejná sféra by komplet měla udělat to, co my tady v ČNB, tedy propustit pět procent lidí. Dávat bonusy těm, kdo pracují s výsledky. Posílit kulturu instituce. Mít lidi, co si váží, že mohou pracovat pro republiku, a dobře je za to zaplatit.

V případě problémů si mají zmrazovat základní platy jen ve vládě, jako jsme to udělali my ve vedení v ČNB v období velké inflace. Naopak zmrazovat platy se nemají soudcům, státním zástupcům, úředníkům nebo prostě lidem, kteří pracují pro stát – bez správného chodu institucí nebude demokracie.

Roční výdělky v bankovní radě ČNB ale loni meziročně povyskočily i o více než polovinu. Přitom opakovaně hovoříte o tom, že centrální banka by měla jít příkladem, a zároveň nabádáte ostatní, aby kvůli riziku inflace mzdy a platy raději nezvedali. Jak jde toto dohromady?

Má základní mzda v průměru za tři roky rostla o 2,8 procenta ročně. Konkrétně v roce 2022 o nula procent, v roce 2023 rovněž o nula procent, protože jsme si v období velké inflace zmrazili mzdy a bonusy, a pak v roce 2024 stoupla o 8,7 procenta.

Základní mzdy v bance vzrostly za stejné období v průměru o 4,9 procenta ročně. A je to tak dobře. Lidé u nás budou i nadále nejlépe zaplaceni z celé veřejné sféry a budou pracovat v instituci, která se opírá o silnou firemní kulturu, odbornost.

Loňský nárůst mého celkového příjmu ovlivnilo to, že mi za dobré výsledky bankovní rada výrazně zvýšila bonus. Loni v projevu na Ostravské univerzitě jsem tu logiku avizoval, vysvětlil a budu to takto říkat, razit pořád: základní mzdy by měly růst rozumně. Ale bonusy za dobrou práci mohou růst klidně výrazně více, pokud máte výsledky práce.

Hospodářskému výsledku ČNB loni hodně pomohlo oslabení koruny vůči dolaru i euru, ve kterých držíte velkou část devizových rezerv. Jak se bude podle vašich prognóz vyvíjet kurz koruny letos?

Loni bychom byli v zisku i bez vlivu kurzu. Investice máme v cizí měně, účetnictví v korunách, takže jednou je vliv kurzu pozitivní pro zisk, jiný rok může být zase negativní. To neovlivníme. Jak se bude vyvíjet kurz letos, nevím. A neví to nikdo.

Zisk chcete použít na umazání kumulované ztráty ČNB z předchozích let. Kdy ji podle vás dokáže centrální banka smazat? A začne potom ze svých zisků pomáhat státnímu rozpočtu, jak jste to opakovaně navrhoval?

Vím, že nevím. Protože tak velkou ztrátu, jakou jsem zdědil po předchozím guvernérovi, tady nikdy nikdo nenadělal. Čtyřicet procent ztráty jsme za dva roky již odmazali. Banka je díky vyššímu očekávanému výnosu aktiv a nižším nákladům na pasiva nyní nastavena na generování zisku dlouhodobě, což je podstatný rozdíl oproti minulosti.

Ale přijdou roky, kdy budeme ve ztrátě – možná letos, možná jindy. Rok vymazání ztráty nebo rok odvodu dividendy do státního rozpočtu, což umožnuje zákon, proto teď neumím sdělit. Nedá se to odhadnout.

Už skoro čtvrtinu devizových rezerv drží ČNB v akciích. Investování je sice běh na dlouhou trať, neznervózňuje vás ale nyní trochu, co se děje v posledních týdnech na trzích? Věříte, že se situace uklidní?

Investujeme dlouhodobě, pro příští generace. Emoce do toho nepatří. Je normální, že některý rok akcie nebo ceny nějakého jiného aktiva spadnou, pak můžeme být ve ztrátě.

Klíčem je, aby dlouhodobý očekávaný výnos, zohledňující riziko, převyšoval očekávané náklady na pasiva. To jsme změnili, v tom je logika našeho nového přístupu.

Posunuli jste se v bankovní radě nějak v úvahách, zda do rezerv nakoupit i bitcoiny, jak jste před časem zmínil? Jde o velmi volatilní, nestabilní aktivum. Proč má podle vás takový potenciál?

Všechna kryptoaktiva jsou riziková. Neinvestujte do nich, pokud nepřijmete riziko, že můžete přijít o všechny vložené peníze. Na trhu kryptoaktiv bude v budoucnu ještě hodně krachů a zpronevěr peněz.

Bitcoin je velice volatilní, jeho hodnota v budoucnu může být nula, nebo výrazná. Ale technologie za bitcoinem, tedy blockchain (decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a bezpečně posílat data – pozn. red.), je super inovace.

Inovace naše banka musí zachytit, zkoumat je. V bance testujeme například umělou inteligenci, daleko víc než jen známý ChatGPT, tak proč netestovat i blockchain?

Ale uvidíme. Pracujeme na analýze o investicích do alternativních aktiv, o testovacích portfoliích. A uvidíme, jak to našim odborníkům vyjde.

A platí stále cíl mít v rezervách ČNB sto tun zlata?

Záměr o sto tunách zlata platí. Z prázdných sejfů jsme zatím obnovili národní poklad na 54 a půl tuny zlata. Většinu máme v Londýně.

Centrální banku stále zaměstnává i zkrachovalá ruská Sberbank, respektive spory mezi věřiteli. Jaká je tam nyní situace?

U Sberbanky jsme z pozice člena věřitelského výboru výrazně pomohli k dohodě s věřiteli a zabezpečili 95 procent peněz zpět pro klienty. Brzy zřejmě budou vyplacena další čtyři procenta, tedy 99 procent peněz bude vráceno. A pak budeme tlačit na to, ať klienti dostanou zpět vše do poslední koruny.

ČNB si loni nechala posoudit svůj analytický a modelový rámec, mluvíte o revizi měnové politiky.

Poprvé v historii ČNB jsme si nechali zpracovat tři nezávislé posudky měnové politiky. Jeden z posudků dělal profesor John Muellbauer z Oxfordské univerzity, další odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Roman Šustek z Queen Mary University v Londýně. Závěrem všech posudků je to, že nemáme spoléhat na doporučení pouze jednoho hlavního modelu.

Byli jsme jedna ze dvou bank na světě, která má pouze jeden hlavní model, většina minulé bankovní rady mu slepě věřila a skončilo to největší jádrovou inflací v Evropské unii.

V čem tedy bude spočívat změna?

Budeme mít k dispozici více modelů, scénářů vývoje ekonomik a bude fungovat kritická, odborná diskuse o ekonomice.

Pracujeme na dalším alternativním modelu a zavádíme umělou inteligenci, máme lepší výzkum.

Vaše modely slouží k předpovídání inflace a vývoje ekonomiky a k formulování měnové politiky. Na čem bude stát ten nový a jak ho budete v praxi využívat?

Chyba nebyla v modelu. Byla v uvažování bývalých bankéřů, že jedním modelem se dá popsat ekonomika ve všech situacích, krizích, jako byl například covid, a podle toho lze rozhodovat o sazbách. Skončilo to nejvyšší jádrovou inflací v Evropské unii v letech 2021 a 2022 a zároveň největší hospodářskou ztrátou České národní banky.

Každý model má své předpoklady, rizika a omezení. Ten hlavní České národní banky například opomíjel tok peněz a trh nemovitostí.

Do procesu rozhodování o sazbách bude teď prostě více vstupů, včetně nového alternativního modelu.