Důchody: proč mají OSVČ nižší důchody než zaměstnanci? Rozhoduje výše odvodů

Průměrný živnostník dosáhne na nižší důchod než běžný zaměstnanec. Proč tomu tak je, kolik se odvádí na důchodové pojištění a jaký důchod lze na základě těchto plateb očekávat?

OSVČ jsou, stejně jako zaměstnanci, povinni hradit sociální pojištění, neboli pojistné na sociální zabezpečení. Většina vybraných prostředků z pojištění směřuje na starobní důchody a zdravotní péči, část prostředků jde také na podporu v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení a invalidní důchody.

Ačkoliv zaměstnanci i OSVČ povinně odvádějí sociální pojištění, existují značné rozdíly ve výši starobních důchodů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Zatímco zaměstnanci mají obvykle vyšší důchody, OSVČ často končí s nižšími částkami.

Hlavním důvodem je odlišný způsob odvádění sociálního pojištění, resp. odlišný vyměřovací základ pro odvod pojištění.

U zaměstnanců je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění úhrn příjmů (zjednodušeně hrubý příjem).

U OSVČ se základ pro výpočet důchodového pojištění stanovuje jako částka, kterou si sami určí, ale musí být alespoň 55 % jejich daňového základu (tj. obrat mínus výdaje). Pokud živnostník podniká jako hlavní činnost, základ musí být alespoň na úrovni zákonem stanoveného minima.

Přehled aktuální výše odvodů na sociální pojištění u zaměstnanců a OSVČ: 

Zdroj tabulky: Kurzy.cz, Licence CC-BY (uveďte autora)

Situační příklad: Ukažme si výpočet výše sociálního pojištění na zjednodušeném příkladu zaměstnance a OSVČ s hrubým příjmem / ročním obratem 600.000 Kč.
Zaměstnanec a zaměstnavatel odvedou z tohoto hrubého příjmu na sociální pojištění každý měsíc 14.000 Kč, ročně 168.000 Kč.
Živnostník má roční obrat 600.000 Kč a dejme tomu, že uplatňuje 60 % paušální výdaj. Jeho daňový základ je tedy 240.000 Kč. Vyměřovací základ pro sociální pojistné činí v roce 2025 55 % z daňového základu, v našem případě tedy 132.000 Kč. Sociální pojištění tedy vychází na 36.960 Kč, tedy 3.080 Kč měsíčně. Jelikož je ale výše vypočítaného pojistného nižší než stanovené minimální měsíční zálohy (4.759 Kč  pro hlavní činnost v roce 2025), bude živnostník platit sociální pojištění minimálně ve výši minimálních záloh, tedy 4.759 x 12 = 57.108 Kč. V našem příkladě tedy živnostník odvede zhruba třetinu výše sociálního pojištění zaměstnance.

Vliv výše odvodů sociálního pojištění na výši důchodu

Výše odvedených částek na sociální pojištění má pak vliv na výši důchodu. Zaměstnanec i živnostník mají nárok na stejnou základní část důchodu (ta se stanovuje na každý rok zvlášť, představuje 10 % průměrné mzdy a v roce 2025 činí 4.660 Kč), ale výše druhé části důchodu, tzv. procentní části, už je individuální a odvíjí se od délky pojištění a výši výdělků, resp. odvodů na sociální pojištění.

Orientační výpočty výše důchodu zaměstnance a OSVČ si můžete spočítat i na naší kalkulačce srovnání výše důchodu OSVČ a zaměstnance 2025:

Zdroj kalkulačky: Kurzy.cz, Licence CC-BY (uveďte autora)

Ilona Wright
Převážně se zabývá tématy důchodů, dávek a příspěvků. Věnuje se také situaci dlužníků v případě exekuce a insolvence. V Kurzy.cz působí od roku 2019.

Okomentovat na Facebooku