Divergence USA a eurozóny pokračuje (Komentář)

Zraky finančních trhů se tento týden upínaly hlavně na zasedání Fedu a ECB. Americký Fed ve středu svoje úrokové sazby ponechal beze změny na 4,25-4,50 %. V návaznosti na stále odolné inflační tlaky i silnou reálnou ekonomiku šéf Fedu J. Powell uvedl, že s dalším uvolňováním měnové politiky není třeba spěchat. Finanční trhy čekají v letošním roce 2 „cuty“, což je i náš aktualizovaný základní scénář. ECB ve čtvrtek podle očekávání snížila svou depozitní sazbu o 25 bb na 2,75 %. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová pouze zopakovala, že další kroky se budou odvíjet od nově zveřejněných dat. Konkrétně se nechtěla vyjádřit ani k terminální/neutrální sazbě ECB, avšak uvedla, že na toto téma bude 7. února zveřejněna analýza expertů ECB. Podle našeho odhadu dojde na snížení měnověpolitických sazeb v eurozóně o standardních 25 bb ještě dvakrát, zatímco finanční trhy sází v letošním roce na ještě o jeden „cut“ více.

Nůžky mezi eurozónou a USA se nerozevírají pouze v měnové politice, ale i v ekonomickém výkonu. HDP eurozóny v Q4 24 mezičtvrtletně stagnoval. Oproti tržnímu konsenzu byla tedy dynamika o desetinu nižší. Bleskový odhad Eurostatu zatím neobsahuje strukturu HDP, která bude zveřejněna až 7. března. Z velkých ekonomik v Q4 24 lehce zklamalo Německo (-0,2 % q/q vs. oček. -0,1 % q/q), Francie (-0,1 % q/q vs. oček. 0,0 % q/q) i Itálie (0,0 % q/q vs. oček. 0,1 % q/q). Růst HDP v USA sice v Q4 24 také zpomalil na 2,3 % mezičtvrtletně anualizovaně (po 3,1 % v Q3 24), zatímco se čekalo 2,6 %. Domácí poptávka však zůstává silnou stránkou americké ekonomiky, když soukromá spotřeba vzrostla o 4,2 % mezičtvrtletně anualizovaně, což bylo o 1 pb nad analytickým konsenzem. Spotřebu domácností by měl podporovat odolný trh práce i na začátku letošního roku. Ve čtvrtek zveřejněný počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti totiž v uplynulém týdnu poklesl na 207 tis.

Česká ekonomika loni vzrostla o 1 %. V samotném čtvrtém čtvrtletí se podle bleskového odhadu ČSÚ zvýšila ekonomická aktivita mezičtvrtletně o 0,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem, avšak lehce pod listopadovou prognózou ČNB (0,7 % q/q). Oproti našemu odhadu (+0,1 % q/q) se jednalo naopak o výrazné pozitivní překvapení. Mezičtvrtletní růst HDP podle komentáře ČSÚ podpořila hlavně domácí poptávka. V rámci ní pak zejména vyšší výdaje domácností na spotřebu. Zahraniční poptávka naproti tomu podle statistického úřadu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesala. Podrobná data o struktuře HDP a případných revizích historických údajů budou dostupná až zhruba za měsíc. S ohledem na slabá měsíční data za říjen a listopad je výsledek ekonomiky podle nás až překvapivě dobrý, což platí i v mezinárodním kontextu. Naše prognóza pro letošní rok počítá s růstem české ekonomiky o 1,5 %, rizika jsou však vzhledem k silnému výkonu ve druhé polovině loňského roku vychýlena směrem k vyššímu růstu. S ohledem na slabá měsíční data však zároveň vidíme prostor k tomu, že růst HDP ve druhém loňském pololetí může být postupně revidován směrem dolů. Více zde: https://bit.ly/4jFxdxD.

Tuzemští centrální bankéři před začátkem mediální karantény naznačili záměr obnovit snižování úrokových sazeb na zasedání v příštím týdnu. Jako velmi pravděpodobnou označil možnost snížení úrokových sazeb na únorovém zasedání v rozhovoru pro Financial Times guvernér Michl. V podobném duchu se již dříve vyjádřila i viceguvernérka E. Zamrazilová a člen bankovní rady J. Procházka.

Na devizových trzích mezitýdenně posílil americký dolar. V páru s eurem si s podporou silných dat z USA, a naopak dalšího potvrzení slabosti ekonomiky a zejména průmyslu v eurozóně, připsal přes 1 %, když se opět vrátil pod 1,04 USD/EUR. Ve středoevropském regionu k euru tento týden zhruba stagnovaly maďarský forint i polský zlotý. Česká koruna odolávala kombinaci sílícího amerického dolaru a vyjádření radních ČNB, kteří naznačovali další snížení repo sazby na zasedání v příštím týdnu, o něco hůře, když mezitýdenně oslabila o 0,4 % na 25,19 CZK/EUR.