Změny ve spotřebním chování v reakci na krize posledních let
České domácnosti se musely během uplynulých let vypořádat s řadou krizí a s tím spojenou zvýšenou nejistotou. Po střídavém zpřísňování a rozvolňování epidemiologických opatření následovala energetická krize a epizoda vzedmutí cenové hladiny. O inflaci očištěná spotřeba domácností tak v roce 2023 meziročně poklesla o takřka 3 %, což je s výjimkou covidového roku 2020 její historicky nejhlubší propad. I přes loňský návrat k růstu zůstává spotřeba domácností nadále hluboko pod svojí předcovidovou úrovní. V tomto příspěvku se zaměřujeme na to, jak domácnosti v posledních letech upravily své spotřebitelské chování a jaké signály nám tyto změny i pohled na jejich sentiment dávají pro nejbližší výhled spotřebitelské poptávky.
Roční data ČSÚ (externí odkaz) přináší pohled na vývoj spotřeby domácností dle jednotlivých výdajových položek až do roku 2023 (GRAF 1). Nominální (tj. o inflaci neočištěné) výdaje vzrostly v roce 2023 ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 o více než čtvrtinu (GRAF 1A). Pro průměrnou domácnost to představovalo měsíční nárůst o zhruba 12 650 Kč.[1] Rozpočty domácností zatěžovaly zejména výdaje na bydlení a energie. To bylo důsledkem svižně rostoucích cen nemovitostí i nedávné energetické krize, která násobně navyšovala ceny elektřiny a plynu. Patrný, avšak řádově menší, byl i příspěvek potravin a nealkoholických nápojů. Tato kategorie je pro domácnosti v podstatě nenahraditelná, neboť jedinou alternativou je stravování v restauracích, které je však výrazně dražší. Jednoduše zpozorovatelný je i příspěvek rekreace, sportu a kultury. Celkově však můžeme shrnout, že domácnosti nominálně vydávaly v roce 2023 oproti předpandemickému roku 2019 více za všechny výdajové skupiny.
Graf 1 – Rozdíl ve spotřebě domácností oproti roku 2019
(rozdíl v % a v procentních bodech, běžné ceny a srovnatelné ceny roku 2020)
Češi v roce 2023 omezili hlavně nakupované množství potravin a nealkoholických nápojů
Mnohem rozmanitější i interpretačně zapeklitější je pohled na reálné[2] (tj. o inflaci očištěné) spotřebitelské výdaje (GRAF 1B). Nakoupené množství zboží a služeb mezi lety 2019 až 2023 kleslo o více než 5 %. Překvapující je, že dominantně se na tom podílely potraviny a nealkoholické nápoje. Přestože se v této kategorii uskromňuje jen velmi těžko, českým domácnostem se to povedlo. Navíc v míře, která je ve zbytku Evropy výjimečná. Reálná krátkodobá spotřeba[3] (z velké části potraviny a nealko) se totiž v ČR v roce 2023 nacházela nejhlouběji pod svoji předcovidovou úrovní – více než 10 %. U dalšího v pořadí Litvě to bylo zhruba 5 % (GRAF 2).
Graf 2 – Změna krátkodobé spotřeby v roce 2023 oproti 2019
(v %, srovnatelné ceny roku 2020)
Nabízí se vysvětlení, že výrazné omezení nákupů potravin a nealka bylo způsobeno jejich rychlým zdražováním. To ale data jasně neukazují (GRAF 3). Ceny sice mezi lety 2019 až 2023 vzrostly o zhruba 10 p. b. více, než kolik činil průměr EU, ale rozhodně méně než třeba na Slovensku či v Rumunsku, kde krátkodobá spotřeba v roce 2023 překonala svoji předcovidovou úroveň. V Německu navíc ve sledovaném období potraviny zdražily o dost více než v ČR.
Graf 3 – Změna cen potravin a nealkoholických nápojů v roce 2023 oproti 2019
(v %)
Při pohledu na nejvyšší možný detail je zjevné, že dominantním hybatelem ve skupině potraviny a nealkoholické nápoje byly v ČR potraviny. Nealkoholické nápoje přispívaly spíše okrajově (GRAF 4 nahoře). Propad reálných výdajů na potraviny lze vysvětlit také tím, že domácnostem jednoduše nezbyly dostatečné prostředky na jejich nákup. Jak jsme zmínili výše, potraviny jsou nezbytností, jejíž spotřeba se velice těžko omezuje. Stejně tak jsou ale nezbytností i náklady za bydlení. Existuje totiž nemalá část populace, která má natolik nízké příjmy, že žije tzv. „z ruky do úst“ a už tak zvládá hradit pouze nezbytné výdaje, jako jsou bydlení nebo potraviny. Jestliže nelze více reálně snížit spotřebu za bydlení, snížení nakupovaného množství potravin je jediná alternativa. Celkově byl ale pozorovaný pokles spotřeby potravin a nealkoholických nápojů pravděpodobně důsledkem kombinací výše uvedených faktorů.[4]
Graf 4 – Rozdíl ve spotřebě oproti roku 2019
(rozdíl v % a v procentních bodech, srovnatelné ceny roku 2020)
Anemická byla i reálná spotřeba dalších položek
Reálná spotřeba domácností byla v roce 2023 viditelně tlumena také kategorií dopravy (GRAF 1B). Z více než poloviny se na tom podílela podkategorie provozu osobních dopravních prostředků (GRAF 4 dole). Viditelný avšak oproti roku 2022 méně záporný byl i příspěvek podkategorie nákupu osobních dopravních prostředků. České domácnosti tedy v roce 2023 nakoupily o něco více dopravních prostředků (hlavně automobilů) než v předchozím roce, ale výrazněji šetřili na jejich provozu.
Graf 5 – Rozdíl ve spotřebě oproti roku 2019
(rozdíl v % a v procentních bodech, srovnatelné ceny roku 2020)
Na začátku jsme zmínili, že v posledních letech tížily nominální rozpočty domácností hlavně výdaje na bydlení a energie. Kvůli jejich extrémnímu nárůstu se museli Češi v roce 2023 reálně uskromnit (GRAF 5 nahoře), přičemž růst cen v této kategorii byl v Česku za období 2019-2023 čtvrtý největší v Evropě. Největší roli v těchto úsporách hrály energie, tj. hlavně elektřina a plyn. Podle Energetického regulačního úřadu (externí odkaz) se v roce 2023 spotřebovalo o téměř 9 % méně elektřiny než v roce 2019. V případě plynu se v ČR v roce 2023 spotřebovalo dokonce nejméně této komodity za posledních více než 30 let, k čemuž dopomohlo i rekordně teplé počasí. Domácnosti reálně šetřily také při spotřebě položek z podkategorie drobných oprav, údržby a zabezpečení bydlení.
Ostatní položky, které táhly reálnou spotřebu směrem níže, měly pouze malý celkový dopad. Zajímavé je, že u některých z těchto kategorií by výraznější omezení spotřeby nebylo příliš překvapivé, neboť se ve většině nejedná o nezbytné položky. Konkrétně jde o alkohol, tabák a narkotika, dále odívání a obuv, domácnost a osobní péče.
Propad reálné spotřeby v roce 2023 nejvíce tlumily skupiny volného času, pojištění a finančnictví i IT
České domácnosti v roce 2023 v porovnání s rokem 2019 nakupovaly větší množství položek z kategorie rekreace, sportu a kultury (GRAF 1B). Jejím hlavním tahounem byla podkategorie rekreačních služeb (GRAF 5 dole), kam spadají např. služby pro rekreaci a sport, vstupné na sportovní akce či loterie. V opačném směru působila podkategorie organizovaných zájezdů, byť méně výrazně než v covidových letech 2020 a 2021, kdy bylo cestování velmi obtížné až nemožné.
Zvýšený nákup pojišťovacích a finančních služeb je pravděpodobně racionální reakcí domácností na probíhající krize. Vysoká ekonomická i společenská nejistota motivovala domácnosti k různým formám ochrany a v rámci toho vzrostla poptávka po pojištění. Finanční služby vedle toho zažily boom nejen kvůli technologickým pokrokům a rostoucí oblibě investování[5], ale hlavně kvůli prudkému zdražování a snaze domácností zmírnit znehodnocování jejich úspor. Reálnou spotřebu táhly vzhůru také výdaje na informační a telekomunikační výrobky a služby. Jejich kladné působení je patrné během celého (po)covidového období, což odráží např. zvýšenou míru práce z domova a potřebu zaměstnavatelů vybavit zaměstnance nezbytnými zařízeními i službami.
Reálnou spotřebu domácností nadále tlumí hlavně krátkodobá spotřeba, ale i špatná nálada a vysoká míra úspor
Ačkoliv byla tato analýza založena na posledních dostupných ročních datech z roku 2023, novější, byť méně detailní, čtvrtletní data naznačují, že tyto trendy pokračovaly také v loňském roce. Jestliže předloni reálnou spotřebu[6] nejvíce tlumilo omezení výdajů na potraviny (krátkodobou spotřebu), lze usuzovat, že nejinak tomu bylo i následně (GRAF 6B).
Graf 6 – Rozdíl ve spotřebě domácností oproti 4. čtvrtletí 2019
(rozdíl v % a v procentních bodech, běžné ceny a srovnatelné ceny roku 2020)
Záporný příspěvek krátkodobé spotřeby nadále dominuje. I přes obnovení růstu reálných mezd tak přetrvávají faktory, kvůli kterým Češi šetří hlavně na nákupech potravin, respektive zboží krátkodobé spotřeby. Potvrzují to i nejnovější listopadová data za maloobchod i velkoobchod s potravinami. Oba ukazatele se nachází hluboko pod svými předpandemickými úrovněmi a jejich oživování se koncem loňského roku nejen zastavilo, ale dokonce přešlo zpět do útlumu. Výhled na nejbližší měsíce příliš nezlepšuje ani spotřebitelský sentiment[7] (GRAF 7).
Graf 7 – Rozdíl v sentimentu domácností oproti 4. čtvrtletí 2019
(u sentimentu rozdíl v saldech odpovědí, u spotřeby rozdíl v % a v procentních bodech, saldo a srovnatelné ceny roku 2020)
Domácnosti jsou nadále v horší náladě než před pandemií, přičemž od počátku loňského roku se celkový sentiment nezlepšil, byť oproti letům 2022 a 2023 je optimističtější. Příznivější než před pandemií je pouze očekávání o cenovém vývoji, naopak výhledy ostatních složek dále pokulhávají a z posledních dat nejsou vidět známky obratu.
Dalším faktorem tlumícím spotřebu domácností je vysoká míra úspor. Ta se v hrubém vyjádření dle nejnovějších údajů za 3. čtvrtletí 2024 drží jen lehce pod 20 % a v porovnání s předpandemickým obdobím zůstává výrazně výše. Nedávno zveřejněná experimentální data ČSÚ (pro rok 2022) navíc ukazují, že míra úspor zůstala na zvýšené úrovni u všech příjmových skupin i po odeznění nejpřísnějších covidových uzavírek (GRAF 8). Mezi lety 2021 a 2022 navíc vzrostla pouze u těch nejbohatších (81–100 %), kteří mají nejmenší sklon ke spotřebě. To je vedle zrušení superhrubé mzdy od roku 2021 dalším signálem toho, že i v budoucích letech se bude míra úspor pravděpodobně nacházet výše než před rokem 2020.
Graf 8 – Míra úspor dle příjmové distribuce
(čistá míra úspor v %)
Celkově z výše popsaného vyplývá, že bez zlepšení spotřebitelského sentimentu, poklesu míry úspor a znatelného zvýšení nakupovaného množství zboží krátkodobé spotřeby (zejm. potravin) bude celková spotřeba v nejbližším období nevýrazná
[1] Uvedený odhad dává do poměru nominální změnu spotřeby domácností mezi lety 2019 – 2023 (zhruba 730 miliard Kč) a celkový počet hospodařících domácností ze Sčítání 2021, který dosáhl přibližně 4,8 milionu.
[2] Jednotlivé položky nejsou ve srovnatelných cenách roku 2020 aditivní (tzn. nesčítají se přesně do celku). Z tohoto důvodu se v tomto a dalších příspěvkových grafech může vyskytnout drobná odchylka součtu složek od celku, která však není zásadní pro popisované skutečnosti. U běžných cen k tomuto statistickému artefaktu nedochází.
[3] Mezi zboží krátkodobé spotřeby dále patří např. alkohol, tabák, energie či pohonné hmoty. I tyto položky sice v roce 2023 celkově prohlubovaly pokles reálné spotřeby, avšak bylo tomu v řádově menší míře než u potravin.
[4] Rozebíraný hlavolam je možné vysvětlit také zrušením elektronické evidence tržeb, které nabylo účinnosti 1. ledna 2023. Část spotřebních nákupů tak mohla přejít do šedé ekonomiky, která sice je součástí spotřeby domácností, ale její velikost je pouze odhadována. Pro tuto hypotézu však mimo uvedených nepřímých důkazů nemáme další podporu, a proto se jedná spíše o spekulaci. V neprospěch této hypotézy navíc hovoří, že se zavedením EET v roce 2016 jsme výrazný nárůst krátkodobé spotřeby nepozorovali.
[5] Reálný (o inflaci očištěný) objem majetku v domácích fondech dle dat Asociace pro kapitálový trh České republiky (externí odkaz) vzrostl v roce 2023 o téměř pětinu a podobné tempo si udržel i v prvních deseti měsících loňského roku.
[6] Spotřeba domácností v Grafu 8 vychází z tzv. domácího pojetí (tj. popisuje spotřebu rezidentů i nerezidentů v tuzemsku). Zbytek textu popisuje spotřebu na základě národního konceptu (tj. spotřebu rezidentů v tuzemsku i zahraničí). Jejich průběh je tak lehce odlišný, avšak kvalitativně shodný.
[7] Jedná se o nápočet experimentálního ukazatele spotřebitelského sentimentu. Evropskou komisí publikovaný celkový ukazatel spotřebitelského sentimentu průměruje 4 otázky - finanční situace v uplynulých i příštích 12 měsících, očekávání celkové ekonomické situace v následujících 12 měsících a očekávání o velkých nákupech v příštích 12 měsících. Námi zkonstruovaný ukazatel je čistě vpředhledící, přičemž průměruje 5 otázek - očekávání celkové ekonomické situace v následujících 12 měsících, finanční situace v příštích 12 měsících, očekávání o nezaměstnanosti v příštích 12 měsících (záporné znaménko), očekávání o vývoji cen v příštích 12 měsících (záporné znaménko) a očekávání velkých nákupů. Oba indikátory se vyvíjí podobně, byť v posledních dvou letech je námi vytvořený ukazatel výše, a to hlavně díky zahrnutí cenových očekávání. Navíc neobsahuje hodnocení minulé finanční situace, která je stále hluboko pod úrovní 4. čtvrtletí 2019.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Spotřební daň na cigarety - Kalkulačka daně pro rok 2020
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- XRP (Ripple) - aktuální a historické ceny kryptoměny XRP (Ripple) , graf vývoje ceny kryptoměny XRP (Ripple) - 10 let - měna USD
- Zlato - historický vývoj ceny Zlato po letech, minima, maxima, průměr. 1 oz - měna USD
- Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 2019 včetně změn kvůli koronaviru
- Srážková daň 2020 - daň vybíraná srážkou, změny kvůli koronaviru
- Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 včetně změn kvůli koronaviru
- Daň z příjmů v roce 2020, změny kvůli koronaviru i daňové přiznání za rok 2019
- Změna času - střídání času 2019, konec střídání času, letní a zimní čas
- Aktuální změny ve výpočtu čisté mzdy v roce 2023. O kolik se vám zvýší čistá mzda?
- Aktuální změny ve výpočtu čisté mzdy v roce 2024. O kolik se vám zvýší čistá mzda?
- Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2019 a v roce 2020, změny při podání daňového přiznání za rok 2019 kvůli koronaviru
Prezentace
12.02.2025 iPhone 16 Pro za 699 Kč! Nová služba nemá v…
29.01.2025 Xiaomi má nový bestseller. Je extrémně nadupaný a
28.01.2025 České firmy stále častěji místo banky…