Důchody a penzijní  |  15.01.2025 09:11:11, aktualizováno 29.01.2025 22:38:31

Novela zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří - RJ - Sněmovní tisk 894. Povinnost zaměstnavatele platit na produkt spoření na stáří zaměstnance, který vykonává rizikovou práci

Návrh

ZÁKON

ze dne … 2025

o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POVINNÝ PŘÍSPĚVEK NA PRODUKTY SPOŘENÍ NA STÁŘÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnance, který vykonává rizikovou práci.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zaměstnavatelem zaměstnavatel podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení,

b) zaměstnancem zaměstnanec podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení,

c) produktem spoření na stáří penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

d) povinným příspěvkem příspěvek účastníka produktu spoření na stáří, který za něho platí zaměstnavatel na základě povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) rizikovou prací práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami,

f) směnou rizikové práce směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část,

g) vyměřovacím základem vyměřovací základ zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení,

h) rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci.

§ 3

Povinný příspěvek

(1) Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši

a) 3 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce a méně než 11 směn rizikové práce, nebo

b) 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 11 směn rizikové práce.

(2) Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce podle odstavce 1 každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.

(3) Zaměstnavatel splní povinnost podle odstavce 1 do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení rozhodného období.

(4) Výše povinného příspěvku za rozhodné období se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

§ 4

Uplatnění práva na povinný příspěvek

(1) Prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, je první rozhodné období následující po dni, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.

(2) V oznámení podle odstavce 1 zaměstnanec uvede

a) obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek,

b) číslo účtu penzijní společnosti, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek, a

c) další údaje nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku.

(3) Oznámení podle odstavce 1 se činí v písemné formě; zaměstnavatel může zaměstnanci umožnit, aby oznámení učinil i jiným způsobem.

§ 5

Informační povinnost

Zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Plní-li zaměstnavatel informační povinnost v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.

§ 6

Potvrzení o povinném příspěvku

(1) Zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.

(2) Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost bez zbytečného odkladu druhopis potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s vydáním druhopisu vzniknou.

§ 7

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že

a) nezaplatí povinný příspěvek podle § 3,

b) nesplní informační povinnost podle § 5, nebo

c) nevydá zaměstnanci potvrzení nebo jeho druhopis podle § 6.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že

a) nezaplatí povinný příspěvek podle § 3,

b) nesplní informační povinnost podle § 5, nebo

c) nevydá zaměstnanci potvrzení nebo jeho druhopis podle § 6.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200 000 , jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 2 písm. b) nebo c),

b) 2 000 000 , jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 2 písm. a).

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává v prvním stupni oblastní inspektorát práce. Vykonal-li kontrolu Státní úřad inspekce práce, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni Státní úřad inspekce práce.

§ 8

Přechodné ustanovení

Zaměstnavatel splní informační povinnost podle § 5 vůči zaměstnanci, který vykonává rizikovou práci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o inspekci práce

§ 9

V § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) právního předpisu upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

§ 10

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb. a zákona č. 417/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí pro doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6“.

2. V § 22 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

3. V § 22 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

4. V § 23 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

5. V § 23 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

6. V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Platil-li zaměstnavatel na zaniklé doplňkové penzijní spoření povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření u penzijní společnosti, k níž byly prostředky účastníka převedeny.“.

7. V § 191 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Platil-li zaměstnavatel na penzijní připojištění povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření.“.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2025


 

Důvodová zpráva

I. OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Navržený zákon zavádí povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, přispívat těmto zaměstnancům ve stanovené výši na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření.

Cílem navrženého zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu.

Navržený zákon tak doplňuje systém, který byl zákonem č. 417/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 zaveden v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie. Systém zavedený v důchodovém pojištění spočívá v tom, že zaměstnancům se po určitém počtu směn odpracovaných v rizikovém zaměstnání snižuje důchodový věk o 15 až 60 měsíců (§ 37e zákona o důchodovém pojištění) a zaměstnavatelům těchto zaměstnanců se stanoví povinnost platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení (§ 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 696), který byl následně přijat jako zákon č. 417/2024 Sb., původně vycházel z toho, že snížení důchodového věku v důchodovém pojištění se bude týkat nejen zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie, ale i zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek. V průběhu projednávání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky však byl navržený systém omezen pouze na zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie s tím, že pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie se bude hledat řešení v rámci produktů III. penzijního pilíře.

2. Zhodnocení platného právního stavu

V České republice je III. penzijní pilíř představován především penzijním připojištěním se státním příspěvkem a doplňkovým penzijním spořením. Do III. penzijního pilíře v širším smyslu bývají někdy zahrnovány další daňově podporované produkty spoření na stáří, jimiž jsou penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

Penzijní připojištění představuje starší systém z doby před rokem 2013, zatímco doplňkové penzijní spoření je novější systém, který funguje od roku 2013. Do penzijního připojištění již nelze nově vstupovat, ale stále ještě v něm setrvává významná část účastníků. Z penzijního připojištění lze kdykoli bezplatně přejít do doplňkového penzijního spoření. Oběma systémům je společné, že do nich účastníci vstupují dobrovolně, na základě individuálních smluv mezi nimi a penzijní společností, bez ingerence zaměstnavatele. Účastníci svěřují penzijní společnosti peněžní prostředky v podobě příspěvků, které penzijní společnost shromažďuje v transformovaných nebo účastnických fondech a investuje je na účet účastníků podle stanovených pravidel. V obou systémech se k příspěvkům účastníka při splnění zákonem stanovených podmínek poskytuje státní příspěvek, který se však neposkytuje k příspěvkům, které za účastníka platí zaměstnavatel. V obou systémech jsou definovány podmínky, za nichž mohou účastníci čerpat ze svých prostředků jednotlivé dávky.

Příspěvek zaměstnavatele

V obou systémech je umožněno, aby příspěvky účastníka nebo jejich část platil za účastníka jeho zaměstnavatel. Povinnost zaměstnavatele přispívat však není stanovena zákonem a záleží na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, zda bude zaměstnancům na produkty III. penzijního pilíře přispívat. V některých případech může tato povinnost vyplývat z pracovních smluv, kolektivních smluv, kolektivních dohod nebo z vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Příspěvky zaměstnavatele představují na straně zaměstnavatele náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a proto mu snižují základ daně z příjmů. Na straně zaměstnance jsou do výše 50 000 Kč ročně (spolu s dalšími daňově podporovanými produkty spoření na stáří) osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, čímž v tomto rozsahu snižují i vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění.

Předdůchod

V doplňkovém penzijním spoření existuje navíc institut tzv. předdůchodu. Jeho podstata spočívá v tom, že účastník může v době nejdříve 5 let před dosažením věku pro přiznání starobního důchodu čerpat měsíčně splátku penze při splnění stanovených podmínek. V penzijním připojištění sice nelze předdůchod čerpat, ale účastník může své prostředky z penzijního připojištění kdykoli bezplatně převést do doplňkového penzijního spoření, což mu následně umožní čerpání předdůchodu.

Podmínkou pro čerpání předdůchodu je, aby účastník dosáhl spořící doby nejméně 120 měsíců, resp. 60 měsíců u smluv uzavřených do 31. prosince 2023 (do této doby se započítává i doba účasti v penzijním připojištění), dosáhl alespoň věku, který je o pět let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění, a měl naspořenou dostatečnou částku tak, aby měsíční splátka penze činila alespoň 30 % průměrné mzdy a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň po dobu dvou let. Pro posouzení nároku na penzi z doplňkového penzijního spoření se u žen při stanovení důchodového věku postupuje jako u mužů stejného data narození.

S čerpáním předdůchodu jsou spojeny i výhody v systému veřejného zdravotního pojištění (status státního pojištěnce). Tyto výhody platí po dobu čerpání této dávky. V důchodovém pojištění se doba čerpání předdůchodu považuje za vyloučenou dobu pro účely výpočtu starobního důchodu do okamžiku dosažení důchodového věku potřebného pro vznik nároku na důchod.

Předdůchod tak může pomoci k překlenutí případného obtížného období ve věku blízkém důchodovému věku, kdy může být ztíženo uplatnění na trhu práce a zvýšena tendence odejít z tohoto důvodu do předčasného důchodu, který má ovšem za následek trvale snížený starobní důchod.

3. Shrnutí hlavních bodů navrhované právní úpravy

Navržený zákon

· zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, každý měsíc na jejich penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření (§ 3); výše příspěvku se odvíjí od vyměřovacího základu, jehož zaměstnanec v daném měsíci dosáhl, a od počtu směn rizikové práce, které v daném měsíci odpracoval,

· zavádí informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům týkající se práva na povinný příspěvek a způsobu jeho uplatnění (§ 5),

· zavádí povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku (§ 6),

· upravuje přestupky spočívající v porušení povinností zaměstnavatele podle navrženého zákona a stanoví za ně správní tresty (§ 7),

· rozšiřuje působnost orgánů inspekce práce na kontrolu dodržování povinností stanovených v navrženém zákoně (§ 9),

· zmírňuje časové podmínky pro čerpání tzv. předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření v případě zaměstnanců, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle navrženého zákona (§ 10).

4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska obsahu návrhu zákona má význam zejména čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, a dále čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod, které garantují rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy neobsahují specifické normy, které by upravovaly povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty III. penzijního pilíře.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu zákona

Dopad na státní rozpočet může vzniknout uplatněním osvobození příspěvku zaměstnavatele do úhrnné výše 50 000 Kč ročně od daně a snížením základu daně u těch zaměstnavatelů, kteří doposud tuto daňovou možnost neuplatňovali, jelikož příspěvek neplatili, nebo neuplatňovali v navrhovaném zákoně stanovené výši vážící se k povinnému příspěvku.

Nelze vyloučit mírně zvýšené náklady pro orgány inspekce práce plnící funkci orgánu kontroly při dodržování povinnosti příslušných zaměstnavatelů platit povinný příspěvek na vybrané produkty na stáří jejich zaměstnanců podle navrženého zákona. Již nyní ovšem oblastní inspektoráty práce kontrolují plnění povinnosti zaměstnavatele, pokud je přispívání ukotveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele, nebo v kolektivní smlouvě, tudíž se nejedná o zásadní rozšíření činnosti.

Dopad na ostatní veřejné rozpočty se bude odvíjet od skutečnosti, zda jsou veřejným sektorem zaměstnávány osoby vykonávající rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, čímž by mohly zaměstnavatelům z veřejného sektoru vzniknout náklady na poskytování povinného příspěvku.


 

II. Zvláštní část

K § 1 (předmět úpravy):

Úvodní ustanovení stručně vymezuje předmět úpravy navrženého zákona. Navržený zákon zavádí povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, přispívat těmto zaměstnancům ve stanovené výši na jejich penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření.

K § 2 (vymezení pojmů):

V tomto ustanovení se vymezují hlavní pojmy, které jsou dále používány.

K písmenům a), b) a g): 

Pojmy zaměstnavatel, zaměstnanec a vyměřovací základ se vymezují pomocí odkazu na zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Toto řešení vychází z toho, že navržený zákon doplňuje systém, který byl zákonem č. 417/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 zaveden v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie. Odkaz na zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zajistí, že se povinnost platit povinný příspěvek na vybrané produkty spoření na stáří bude týkat téhož okruhu zaměstnavatelů a výše povinného příspěvku se bude vypočítávat z téhož vyměřovacího základu, jako je tomu v rámci důchodového pojištění v případě zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie.

Zda konkrétnímu zaměstnavateli vznikne povinnost platit povinný příspěvek, záleží na tom, jestli u něho některý zaměstnanec vykonává rizikovou práci ve stanoveném rozsahu a jestli tento zaměstnanec právo na povinný příspěvek uplatní.

K písmeni c): 

Pojem produkt spoření na stáří má význam pro určení rozsahu produktů, na které bude mít zaměstnavatel povinnost při splnění stanovených podmínek povinný příspěvek platit. Navrhuje se, aby se povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek týkala pouze penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Toto řešení je odůvodněno tím, že jde o dva vysoce regulované produkty, v nichž je již podle stávající právní úpravy umožněno placení příspěvku zaměstnavatelem a v případě doplňkového penzijního spoření také čerpání tzv. předdůchodu, čehož mohou po převodu prostředků do doplňkového penzijního spoření využít i účastníci penzijního připojištění. Právní úprava tento postup již delší dobu umožňuje a v praxi je využíván.

Pojem produkt spoření na stáří je již zaveden pro účely daní z příjmů, kde je ovšem jeho rozsah širší, neboť zahrnuje i penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Rozdílný rozsah obou definic však nepředstavuje problém, protože každá z nich je zavedena pro jiný účel.

K písmeni d): 

Pro příspěvek, který je zaměstnavatel podle navrženého zákona povinen zaplatit na produkt spoření na stáří, se zavádí označení „povinný příspěvek“. Zavedení tohoto pojmu umožňuje v navrženém zákoně snazší legislativní vyjadřování a také odlišuje příspěvek, který zaměstnavatel platí na základě povinnosti stanovené v navrženém zákoně, od příspěvku, který je placen výlučně dobrovolně nebo na základě jiných právních skutečností (např. na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele). Není však vyloučeno, aby zaměstnavatel splnil povinnost platit povinný příspěvek podle navrženého zákona příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně nebo na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele.

K písmeni e): 

Vymezení rizikové práce se přebírá z vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění (sněmovní tisk 696), který byl následně přijat jako zákon č. 417/2024 Sb. Tento návrh původně počítal s tím, že snížení důchodového věku se bude týkat nejen zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie, ale i zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.

K písmeni f): 

Pro výši povinného příspěvku má být rozhodující, že zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním měsíci) určitý počet směn, v nichž vykonával rizikovou práci. Proto se definuje směna rizikové práce jako směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci po její převážnou část. V praxi to znamená, že část směny, ve které zaměstnanec vykonával rizikovou práci, musí převažovat nad částí směny, ve které vykonával jinou práci. Koncept převážné části směny se již podle stávající právní úpravy uplatňuje např. v právní úpravě důchodového věku zaměstnanců v hlubinném hornictví.

K písmeni h): 

Rozhodné období, za něž se má zjišťovat počet odpracovaných směn rizikové práce a vyměřovací základ při výpočtu výše příspěvku, se vymezuje jako kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci. Z rozhodného období v délce kalendářního měsíce vychází, až na výjimky, i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

K § 3 (povinný příspěvek):

K odstavci 1: 

Klíčovým ustanovením navrženého zákona je ustanovení zakotvující povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří.

Výše povinného příspěvku závisí na počtu směn rizikové práce odpracovaných v příslušném rozhodném období (kalendářním měsíci) a na výši dosaženého vyměřovacího základu. Počet odpracovaných směn rizikové práce se zohledňuje pomocí pásem, což má za cíl maximálně zjednodušit způsob výpočtu. Neodpracuje-li zaměstnanec v kalendářním měsíci alespoň 3 směny rizikové práce, právo na povinný příspěvek mu vůbec nevznikne. Odpracuje-li zaměstnanec alespoň 3 směny rizikové práce, ale méně než 11 směn rizikové práce, vznikne mu právo na povinný příspěvek ve snížené sazbě 3 % z vyměřovacího základu. Odpracuje-li zaměstnanec alespoň 11 směn rizikové práce, vznikne mu právo na povinný příspěvek v plné sazbě 4 % z vyměřovacího základu.

Plná sazba ve výši 4 % z vyměřovacího základu vychází z toho, že v důchodovém pojištění platí zaměstnavatel za zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie pojistné na sociální zabezpečení zvýšené o 5 procentních bodů. Zatížení zaměstnavatele v případě zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie by mělo být nižší, neboť by mělo platit, že s menším rizikem jsou spojeny nižší náklady.

Není vyloučeno, aby zaměstnavatel platil zaměstnancům vyšší příspěvek na produkty spoření na stáří, než požaduje navržené ustanovení. Může tak činit čistě dobrovolně, nebo může taková povinnost vyplývat z pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele. Část takto placeného příspěvku, která převyšuje výši podle navrženého zákona, však nemá povahu povinného příspěvku ve smyslu navrženého zákona.

K odstavci 2:

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část.

Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce.

K odstavci 3:

Povinný příspěvek je splatný do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení rozhodného období (kalendářního měsíce), v němž byla riziková práce vykonávána. Např. je-li rozhodným obdobím, v němž byla vykonávána riziková práce, únor, je povinný příspěvek splatný do 31. března. Není nutné vázat splatnost povinného příspěvku na splatnost mzdy nebo platu, protože povinný příspěvek plní ve srovnání se mzdou nebo platem jinou funkci. Není však vyloučeno, aby si zaměstnanec a zaměstnavatel sjednali dřívější splatnost povinného příspěvku.

K odstavci 4:

Výše povinného příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Z praktických důvodů se přebírá pravidlo, které platí i pro zaokrouhlování mzdy nebo platu a pro zaokrouhlování pojistného na sociální zabezpečení.

K § 4 (uplatnění práva na povinný příspěvek):

Povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří se aktivuje pouze tehdy, jestliže zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatní. Toto řešení vychází z toho, že III. penzijní pilíř je dobrovolným systémem. Záleží na rozhodnutí zaměstnance, zda vůbec má sjednáno penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Aktivní krok ze strany zaměstnance je nutný také z toho důvodu, že bez něj zaměstnavatel neví, u které penzijní společnosti má zaměstnanec penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, a nezná ani další údaje, které jsou nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku.

K odstavci 1:

Oznámí-li zaměstnanec zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, začíná prvním dnem následujícího kalendářního měsíce běžet první rozhodné období, za které se posuzuje odpracování stanoveného počtu směn rizikové práce a zjišťuje vyměřovací základ, z něhož se vypočítává výše povinného příspěvku. Povinný příspěvek je potom splatný do konce následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období. Oznámí-li tedy zaměstnanec např. 20. ledna, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, je prvním rozhodným obdobím měsíc únor a první povinný příspěvek je splatný do 31. března.

K odstavci 2:

Minimální obsahové náležitosti oznámení o uplatnění práva na povinný příspěvek vyplývají z povahy věci. Zaměstnanec musí zaměstnavateli alespoň oznámit, u které penzijní společnosti má penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a na který účet penzijní společnosti má zaměstnavatel povinný příspěvek zaplatit. V úvahu mohou připadat i další údaje nezbytné k tomu, aby zaměstnavatel mohl zaplatit povinný příspěvek. V praxi jde nejčastěji o číslo smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření nebo o rodné číslo účastníka, které je třeba uvést jako variabilní symbol. Variabilita těchto dalších údajů může být značná, a proto je v navrženém ustanovení použita pouze obecná formulace.

K odstavci 3:

Z důvodu právní jistoty zaměstnance i zaměstnavatele se u oznámení o uplatnění práva na povinný příspěvek primárně vyžaduje písemná forma. Zároveň se však připouští, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci učinit oznámení i jiným způsobem. Takovým jiným způsobem může být např. použití informačního systému, do něhož má zaměstnanec přístup.

K § 5 (informační povinnost):

Povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek se aktivuje pouze tehdy, jestliže zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatní. Proto musí být toto řešení nutně doprovázeno i informační povinností zaměstnavatele vůči zaměstnanci, která zajistí, že se zaměstnanec o této možnosti vůbec dozví a bude ji moci reálně využít.

Zaměstnavatel musí splnit informační povinnost vůči zaměstnanci před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Informační povinnost je třeba splnit písemně. Ze zákoníku práce se přebírá ustanovení, které připouští i elektronické informování zaměstnance, ale stanoví, že v takovém případě musí být informace přístupná zaměstnanci takových způsobem, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout.

K § 6 (potvrzení o povinném příspěvku):

K odstavci 1:

Se skutečností, že zaměstnavatel platil povinný příspěvek na produkt spoření na stáří, se pojí mírnější podmínky čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření. Proto je nutné, aby měl zaměstnanec k dispozici doklad, kterým vůči penzijní společnosti doloží, že zaměstnavatel platil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří. Penzijní společnost sama nemá možnost zjistit, zda příspěvek placený zaměstnavatelem je povinným příspěvkem nebo zda jej zaměstnavatel platil čistě dobrovolně nebo na základě nějaké jiné právní skutečnosti.

Proto se zavádí povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku. Potvrzení se vydává bezplatně i bez žádosti zaměstnance. Lhůta pro vydání potvrzení je do konce kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec povinný příspěvek poprvé zaplatil.

K odstavci 2:

Potvrzení o povinném příspěvku může mít pro zaměstnance význam i po mnoha letech od jeho vydání. Nelze vyloučit, že v mezidobí dojde k jeho ztrátě nebo zničení. Proto se zavádí povinnost zaměstnavatele vydat na žádost zaměstnance druhopis tohoto potvrzení. V takovém případě však vydání již není bezplatné a zaměstnavatel má vůči zaměstnanci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s vydáním druhopisu vzniknou.

K § 7 (přestupky):

Pro porušení povinností, které zaměstnavateli ukládá navržený zákon, se navrhuje zavést správní postih v podobě odpovědnosti za přestupky.

K odstavcům 1 a 2:

Objektivní stránka skutkových podstat jednotlivých přestupků je vyjádřena pomocí odkazu na ustanovení navrženého zákona, v nichž jsou příslušné povinnosti upraveny.

Skutkové podstaty přestupků podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) postihují nejen případ, kdy zaměstnavatel nezaplatí povinný příspěvek vůbec, ale i případy, kdy jej zaplatí v nesprávné výši, opožděně nebo jinému zaměstnanci, protože i v těchto situacích platí, že „nezaplatí povinný příspěvek na produkt spoření na stáří podle § 3“.

Obdobně skutkové podstaty přestupků podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) postihují nejen případ, kdy zaměstnavatel nesplní informační povinnost vůbec, ale i případy, kdy ji splní v nesprávné formě nebo opožděně, protože i v této situaci platí, že „nesplní informační povinnost podle § 5“.

K odstavci 3:

Horní hranice trestních sazeb u jednotlivých přestupků jsou převzaty z věcně blízkých přestupků upravených v zákoně o inspekci práce. U přestupku spočívajícího v nezaplacení povinného příspěvku je horní hranice trestní sazby navržena stejně jako u přestupku spočívajícího v nezaplacení mzdy nebo platu. U přestupku spočívajícího v nesplnění informační povinnosti nebo nevydání potvrzení je horní hranice trestní sazby navržena stejně jako u přestupku spočívajícího v neinformování o obsahu pracovního poměru.

K odstavci 4:

Jako orgány příslušné k projednání přestupků podle navrženého zákona jsou navrženy orgány inspekce práce. Důvodem je především skutečnost, že orgány inspekce práce již podle stávající právní úpravy kontrolují dodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele, jestliže tyto předpisy zakládají práva zaměstnanců, což je často případ právě u příspěvku placeného zaměstnavatelem na produkty spoření na stáří. Dalším důvodem je úzká věcná souvislost mezi povinností zaměstnavatele platit povinný příspěvek a odměňováním zaměstnanců, jakož i bezpečností a ochranou zdraví při práci.

Ze zákona o inspekci práce se přebírá ustanovení, které rozlišuje funkční příslušnost oblastních inspektorátů práce a Státního úřadu inspekce práce.

K § 8 (přechodné ustanovení):

Přechodné ustanovení pamatuje na situaci, kdy zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona již rizikovou práci vykonává. V takovém případě vůči němu nemůže zaměstnavatel splnit informační povinnost podle § 5, neboť ta vyžaduje informovat zaměstnance před tím, než začne vykonávat rizikovou práci. Vzhledem ke smyslu informační povinnosti je přesto žádoucí, aby byla splněna i vůči stávajícím zaměstnancům. Proto přechodné ustanovení stanoví v tomto případě zvláštní lhůtu 15 dní ode dne nabytí účinnosti navrženého zákona. Lhůta 15 dní má za cíl, aby zaměstnanec byl o možnosti uplatnit právo na povinný příspěvek informován ještě v témže měsíci, v němž zákon nabude účinnosti, a zároveň mohl ještě v témže měsíci toto právo uplatnit tak, aby prvním rozhodným obdobím byl již následující kalendářní měsíc.

K části druhé (změna zákona o inspekci práce):

K § 9:

Novelou zákona o inspekci práce se navrhuje výslovně rozšířit působnost orgánů inspekce práce o kontrolu dodržování povinností vyplývajících z navrženého zákona.

Orgány inspekce práce již podle stávající právní úpravy kontrolují dodržování právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům. Orgány inspekce práce rovněž kontrolují dodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele, jestliže tyto předpisy zakládají práva zaměstnanců. Orgány inspekce práce tedy již podle stávající právní úpravy kontrolují např. placení příspěvků na produkty spoření na stáří, jestliže jsou práva na placení těchto příspěvků zakotvena ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Je proto logické, aby i kontrolu dodržování povinnosti platit povinný příspěvek podle navrženého zákona vykonávaly tyto orgány. Dalším důvodem je blízká věcná souvislost mezi povinností platit povinný příspěvek a odměňováním zaměstnanců, jakož i bezpečností a ochranou zdraví při práci.

K části třetí (změna zákona o doplňkovém penzijním spoření):

K § 10:

Novelou zákona o doplňkovém penzijním spoření se navrhuje zmírnit časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření v případě účastníků, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle navrženého zákona. Cílem je umožnit zaměstnancům, kteří si doplňkové penzijní spoření sjednali až ve věku blízkém odchodu do důchodu, aby mohli čerpat předdůchod, i když nebudou splňovat všechny časové podmínky.

K bodu 1 (§ 20 odst. 1):

V případě účastníků, na jejichž doplňkové penzijní spoření platil zaměstnavatel povinný příspěvek podle navrženého zákona, se navrhuje netrvat pro čerpání předdůchodu na podmínce 10 let spořící doby, resp. 5 let u smluv uzavřených do 31. prosince 2023, která jinak platí jako obecná podmínka pro čerpání většiny dávek (s výjimkou invalidní penze a odbytného). Tito účastníci tedy budou moci při splnění dalších podmínek čerpat předdůchod, i když si doplňkové penzijní spoření sjednali až ve věku blízkém odchodu do důchodu.

K bodům 2 až 5 (§ 22 odst. 2 a 4, § 23 odst. 3 a 6):

Rovněž se v případě účastníků, na jejichž doplňkové penzijní spoření platil zaměstnavatel povinný příspěvek podle navrženého zákona, navrhuje zkrátit minimální dobu čerpání předdůchodu na 15 měsíců. To odpovídá minimální době, o kterou se v důchodovém pojištění snižuje důchodový věk zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie, jestliže odpracovali alespoň 2 200 směn v náročném zaměstnání.

K bodům 6 a 7 (§ 27 odst. 4, § 191 odst. 3):

Navržená ustanovení zajišťují, že podmínka, že zaměstnavatel platil povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, bude zohledněna i v případě převodu prostředků účastníka z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření a v případě převodu prostředků účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření k jiné penzijní společnosti.

K části čtvrté (účinnost):

K § 11:

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2025. Při standardním projednávání zákona v Poslanecké sněmovně nelze očekávat schválení zákona a jeho publikaci ve Sbírce zákonů dříve než v květnu 2025. Aby zaměstnavatelé a penzijní společnosti získali dostatečnou právní jistotu ohledně podoby nové právní úpravy včas, navrhuje se, aby zákon byl schválen ve zrychleném legislativním režimu podle ustanovení § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

V tomto zrychleném režimu lze očekávat schválení zákona na přelomu měsíců března a dubna 2025, což dotčeným subjektům poskytne dostatečný časový prostor pro implementaci změn do jejich procesů.

 

 

V Praze 15. 1. 2025

 

Seznam předkladatelů:

Viktor Vojtko, podepsán elektronicky

Zbyněk Stanjura, podepsán elektronicky

Marian Jurečka, podepsán elektronicky

Pavla Pivoňka Vaňková, podepsána elektronicky

Michael Kohajda, podepsán elektronicky

Jiří Navrátil, podepsán elektronicky

Jan Skopeček, podepsán elektronicky

Jan Bauer, podepsán elektronicky

Miloš Nový, podepsán elektronicky

Martin Dlouhý, podepsán elektronicky

 

 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář




Zvýšení mzdy či platu v roce 2025
Jak vám letos zaměstnavatel zvýšil mzdu nebo plat?
O více jak 5 000Kč/měsíc
5%
O více jak 3 000Kč/měsíc
4%
O více jak 2 000Kč/měsíc
7%
O více jak 1 000Kč/měsíc
19%
Mám tak stejně, jako loni
45%
Mám méně o víc jak 1 000Kč/měsíc
9%
Přišel(přišla) jsem o zaměstníní
4%
Nemám mzdu ani plat
8%
Zatím hlasů:1832


Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR25.05   0.11   BTC96,100 -0.24   Zlato2,898   0.55   ČEZ1,010 -1.27
USD23.89   0.30   DJI44,546 -0.37   Ropa75.29   0.95   Erste1,692   2.24

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2025

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688