ECB dnes bude pokračovat v pozvolném snižování sazeb (Ranní zpráva z finančního trhu)

Pozornost finančních trhů bude dnes směřovat na zasedání ECB. Ta by měla pokračovat s pozvolným uvolňováním měnové politiky a úrokové sazby snížit o dalších 25 bb. Diskuze se bude zřejmě točit kolem posledních slabých dat a rizik spočívajících v možném zhoršení výkonu ekonomiky eurozóny. Ačkoliv předmětem diskuzí může být i výraznější snížení sazeb o 50 bb, dostupná data k tomu podle nás zatím nenabádají. Z hlediska nově zveřejněných ekonomických dat dnešek nabídne pouze americké ceny průmyslových výrobců za listopad a tamní týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Rizika zhoršení výkonnosti eurozóny v centru pozornosti

Evropská centrální banka na dnešním zasedání s největší pravděpodobností rozhodne o dalším snížení úrokových sazeb o 25 bb. Depozitní sazba by se tak dostala na rovná 3 %. Data o vývoji ekonomiky eurozóny jsou poslední dobou slabá a mají tendenci zaostávat za očekáváními. K tomu se přidává nejistota spojená s politickými problémy v Německu a Francii, dvou největších ekonomikách eurozóny, stejně tak i obavami z možného zavedení cel ze strany USA, čímž hrozí nově zvolený prezident Trump. Riziko zpomalení hospodářského růstu eurozóny tak pravděpodobně bude nyní nosným tématem debat na jednání čelních představitelů ECB. Diskuze se ve vztahu k tomu může stočit i na možnost výraznějšího snížení úrokových sazeb o 50 bb. To ale současná data, hlavně kvůli zvýšenému růstu jednotkových mzdových nákladů, dle našeho názoru zatím nepodporují. Předpokládáme tak pokračování postupného uvolňování měnové politiky, a to až na úroveň 2,25 %, kam by se depozitní sazba měla dostat v dubnu příštího roku. Nová prognóza z dílny ECB pravděpodobně pro příští rok přinese revizi růstu HDP i inflace směrem dolů. Odhad jádrové inflace však podle nás zůstane víceméně beze změny. Více k dnešnímu zasedání ECB píšeme zde: https://bit.ly/ECB_Dec24.

Inflace v USA zrychlila, její struktura ale vesměs trhy potěšila

Americká inflace se v listopadu vyvíjela zcela v souladu s očekáváními. Ta celková se v meziročním vyjádření mírně zvýšila z říjnových 2,6 % na 2,7 %, zatímco jádrová složka zůstala beze změny na 3,3 %. Tržní konsensus se naplnil i z hlediska meziměsíčních dynamik, když celková inflace v listopadu dosáhla 0,3 % po říjnových 0,2 %, zatímco jádrová složka již čtvrtý měsíc v řadě stagnovala na stále zvýšených 0,3 % m/m. Ze zhruba 40 % se na celkové meziměsíční inflaci podílely ceny bydlení, jejichž meziměsíční růst ale zpomalil z 0,4 % na 0,3 %. Váhově důležitá položka imputovaného nájemného vykázala růst o 0,2 % m/m, což byla nejnižší úroveň od roku 2021. V oblasti bydlení tak došlo k potvrzení trendu zmírňujících se cenových tlaků. Zejména v důsledku toho finanční trhy zvýšily sázky na prosincové snížení sazeb Fedu o dalších 25 bb, a to z původních 86 % na 95 %.

S ohledem na naplněná očekávání vývoje americké inflace včera hlavní měnový pár neměl tolik důvodů k pohybu. Víc toho totiž včerejší ekonomický kalendář nenabídl. Příznivá struktura inflace v USA a s tím související nárůst dolarových sazeb ale přeci jen posunuly americkou měnu k mírně silnějším úrovním. Ta vůči euru zpevnila o zhruba 0,3 % s kurzem kolem úrovně 1,05 USD/EUR. Česká koruna společně s polským zlotým vůči euru mírně ztrácely, a to zhruba v rozsahu 0,1-0,2 %. Kurz tuzemské měny se pohyboval poblíž 25,10 CZK/EUR. V jeho vývoji se nikterak zásadně neprojevil rozhovor viceguvernéra ČNB Jana Fraita pro Seznam Zprávy. Ten podobně jako v předešlých dnech další členové bankovní rady připustil, že ČNB se na prosincovém zasedání bude pravděpodobně rozhodovat mezi dalším mírným snížením úrokových sazeb a jejich případnou stabilitou. Svou preferenci vůči těmto dvěma možnostem však nevyjádřil, když argumenty vyplývající z dat podle něj nehovoří jednoznačně pro jednu či druhou variantu. Ve vztahu k tomu uvedl, že zatím není rozhodnutý, pro jakou možnost bude na prosincovém zasedání hlasovat. Nejlépe si ze středoevropských měn během včerejšího obchodování vedl maďarský forint, který oproti euru posiloval o zhruba 0,2 %, avšak do otevření amerických trhů, kdy přišla korekce do blízkosti jeho otevíracích úrovní.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám