Zrychlení růstu mezd bude ČNB nabádat k opatrnosti (Analýza makroindikátorů)

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v Q3 24 meziročně o 7,0 % po 6,5 % v Q2 24. Z mezičtvrtletního pohledu došlo podle našeho odhadu v Q3 24 k výraznému zrychlení mzdového růstu na 1,7 % q/q (sezónně očištěno) z 1 % o čtvrtletí dříve.

Kupní síla průměrné mzdy mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 % po 0,4 % v Q2 24. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu reálných mezd to znamená, že navzdory šest kvartálů v řadě trvajícímu, avšak nadále relativně umírněnému mezičtvrtletnímu růstu, jejich průměrná úroveň odpovídala třetímu čtvrtletí roku 2018 a ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií (Q4 19) byla stále nižší o 4,5 %. Přibližně ve stejném rozsahu přitom za předpandemickou úrovní zaostává také reálná spotřeba domácností (-4,7 % v Q3 24).

Celkově zůstává český trh práce relativně napjatý. Jeho postupné ochlazování je zatím patrné hlavně ve statistikách volných pracovních míst. Počet zaměstnanců přepočtených na plné úvazky ve třetím čtvrtletí zhruba stagnoval (+0,1 % q/q), přičemž poblíž této úrovně se navzdory nevýraznému ekonomickému výkonu pohybuje již od roku 2022. Nadále slabé předstihové indikátory z tuzemského i německého průmyslu ale nenaznačují, že by v tomto odvětví kompenzace předchozího propadu reálných mezd měla pokračovat rychlejším tempem než doposud. Na celoroční bázi letos očekáváme růst celkových nominálních mezd v rozmezí 6,5-7 % a v příštím roce zpomalení pod 6 %.

Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka v příštím roce hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity.

Mzdový růst byl Q3 24 silnější, než předpokládal analytický konsensus i prognóza ČNB. Konsenzus očekával růst reálné mzdy o 4,3 % y/y, tedy o 0,3 pb méně než ve skutečnosti. Oproti listopadové prognóze ČNB, ve které centrální banka odhadovala v Q3 24 růst průměrného nominálního výdělku o 6,1 % y/y, se jedná o výrazné proinflační překvapení (skutečnost 7,0 %). To platí i z pohledu odvětvové struktury. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 7,7 %, zatímco centrální banka předpokládala „pouze“ 6,8 %. Celkově by proto mzdová data mohla dále podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb již na jejím prosincovém zasedání (19. prosince). V souhrnu by nicméně trh práce z našeho pohledu nemusel být výrazným proinflačním rizikem. Dočasně zvýšený růst jednotkových mzdových nákladů je totiž doprovázen dobíháním reálných mezd k dlouhodobému trendu produktivity práce, za kterým delší dobu zaostávaly.