Inflace na přelomu roku přechodně vzroste ke 3 %, následně se bude postupně snižovat k 2% cíli ČNB

V letošním roce se inflace nacházela buď přesně na 2% cíli ČNB, nebo v jeho blízkosti. V posledních měsících však došlo k jejímu mírnému zvýšení, které bude v závěru roku ještě pokračovat. Na přelomu roku inflace krátkodobě mírně překoná horní hranici tolerančního pásma cíle. Za tímto vývojem stojí obnovený růst cen potravin, nápojů a tabáku, který v nejbližších měsících ještě zrychlí. To bude z hlediska meziročního srovnání důsledkem nejen toho, že loni touto dobou ceny potravin klesaly, ale též postupného průsaku zvýšených cen některých potravinářských komodit.

Růst regulovaných cen v příštím roce naopak výrazně zvolní pod 2 %. Již ohlášený pokles komoditní složky cen energií spojených s bydlením přitom bude kompenzován zdražením ostatních položek, z nichž lze zmínit např. koncesionářské poplatky. Ceny pohonných hmot pak budou pokračovat v meziročním poklesu jak v letošním, tak i příštím roce.

Jádrová inflace je naopak stabilní, drží se mírně nad 2 % a poblíž této hodnoty se bude pohybovat i v následujících letech. V jejím vývoji se odrážejí nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice, které se projevuje poklesem donedávna výrazně zvýšených ziskových marží.

V rámci jádrové inflace rostou rychleji ceny služeb než ceny zboží. Setrvale zvýšený růst cen tržních služeb přitom zvyšuje náchylnost vývoje celkové inflace vůči šokům v kolísavých položkách, jak se v posledních měsících ukazuje na příkladu obnoveného růstu cen potravin. Proto byl zpracován scénář pomalejšího poklesu ziskových marží, který implikuje rychlejší růst cen služeb oproti prognóze. Scénář vede k vyšší inflaci v průběhu příštího roku i přes přísnější nastavení měnové politiky v podobě vyšších úrokových sazeb.

S cenovou oblastí souvisí další riziko prognózy, a to vyšší než očekávané oživení poptávky na realitním a hypotečním trhu. Další akcelerace poptávky po hypotečních úvěrech by znamenala dodatečnou tvorbu peněz a vytvářela podhoubí pro vznik nerovnováh v ekonomice. Tímto rizikem se podrobněji zabývá příloha.

Růst ekonomiky se v letošním roce obnovil. K oživení přispívá zejména spotřeba domácností, avšak v porovnání se solidním růstem reálných příjmů je její dynamika slabá. Míra úspor totiž zůstává na výrazně nadprůměrných hodnotách, přičemž tvorbu úspor nadále motivují vedle slabé spotřebitelské důvěry též zvýšené reálné úrokové sazby. Následkem toho v příštím roce poroste spotřeba domácností slušným tempem. V tom ji podpoří i nadále nízká nezaměstnanost a pokračující solidní růst nominálních mezd, který však bude oproti předchozím dvěma letům nižší.

Investiční aktivita je v dosavadním průběhu letošního roku utlumená. Odráží zejména záporný příspěvek tvorby zásob, jejichž samotná úroveň dokonce klesá. Za tím stojí obnovení hladkého fungování dodavatelských řetězců, které umožnilo zkompletovat a vyvézt nedokončenou výrobu a také již nenutí firmy držet nadměrné zásoby vstupů. S postupným oživením zahraniční poptávky a s pokračujícím poklesem úrokových sazeb v domácí ekonomice i v zahraničí zrychlí též růst fixních investic. Naopak čistý vývoz zboží a služeb bude s růstem dovozně náročných investic i spotřeby přispívat k růstu ekonomiky záporně.

Spotřeba vládních institucí v letošním roce nadále silně roste, v příštích letech ale její dynamika zpomalí. Odrazem konsolidačního úsilí vlády je letošní restriktivní fiskální impulz, který se nejvíce projevuje skrze tlumení spotřeby domácností a dynamiku HDP snižuje o 0,7 procentního bodu. V příštím roce již budou vládní opatření působit na hospodářský růst zhruba neutrálně.

Zahraniční poptávka se bude zotavovat jen velmi pozvolna. Navíc ani toto mírné oživení není bez rizika. Případné prohloubení problémů německého průmyslu by mělo negativní dopady na ostatní ekonomiky v EU, českou nevyjímaje. Toto riziko je kvantifikováno dalším zpracovaným scénářem, který zahrnuje pokračující stagnaci německé ekonomiky s přelivem do ostatních zemí, spojenou s dezinflačními tendencemi a rychlejším snižováním sazeb ECB v souladu s jejich aktuálním tržním výhledem. Scénář je tak v mnoha ohledech blízko současnému pohledu finančních trhů, které však často mají tendenci vnímat situaci nadměrně pesimisticky. Pro domácí ekonomiku pak uvedený scénář implikuje znatelně pomalejší hospodářský růst zejména v příštím roce, nižší inflační tlaky a hlubší pokles úrokových sazeb, a to až pod jejich dlouhodobě neutrální úroveň.

Naproti tomu základní scénář prognózy předpokládá pozvolnější snižování sazeb ECB v příštím roce v souladu s její dosavadní komunikací. Tento očekávaný opatrný přístup bude odrážet nárůst inflace v eurozóně na přelomu roku a též setrvalý zvýšený růst cen služeb, podobně jako v domácí ekonomice.

S tímto celkovým vývojem je konzistentní nepatrné oslabování kurzu. Podle prognózy se tak kurz bude v průměru v příštích dvou letech pohybovat poblíž hodnoty 25,50 CZK/EUR. V tom se projevuje velmi pomalé obnovování růstu zahraniční poptávky, utlumený vývoj domácí produktivity a zužující se úrokové rozpětí vůči eurozóně. Zároveň bylo již počínaje letní prognózou sníženo i tempo rovnovážného posilování kurzu koruny.

S podzimní prognózou je konzistentní nejprve pokračující pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb následovaný jejich přibližnou stabilitou od poloviny příštího roku. I přes uvedený pokles sazeb zůstane jejich působení – vzhledem k inflaci a inflačním očekáváním – do začátku příštího roku přísné a podpoří plnění inflačního cíle na horizontu měnové politiky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako mírně proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem jsou zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. To se promítá i do výhledu dalšího snižování sazeb velkých centrálních bank.

Graf – Inflace se bude na přelomu roku nacházet poblíž horní hranice tolerančního pásma cíle, následně se začne postupně snižovat k 2% cíli
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Letos se česká ekonomika vrací k růstu, který v příštích dvou letech zrychlí na 2,4 %
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.

	2024	2025	2026
Celková inflace (%)	2,5	2,6	2,2
	(0,2)	(0,7)	(0,2)
HDP	1,0	2,4	2,4
	(-0,2)	(-0,3)	(0,1)
Průměrná nominální mzda	6,4	5,7	5,1
	(-1,0)	(-0,7)	(-0,1)
Úrok. sazba 3M PRIBOR (v %)	4,9	3,2	3,0
	(-0,2)	(-0,7)	(-0,3)
Měnový kurz (CZK/EUR)	25,1	25,4	25,5
	(0,0)	(0,5)	(0,8)

Zdroj dat a grafiky: ČNB