Fed pokračuje ve snižování úrokových sazeb o 25 bps

Americká centrální banka Fed v souladu s většinovým očekáváním finančních trhů přikročila k dalšímu snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Fed redukuje svou základní sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Rizika pro cíle měnové politiky zůstávají dle Fedu v zásadě vyrovnána, podmínky na trhu práce se do určité míry uvolnily. Verdikt Fedu je o den posunut oproti tradiční středě kvůli prezidentských volbám, které proběhly v USA. I vztah mezi Donaldem Trumpem a Jerome Powellem bude jedním z ovlivňujících faktorů pro zbytek mandátu šéfa Fedu a jeho délku.

Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky.

„Po zářijovém rychlém startu postup snižování úrokových sazeb zpomalil, ale nezastavil. Pro to přece jen chybějí dostatečné důvody. Pauzu by si sice Fed mohl výhledově vybrat, ale musí si být více jistý silnou ekonomikou potenciálně udržující vyšší inflaci. Řadu indicií mířících tímto směrem sice dostal, ale klíčová data o kondici trhu práce byla za říjen hodně zkreslená k horšímu hurikány. V takovém případě je pro Fed určitě lepší pokračovat v cyklu,“ uvedli analytici Patria Finance již ve výhledu, týkajícím se očekávání od Fedu.

Zásadní budou následná slova šéfa Fedu Jeroma Powella na tiskové konferenci ohledně toho, jaký Fed a on sám poskytne výhled směrem k prosincovému zasedání, kde trh stále očekává další redukci sazeb. „Podle našeho názoru s ohledem na silná data z poslední doby bude šéf Fedu Powell na toto téma mlžit, což by pro trh měl být jestřábí vzkaz, jež by měl udržet dolar silným,“ uvedl analytický tým ČSOB před rozhodnutím Fedu.

Fed se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit americkou ekonomiku a zabránit, aby se v důsledku dřívějšího zvyšování úrokových sazeb dostala do recese.

V září americká centrální banka přikročila k prvnímu snížení úroků za více než čtyři roky, když svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu. Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci.

Tématem, které nově dochází na přetřes, je vztah vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa ke stávajícímu šéfovi Fedu Jerome Powellovi a konkrétněji, jak dlouho jej Trump ponechá ve funkci. CNN na základě zpráv od svých zdrojů usuzuje, že Trump ponechá Powella ve funkci do konce jeho řádného období, to je do května roku 2026. Jako pravděpodobní nástupci jsou jmenováni ekonomové Kevin Warsh nebo bývalý Trumpův hlavní ekonom Kevin Hussett.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám