Bankovní rada na svém listopadovém zasedání snížila úrokové sazby opět o čtvrt procentního bodu: repo sazbu na úroveň 4,00 %

Snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bylo očekáváno, přesto ale finanční trh tentokrát nebyl jednotný.

Menšinový názor spekuloval na možnost, že nejistoty spojené s vývojem po volbách v USA povedou ČNB na listopadovém zasedání k opatrnosti a k přechodnému přerušení cyklu snižování úrokových sazeb.

Snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu na úroveň 4,00 % přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu.

O čtvrt procentního bodu snížila bankovní rada úrokové sazby také na obou měnových zasedáních v letošním 3. čtvrtletí, tedy v srpnu a září, zatímco v prvním pololetí ČNB snižovala sazby vždy o půl procentního bodu.

Inflace sice v průběhu 3. čtvrtletí vzrostla, drží se však v pásmu inflačního cíle ČNB.

Závěrečné měsíce letošního roku přinesou pod vlivem srovnávací základny nárůst meziroční inflace k úrovni 3 %, což by ale pro ČNB nemělo být překvapením a zmíněný nárůst inflace by měl být jen přechodný.

Na uzdě se také drží mzdový růst v české ekonomice: nedošlo k rozpoutání pomyslné mzdově-inflační spirály, což je pro ČNB důležitá zpráva.

Relevantním argumentem pro snižování úroků ČNB je také proces snižování úroků Evropské centrální banky a amerického FEDu.

Přesto byl tentokrát na trhu menšinový názor spekulující na možnost, že by si ČNB mohla dát v procesu snižování úroků pauzu, a to kvůli nejistotám souvisejícími s volbami v USA.

Reakce finančních trhů na výsledky voleb v USA včetně kurzu české koruny ale nebyla nijak dramatická a ČNB si tak může zachovat dosavadní přístup k měnové politice založený na postupném snižování úrokových sazeb.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o snížení úrokových sazeb, tak hlavní parametry čerstvé kvartální prognózy pro českou ekonomiku z dílny centrální banky.

Ve zbytku letošního roku bude mít bankovní rada již pouze jedno zasedání k měnovým otázkám, ve druhé polovině prosince, a naším základním scénářem zůstává snížení úroků opět o čtvrt procentního bodu.

Repo sazba by se takto v prosinci dostala na úroveň 3,75 % s prostorem pro další pozvolný pokles v průběhu roku 2025.

Očekáváme, že v roce 2025 bude ČNB snižovat úroky tempem jedno snížení o čtvrt procentního bodu v příslušném kalendářním čtvrtletí.

Snižování úroků by se mohlo zastavit na 3 %, kam by se dle našich předpokladů repo sazba měla dostat ve třetím čtvrtletí 2025.

Pro rozhodování ČNB ale bude velmi důležité, nakolik hospodářská politika nové administrativy v USA dopadne na měnovou politiku FEDu a na vývoj úrokových sazeb ve Spojených státech.

Pokud politika budoucí administrativy ve Spojených státech povede k růstu výnosů vládních dluhopisů USA a naruší se proces snižování úroků FEDu, tak může dojít k výkyvům kurzů evropských měn včetně koruny a ČNB by mohla zaujmout opatrnější stanovisko při dolaďování pomyslného dna svých úrokových sazeb v rámci stávajícího cyklu jejich snižování.

Snižování úroků je impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a pro oživení domácí poptávky v české ekonomice.

Vždy je ale potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích.

Jinými slovy: snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím 2025.

Například v případě hypoték navíc platí, že na úrokových sazbách u hypotečních úvěrů se projevuje nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů.

Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své úrokové sazby.

Přesto ale lze konstatovat, že pomyslné karty jsou rozdány ve směru dalšího poklesu úroků z hypoték.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.