Bankovní rada na svém letošním prvním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,75 %, v souladu s očekáváním finančního trhu

Bankovní rada na svém letošním prvním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,75 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.

ČNB se tak vrátila ke snižování úroků poté, co v prosinci učinila ve stávajícím cyklu jejich snižování vůbec první pauzu.

Pro snižování úrokových sazeb hovoří jak vývoj a výhled inflace, tak jen pozvolné oživení růstu české ekonomiky. Předpokládám, že ČNB bude ve snižování úroků pokračovat, půjde však o pozvolné kroky, pravděpodobně vždy jen o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí. Repo sazba ČNB by tak v letošním závěrečném čtvrtletí mohla klesnout na 3,00 % a na této úrovni by se následně mohla po delší dobu ustálit.

ČNB na prvním měnovém zasedání v letošním roce snížila repo sazbu o čtvrt procentního bodu na úroveň 3,75 % a očekávání na finančním trhu v tomto směru jednoznačně dominovala.

Česká centrální banka se tak vrátila ke snižování úroků poté, co si v prosinci vybrala ve stávajícím cyklu uvolňování měnové politiky první pauzu.

Loni byla ČNB v rámci středoevropského regionu centrální bankou, jež snižovala své úroky nejčastěji a letos v rámci celého regionu snížila úrokové sazby jako první.

Pro snižování úroků hovoří skutečnost, že se v české ekonomice podařilo stabilizovat inflaci v rámci tolerančního pásma inflačního cíle ČNB a příznivý vývoj inflace lze v tomto ohledu čekat i pro letošní rok.

Česká ekonomika se ve smyslu růstu HDP oživuje pozvolna a veřejné finance jsou namířeny ke snižování deficitů a ČNB tak může svou měnovou politiku dále postupně uvolňovat. Domnívám se, že prosincovou pauzou chtěla ČNB spíše naznačit, že nepřerušená série snižování úroků nemůže trvat věčně, a že do budoucna budou úroky klesat pozvolněji, tedy že je bankovní rada nebude snižovat na každém svém měnovém zasedání.

Inflaci v české ekonomice se loni podařilo stabilizovat v tzv. tolerančnímu pásmu inflačního cíle, což je pásmo, v němž je tempo růstu spotřebitelských cen z pohledu centrální banky přijatelné.

Jde o rozmezí pro meziroční inflaci mezi 1 % a 3 %, za celý loňský rok činila průměrná inflace 2,4 % a nad toleranční pásmo, tedy nad 3 %, se inflace nedostala ani loni v prosinci, kdy byla tažena nahoru efekty nízké srovnávací základny zejména u cen potravin a pohonných hmot.

Předběžný údaj za letošní leden, zveřejněný dnes ráno, reportuje meziroční inflaci na úrovni 2,8 %. Ve výhledu na letošní rok očekáváme celoroční inflaci v průměru u 2 %, tedy u středu inflačního cíle, a řadu měsíců se inflace může pohybovat i pod 2 %.

Pokud se tento výhled naplní, bude to dobrá zpráva nejen pro ČNB a pro měnovou politiku, ale samozřejmě také pro spotřebitele a koneckonců pro celou českou ekonomiku.

V hlavním scénáři očekávám, že česká centrální banka letos sníží svou repo sazbu ze stávajících 4 % na 3 % s tím, že by v každém čtvrtletí mohla úroky snížit o čtvrt procentního bodu. Repo sazba by tak mohla dosáhnout úrovně 3 % v letošním závěrečném čtvrtletí a na této úrovni by se mohla po delší dobu ustálit.

Případné zavedení cel ze strany USA vůči Evropské unii, a tedy i vůči české ekonomice, by pravděpodobně vedlo k přechodnému oslabení eura vůči americkému dolaru a spolu s tím by oslabily středoevropské měny jak vůči dolaru, tak vůči euru, což by samo o sobě představovalo proinflační faktor.

Obchodní války jsou ale obvykle spojeny se zpomalením růstu ekonomiky, což by na globální úrovni mohlo vést k poklesu cen řady komodit včetně například ropy, na úrovni samotné české ekonomiky by slabší růst HDP vedl k mírnějšímu generování inflačních tlaků v tuzemské ekonomice.

Vše by celkově vedlo zřejmě jen k mírnému a přechodnému nárůstu inflace v české ekonomice. ČNB by na takovou situaci mohla reagovat ponecháním úrokových sazeb beze změny na v té chvíli aktuální úrovni i po několik čtvrtletí a posléze by se mohla k mírnému snižování úroků opět vrátit.

V tuto chvíli považuji za velmi předčasné uvažovat o tom, že by případné zavedení cel ze strany USA mělo vést k potřebě zpřísnění měnové politiky ČNB.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o snížení úroků, tak úvahy bankovní rady ohledně jejich dalšího směřování.

Bankovní rada bude také prezentovat základní shrnutí nové čtvrtletní prognózy z dílny ČNB, jež poskytne pohled na vývoj HDP, inflace, kurzu koruny vůči euru a úrokových sazeb na mezibankovním trhu.

Jistě nebude překvapivé, pokud bude prezentován také alternativní scénář, jenž se bude zabývat možností uvalení cel ze strany USA na Evropskou unii, a tedy i na českou ekonomiku.

Prostor pro pokles úroků ČNB by se měl v letošním roce vytvářet díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle, přičemž meziroční inflace klesne dle našich předpokladů přechodně i pod dvouprocentní úroveň.

Obdobně, prostor pro další uvolňování měnových podmínek v české ekonomice by měla vytvořit také politika ECB, jejíž depozitní sazba by z aktuálních 2,75 % mohla do letošního léta klesnout mírně pod 2 %.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.