Podle zprávy Komise, která dnes byla zveřejněna, prohlubují členské státy EU a Komise svou spolupráci při identifikaci investic ze třetích zemí, které ohrožují bezpečnost nebo veřejný pořádek EU, a při postupu proti takovým investicím.
Ve čtvrté výroční zprávě o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie se uvádí, že od zavedení rámce EU v roce 2020 se počet oznámení v rámci mechanismu spolupráce EU zvýšil o 18 %.
Ve zprávě se zdůrazňuje zvýšená pozornost věnovaná rizikům, která mohou určité investice ze třetích zemí představovat pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v EU anebo pro projekty a programy společného zájmu EU. Kromě toho zpráva poukazuje na to, že roste počet členských států, které nyní zahraniční investice prověřují.
Podrobné posouzení provádí Evropská komise i nadále jen cíleně a ve výjimečných případech: ze 488 případů oznámených v roce 2023 Komise převážnou většinu (92 %) uzavřela do 15 dnů. Jen 8 % postoupilo do tzv. fáze 2, kdy bylo potřeba provést podrobnější posouzení bezpečnosti.
EU i nadále zůstává otevřeným globálním investičním prostředím. Ze zprávy vyplývá, že to potvrzuje i pozitivní souhrnný trend zahraničních investic do EU v posledním desetiletí.
Prověřování bylo v roce 2023 obzvláště důležité vzhledem ke zvýšenému geopolitickému napětí a rostoucímu povědomí o otázkách souvisejících s hospodářskou bezpečností, které vyvrcholilo společným sdělením, v němž se stanoví první strategie hospodářské bezpečnosti EU.
Vnitrostátní prověřovací mechanismy, kolektivní bezpečnost
V posledních čtyřech letech Evropská komise úspěšně povzbuzovala členské státy, aby přijaly a zavedly účinné vnitrostátní prověřovací mechanismy na ochranu kolektivní bezpečnosti EU, jejích členských států a projektů a programů společného zájmu EU. Poté, co v roce 2023 přijalo příslušné právní předpisy dalších šest členských států, má v současné době zavedeny prověřovací mechanismy 24 členských států EU. Zbývající tři členské státy (Chorvatsko, Kypr a Řecko) za tímto účelem podnikly konkrétní kroky.
Od roku 2020, kdy nařízení EU vstoupilo v platnost, členské státy oznámily v rámci mechanismu spolupráce EU více než 1 500 transakcí. Ve zprávě se zároveň uvádí, že ne všechny členské státy oznamují transakce stejnou měrou – v roce 2023 pocházelo 85 % oznámení ze sedmi členských států.
V průběhu komplexního hodnocení v prvních letech uplatňování bylo možné ve stávajícím systému zjistit nedostatky. Těmi se zabývá Komise ve svém legislativním návrhu na revizi nařízení, který byl předložen v lednu 2024. Návrh, kterým se v současné době zabývá Rada EU a Evropský parlament, by pro všechny členské státy EU stanovil povinnost zavést mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, zavedl by minimální úroveň harmonizace vnitrostátních právních předpisů v oblasti prověřování v celé EU a zajistil by procesní zlepšení mechanismu spolupráce.
Souvislosti
Nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, které vstoupilo v platnost v říjnu 2020, umožňuje členským státům EU přezkoumat zahraniční investice na svém území z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku a přijmout opatření k řešení konkrétních rizik. Nařízením byl rovněž vytvořen mechanismus spolupráce mezi Evropskou komisí a prověřovacími orgány členských států, který umožňuje výměnu informací o jednotlivých transakcích přímých zahraničních investic v jednom členském státě s cílem identifikovat možná rizika pro bezpečnost nebo veřejný pořádek pro ostatní členské státy nebo pro programy na úrovni EU.
Další informace
Čtvrtá výroční zpráva o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU
Pracovní dokument útvarů Komise
Informativní přehled o revizi nařízení o přímých zahraničních investicích
Citace
EU je otevřena přímým zahraničním investicím, ale tuto otevřenost musí provázet připravenost řešit nová a vznikající rizika pro naši bezpečnost a veřejný pořádek. V průběhu let se v širším kontextu rostoucího geopolitického napětí spolupráce EU v oblasti prověřování přímých zahraničních investic neustále prohlubovala. Prověřování přímých zahraničních investic se stalo klíčovou součástí naší širší strategie hospodářské bezpečnosti. Tato čtvrtá výroční zpráva je dalším důkazem rostoucího významu spolupráce EU při posuzování a řešení rizik pro naši kolektivní bezpečnost.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda odpovědný za obchodní politiku
RSS
Přebírání zpráv
