Reforma důchodového systému, ostatních sociálních dávek a služeb - Fiskálně-strukturální plán ČR 2025 až 2028

OECD (2020) charakterizuje český důchodový systém jako vysoce redistributivní, minimálně v rámci jednotlivých generací. Náhradový poměr je vysoký pro pracovníky s nízkými výdělky, zatímco vysokopříjmovým pojištěncům zajišťuje relativně nízký výnos. Z hlediska financování povede stárnutí populace k nerovnováhám způsobeným vyššími výdaji na dávky důchodového pojištění. Jeden z hlavních bodů doporučení k důchodovému systému je posílení dlouhodobé finanční udržitelnosti: „Dodržet aktuální zákonem stanovené zvyšování důchodového věku pro muže i ženy včetně jejich sjednocení, dále pak navázat důchodový věk na dobu dožití. Rovněž zvýšit důchodový věk pro předčasné důchody, a i tento věk dále posouvat podle vývoje v době dožití.“

OECD pak přináší celou škálu vedlejších doporučení, z nichž k posílení finanční udržitelnosti přispívá i změna valorizace důchodů na systém dle růstu cen, do určité míry pak rovněž doporučení zvýšit odvody osob samostatně výdělečně činných, aby lépe odpovídaly odvodům zaměstnanců. Posledně jmenované doporučení bylo řešeno zákonem č 349/2023 Sb.

Reforma důchodového systému byla připravena ve dvou krocích. První část implementoval zákon č. 270/2023 Sb. a týká se především předčasných důchodů a valorizace důchodů. Druhá část se aktuálně projednává

v Parlamentu (sněmovní tisk č. 696), jejími nejzásadnějšími prvky jsou úprava důchodového věku a změna ve výpočtu nově přiznaných důchodů.

V oblasti předčasných důchodů se zpřísnily podmínky pro jejich přiznání a upravila se valorizace. Změny byly motivovány jak udržitelností důchodového systému, tak hlediskem sociálních dopadů. Předčasné důchody jsou v ČR trvale kráceny – čím dříve je předčasný důchod čerpán, tím dochází k většímu krácení. Předčasný důchod proto může zvyšovat pravděpodobnost ohrožení chudobou a zatěžovat ostatní složky sociálního systému. S účinností od 1. října 2023 lze žádat o předčasný důchod nejvýše tři roky před dosažením věku na řádný starobní důchod a pouze tehdy, bylo-li dosaženo alespoň 40 let pojištění (včetně tzv. náhradních dob). Podmínky krácení důchodu jsou kalkulovány ve výši 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dní. Zároveň se předčasné důchody nevalorizují v jejich procentní části až do doby, kdy je dosaženo věku pro řádný starobní důchod.

Valorizaci dávek důchodového pojištění určoval růst indexu spotřebitelských cen či růst indexu životních nákladů důchodců (podle toho, který byl vyšší) a jedna polovina růstu reálných mezd. Zákon valorizaci změnil na součet růstu indexu životních nákladů důchodců a jedné třetiny reálných mezd. Pro valorizace v mimořádném termínu při míře inflace vyšší než 5 % by se nově aplikoval mechanismus kombinace částečného zvýšení procentní výměry a jednorázového příspěvku v úhrnné procentní výši odpovídající 60 % růstu cen. Dopady změn valorizace jsou po plném naběhnutí v dlouhém období vyčísleny na 0,4 až 0,5 % HDP.

Návrh druhé části důchodové reformy (sněmovní tisk č. 696) počítá s celkem 12 opatřeními:

1) další prodlužování hranice pro odchod do starobního důchodu do 67 let: důchodový věk se sjednotí na 65 letech a 8 měsících pro ročník narození 1973 a následně u každého ročníku narození bude navýšen o 1 měsíc, než hranice dosáhne 67 let,

2) snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u vybraných náročných profesí,

3) postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů: zpomalení tempa růstu nově přiznávaných důchodů bude provedeno přes snížení zápočtu rozhodného příjmu do tzv. první redukční hranice postupně ze 100 % na 90 % od roku 2035,

4) zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,

5) zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném na důchodové pojištění,

6) mírnější krácení předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění,

7) hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění,

8) snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,

9) prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let,

10) nahrazení příplatků k důchodu za první a druhé dítě fiktivním vyměřovacím základem,

11) zavedení fiktivních vyměřovacích základů jako ocenění za péči o závislou osobu,

12) zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a partnerů dle příslušných právních předpisů.

Vláda schválila (sněmovní tisk č. 799) reformu systému sociálních dávek s cílem zjednodušení systému, posílení jeho adresnosti, zvýšení motivace k přijetí práce a sladění nastavení daní a dávek. Účinnost je plánovaná od července 2025. Dále v rámci naplňování Národní strategie ochrany práv dětí 2021–2029 chce vláda do roku 2029 vytvořit funkční systém zajišťující důslednou ochranu práv dětí a naplňování jejich potřeb. K tomu bude připraven zákon o ochraně dětí a podpoře rodin obsahující novou úpravu veřejnoprávní ochrany dětí a poskytování služeb pro ohrožené děti.