Cenové tlaky v USA ustupují jen pozvolně (Ranní zpráva z finančního trhu)

Po včerejších spotřebitelských cenách, které překvapily vyšší dynamikou, je dnes v USA na programu zveřejnění zářijových cen průmyslových výrobců (PPI). Ty by podle nás měly potvrdit, že ústup jádrových cenových tlaků je nadále jen pozvolný. Americký dolar by tak měl i v závěru týdne držet svoje silné pozice. Začátkem příštího týdne by na finančních trzích mohla rezonovat sobotní tisková konference čínského ministra financí, kde bude podrobněji představen plánovaný fiskální stimul.

Růst jádrových PPI v USA v září zůstal zvýšený

Americké PPI v září navzdory poklesu cen energií meziměsíčně vzrostly. Podle našeho odhadu se zvýšily stejně jako v srpnu o 0,2 % m/m. Podílet by se na tom měla jak jádrová složka, tak energetický sektor, kde výrazně meziměsíčně narostly ceny plynu, které hrají v PPI významnější roli než v CPI. U jádrové složky PPI (bez cen potravin a energií) očekáváme mírné snížení meziměsíční dynamiky z 0,3 % na 0,2 %. Zmírňování jádrových cenových tlaků tak z tohoto pohledu probíhá pouze pozvolně.

Inflace v září překonala očekávání u nás i ve Spojených státech

Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své predikci zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y. Za odchylkou od naší prognózy stojí hlavně volatilní položka cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 0,8 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 %. To v kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) ze srpnových 1 % k úrovni mírně pod 3 %. Relativně příznivý byl v září naopak vývoj jádrové inflace, která mírně zpomalila ze srpnových 2,4 % na 2,3 % y/y, což podle našeho odhadu znamená snížení meziměsíční sezónně očištěné dynamiky z 0,2 % na 0,1 %. Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod 2 %. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši -25 bb na zasedání. Více k tuzemské zářijové inflaci zde: https://bit.ly/CPI_Sep24_CZ.

Česká koruna nejprve po zveřejnění vyšší než očekávané inflace k euru lehce posílila k 25,30 CZK/EUR, zisk však neudržela. To mohlo souviset jednak s odpoledním zveřejněním jádrové inflace dle výpočtu ČNB, který potvrdil, že klíčová jádrová složka se na proinflačním překvapení nepodílela. Oproti srpnu totiž poklesla o desetinu na 2,3 % y/y, a naopak tak lehce zaostala za prognózou ČNB (2,4 % y/y). Směrem nahoru centrální banku stejně jako nás překvapily hlavně potraviny, jejichž ceny jsou tradičně velmi volatilní. Vyšší celková inflace by proto nemusela být z pohledu měnové politiky až tak silným signálem pro opatrnější snižování úrokových sazeb. Oproti zbytku středoevropského regionu si však koruna přes svou včerejší přibližnou stagnaci vedla lépe, když polský zlotý a maďarský forint k euru mimo jiné pod tlakem posilujícího amerického dolaru oslabily. U forintu k relativně většímu oslabení (o 0,6 %) pravděpodobně přispěla také maďarská inflace, která na rozdíl od té tuzemské v září překvapila lehce směrem dolů, když zpomalila na rovná 3 % y/y (oček. 3,1 %).

Vyšší byla oproti očekáváním rovněž inflace ve Spojených státech. Celkový meziroční růst spotřebitelských cen se v září oproti srpnu snížil o desetinu na 2,4 %. Tržní konsenzus však očekával výraznější zpomalení na 2,3 % y/y. V rámci struktury směrem nahoru překvapila také jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci na 3,2 % y/y zrychlila na 3,3 % y/y. V meziměsíčním anualizovaném vyjádření jádrové ceny rostly tempem převyšujícím 2% cíl Fedu už druhý měsíc v řadě (v září 4,2 % anual. m/m). Americký dolar včera s podporou těchto dat v páru s eurem posílil o 0,3 % na 1,091 USD/EUR. Dopad inflačních dat na finančních trzích však patrně částečně kompenzoval překvapivě výrazný nárůst týdenního počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který dosáhl 258 tis. (oček 230 tis.). Minimálně zčásti se na tom však nejspíš podílel hurikán Helene, který USA zasáhl koncem září. Podobný, avšak opět dočasný, efekt na statistiky počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti lze očekávat také v datech v následujících týdnech v souvislosti se současným hurikánem Milton.