OECD zveřejnilo Průběžný ekonomický výhled - září 2024

01.10.2024 / 13:54 | Aktualizováno: 01.10.2024 / 14:08

Dne 25. září 2024 zveřejnila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) pravidelný Průběžný ekonomický výhled. Zpráva nese název „Turning the corner“ („Obracení se k lepšímu“), což odráží očekávání v zásadě stabilního ekonomického růstu ve většině zemí a zároveň snižování inflace, která by se měla do konce roku 2025 výrazně přiblížit inflačním cílům centrálních bank.

Dle OECD vykázaly ekonomiky G20 v roce 2023 v průměru ekonomický růst, který má pokračovat i v následujících dvou letech. Mezi země s dobrými ekonomickými výsledky a předpoklady patří například USA, Brazílie, Indie, Indonésie a Čína. Méně příznivá je situace v Německu, které v roce 2023 zaznamenalo mírný pokles ekonomiky, přičemž zrychlení tempa růstu se očekává až v roce 2025. Stabilnější situace byla ve Francii a Itálii, ačkoliv i tam je očekávaný ekonomický růst spíše pozvolný. Ekonomika Spojeného království sice v roce 2023 nevykazovala lepší výsledky než ekonomika německá, na rozdíl od ní by se však měla začít zotavovat již od příštího roku. Hospodářský pokles se v příštím roce očekává v Japonsku a zejména v Argentině, ale i tyto země by měly zažít příznivý vývoj v roce 2025.

Zpráva dále uvádí, že aktuální ekonomické ukazatele naznačují oživení zejména v sektoru služeb. Reálný růst mezd nyní podporuje příjmy domácností a spotřebu, přesto se kupní síla v mnoha zemích zatím nevrátila na předpandemickou úroveň. Spolu se snižující se inflací (jádrová inflace má v roce 2025 klesnout na průměrných 2,1 %) a rostoucími příjmy by k očekávané stabilizaci průměrného růstu HDP na 3,2 %. V letech 2024 a 2025 měla k hospodářskému růstu přispět i méně restriktivní měnová politika.

OECD nicméně varuje před přetrvávajícím geopolitickým a obchodním napětím, které by mohlo ohrozit investiční aktivitu a zvýšit dovozní ceny. Krátkodobě může růst zpomalit i ochlazení trhu práce. Naopak pozitivní vývoj by mohl být podpořen vyšší spotřebitelskou důvěrou (vyplývající z oživení reálných příjmů domácností), případně i poklesem cen ropy na světových trzích (což by vedlo k rychlejšímu snižování inflace). Dlouhodobě by státy měly usilovat o snižování regulační zátěže a zachovávání odpovědné fiskální politiky, směřující ke stabilizaci dluhového zatížení a tím i vytváření prostoru pro reakci na budoucí výdajové šoky.

Celou zprávu si můžete přečíst v angličtině na https://www.oecd.org/en/publications/oecd-economic-outlook-interim-report-september-2024_1517c196-en/full-report.html

Zpracoval: Ludvík Zelinka, stážista SM

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář