Je vláda vzešlá z podpory 33,9 % voličů ještě legitimní? Měly by následovat předčasné volby

Po parlamentních volbách 2021 obdržely strany budoucí vládní koalice SPOLU a PirSTAN celkem 43,41 % hlasů, opozice ANO a SPD celkem 36,68 % hlasů a 19,91 % hlasů nevedlo ke vzniku žádného mandátu v Poslanecké sněmovně. Šlo hlavně o hlasy odevzdané Přísaze 4,68 %, ČSSD 4,65 %, KSČM 3,6 %, Trikoloře 2,76 %, Volnému bloku 1,33%, Zeleným 0,99 % atd. 

V koalici PirSTAN získali Piráti 4 mandáty a STAN 33 mandátů, i když dle výzkumu agentury STEM se 61 % voličů PirSTAN považovalo za voliče Pirátů a 39 % za voliče STANu. I přes to se na složení vlády se SPOLU dohodl jak STAN, tak Piráti, i když jejich 4 mandáty ke složení vlády nebyly z hlediska parlamentní aritmetiky potřeba. 

Vláda tak vzešla z podpory 43,41 % hlasů voličů, což je poměrně málo, ale bylo to více hlasů než opozice, která se dostala do parlamentu. Složení vlády je nutno považovat nikoliv za vůli voličů, ale spíše za byrokraticko administrativní výsledek voleb, protože pokud by bylo potřebné minimum pro vstup do Poslanecké sněmovny stanoveno na 4 % nebo 3 %, nebo 2 % nebo 1 %, případně pokud bychom toto kvórum stanoveno neměli, ve všech těchto případech by vládla velmi pravděpodobně vláda jiná.  

Přesto lze považovat vládu ustavenou Petrem Fialou na konci roku 2021 za vládu legitimní, protože měla větší oporu voličů, kteří vyslali své zástupce do Poslanecké sněmovny, než opozice. Legitimní však s velkým otazníkem, protože 20 % propadlých hlasů ve volbách je skutečně moc. 

Proč s velkým otazníkem? Protože náš volební systém je zjevně vadný. Umožňuje totiž, aby se do Poslanecké sněmovny dostala se 100 % mandátů jen jedna strana, která získala podporu 5,5 % voličů hlasujících ve volbách, pokud všechny ostatní strany dostanou méně než 5 %. Považovali bychom vládu této strany za legitimní? Zajisté nikoliv, tedy kromě partiček zaslepených byrokratů poukazujících na jasnou, ale neobhajitelnou dikci zákona. 

A přitom lze volební systém opravit snadno, aby neumožňoval takové zhroucení vůle voličů při přepočtu hlasů na mandáty. Bylo by možno stanovit, že propadlých hlasů nesmí být například více než 10 % nebo 15 % a do Poslanecké sněmovny se dostanou nejen všechny strany, které překročily 5% hranici, ale i další strany v pořadí až do naplnění minimálně devadesátiprocentního či osmdesátipětiprocentního započítání hlasů. Ale jak je u nás zvykem, k takové změně dospěje náš Parlament nejdříve po zásahu Ústavního soudu. 

A jak je to nyní po odchodu Pirátů z vlády? 

Piráti měli ve volbách podporu přibližně 9,5 % voličů, jak plyne z výsledků voleb a výzkumu agentury STEM. Po odchodu Pirátů z vlády vychází nová vládní koalice z podpory 33,9 % voličů a parlamentní opozice z podpory 46,2 % voličů. Pouze hříčkou byrokraticko administrativního rozdělení mandátů má vláda podporu 104 mandátů poslanců a opozice 96 mandátů poslanců. Vláda již legitimní není, volby by se měly konat co nejdříve.

Zajímavostí je, že toto politolog Petr Fiala při sestavování vlády velmi pravděpodobně věděl a nechtěl sestavit vládu bez politické legitimity. Proto trval na sestavení vlády s Piráty v důstojné roli, která byla někde mezi počtem mandátů ve sněmovně a podporou voličů ve volbách. Jít totiž od počátku do vlády s podporou jen o málo více než třetiny voličů by bylo s ohledem na nálady ve společnosti velmi neprozíravé. 

V současné chvíli však premiér zřejmě podlehl vnějším tlakům, blížícímu se konci volebního období a hlavně reagoval na 3,6% podporu Pirátů v krajských volbách. Pokud by Piráti měli podporu v krajských volbách 10 %, tak by k takovému vývoji nedošlo, už kvůli skládání koalic v některých krajích. Výsledkem je, že bude zřejmě rok vládnout s nelegitimní vládou. 

Předčasné volby nebudou. Museli by je vyvolat politici STAN, ale ti nemají ani dostatek politické síly říci si o všechny vládní posty Pirátů, i když nástupcem koalice PirSTAN jsou na první, druhý i třetí pohled oni. A hlavně nemají dostatek sebereflexe, která by jim umožnila respektovat vůli voličů. Jinak by se chovali výrazně odlišně po vykroužkování Pirátů v minulých volbách. A i v tuto chvíli by zvažovali odchod z vlády, protože polovina jejich poslaneckého klubu byla zvolena voliči Pirátů a protože by jim účast v opozici velmi pravděpodobně přinesla lepší volební výsledek, ať už budou volby kdykoliv.

Předčasné volby teď velmi pravděpodobně nechtějí ani samotní Piráti, aby měli čas na vlastní konsolidaci. Ale to je jejich problém, na to by ostatní hledět neměli, kdo odchází z koalice musí počítat s předčasnými volbami. Předčasné volby však nechce především ODS, která má po úspěšných F35 nedokončených spoustu dalších velkých kšeftů hlavně s jadernými reaktory a minimálně pěti PPP projekty. A po volbách už do toho asi bude víc mluvit Babiš místo tří partiček slabochů.