Fed nastoupil cestu dolů

Američtí centrální bankéři se nenechali zviklat včerejšími mírně příznivě překvapivými čísly ohledně průmyslové výroby a maloobchodu a z obou nejčastěji zmiňovaných možností rozhodnutí (prvního uvolnění měnové politiky po více než roce stability), tedy ze snížení o 0,25 pb a o 0,50 pb, zvolili tu druhou, tedy radikálnější. Dali tak za pravdu spíš finančním trhům než průzkumu ekonomických analytiků. Cílový interval pro Fed Funds rate je tak nově 4,75 % – 5,00 %

Fed Funds rate (zdroj: tradingeconomics.com)

V pozadí rozhodnutí nejspíš nebylo ani tak drobné zhoršení výhledu HDP oproti výhledu v červnu (pro letošek výhled snížen o desetinku na 2 %, v dalších dvou letech beze změn na 2 %), ale hlavně zhoršení výhledu míry nezaměstnanosti (pro poslední čtvrtletí roku o 4 desetiny na 4,4 %; v dalších dvou letech taktéž mírně zhoršení výhledu na 4,4 % a 4,3 %). Naopak u inflace se výhledu Fedu posunul blíž k inflačnímu cíli (pro letošní poslední čtvrtletí o 3 desetiny na 2,3 %, příští rok o 2 desetiny na 2,1 %).

Medián prognóz členů příslušného výboru Fedu ohledně hodnoty klíčové jednodenní sazby Fed Funds na konci roku se posunul pro letošek z 5,1 % na 4,4 % a pro rok 2025 z 4,1 % na 3,4 %. To by značilo snížení letoš ještě o zhruba půl pb a příští rok o celý pb.

Na následné tiskové konferenci se šéf Fedu Powell snažil zdůraznit, že výrazné snížení klíčové sazby není signálem, že by měla americká ekonomika nějaké výrazné potíže: „Americká ekonomika je v dobré kondici. Roste solidním tempem. Inflace se snižuje.“

Volbu snížit sazbu o půl pb vysvětlil snahou znounastolit cenovou stabilitu, aniž by došlo k bolestnému nárůstu nezaměstnanosti, který občas v dobách disinflace nastává.

Ohledně včera zvoleného snížení o půl pb Powell dodal, že by nemělo být chápáno jako signál obvyklého tempa snižování do budoucna. 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

Okomentovat na Facebooku