Deficit rozpočtu, klesající export i trable s dovozem. Na Izrael dopadá válečný stav
Již téměř rok trvající válečný stav vyhlášený v reakci na teroristický útok hnutí Hamás, nadále dopadá na izraelskou ekonomiku. Ta se potýká s rostoucí inflací, zvyšujícím se rozpočtovým deficitem i snížením úvěrového ratingu. Potíže má země ale také s klesajícím exportem a embargem, které na obchodování s Izraelem uvalilo Turecko.
Ilustrační foto Shutterstock
Inflace letos v červenci dosáhla 3,2 % a poprvé tak překonala cíle Bank of Israel. Inflační tlak zhoršuje životní náklady izraelských občanů, kteří již nyní čelí finančnímu stresu v důsledku války. Vláda se potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem, který má podle stávajících odhadů dosáhnout jedné z nejvyšších hodnot v historii země – 7,6 % HDP. Lze se setkat i s odhady oscilujícími kolem 8,5 %.
Za účelem financování válečného úsilí izraelská vláda přerozdělila zdroje, což vedlo ke snížení výdajů v různých odvětvích a zvýšení daní. Navrhované fiskální úpravy pro rok 2025 zahrnují zvýšení DPH o jeden procentní bod na 18 %, škrty téměř na všech ministerstvech a zvyšování dalších daní. Vláda rovněž zvažuje sloučení nižších daňových pásem, snížení přídavků na děti a zmrazení plánovaných daňových úlev.
Za mimořádně důležité se považuje včasné přijetí rozpočtu na rok 2025. Vláda jej měla schvalovat již v srpnu, ale nestalo se tak a objevily se zprávy, že premiér zvažuje přijetí rozpočtu na dvouleté období. To vyvolalo bezprecedentní krok ze strany předsedy Bank of Israel, který premiéra dopisem vyzval, aby v zájmu hospodářské stability země podnikl nezbytné kroky pro přípravu jednoročního rozpočtu na rok 2025, který bude ve výdajové i příjmové části navýšen o 8 mld USD. Čtyři velké americké banky (JPMorgan, Goldman Sachs, Citi a Morgan Stanley) vydaly varování, v němž naznačují, že nedostatek účinných politických opatření izraelské vlády, zejména v oblasti dodržování rozpočtového rámce (čti včasné přijetí realisticky sestaveného rozpočtu), by mohl mít za následek podkopání důvěry v izraelskou ekonomiku.
HDP, průmyslová výroba a export klesají
V mezikvartálním srovnání poklesl HDP Izraele ve druhém čtvrtletí 2024 o 0,4 %, roční růst se snížil na pouhé 1,2 %. Výroba poklesla oproti prvnímu čtvrtletí 2024 o 1,9 % a ve srovnání se stejným čtvrtletím 2023 o téměř 5 %. Vývoz zboží a služeb v meziročním srovnání spadl dokonce o 7 %. Vývoz průmyslových výrobků za první pololetí 2024 je nižší o 4,7 % oproti roku 2023. Tato alarmující čísla vyvolala reakci předsedy Asociace výrobců Izraele (obdoba našeho Svazu průmyslu) Rona Tomera, který vyjádřil obavy, že rok 2025 se může z pohledu izraelského průmyslu stát rokem ztraceným. Podle jeho názoru má Izrael to nejhorší ještě před sebou. Současný objem vývozu odpovídá roku 2021. Řada firem podle Tomera Izrael opustila či opouští a nelze spoléhat, že se po skončení válečného stavu všechny vrátí. Nejvíce postižen je elektronický průmysl, software, textilní průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, stavební průmysl a další odvětví.
Zboží z Turecka putuje přes Palestinu
Konflikt narušil i dovoz do Izraele, zejména z Turecka. Turecko v reakci na válku uvalilo na Izrael totální obchodní embargo, ale izraelští dovozci našli způsob, jak omezení obejít prostřednictvím „palestinské kličky“, kdy zboží deklaratorně určené pro Palestinu je díky spolupráci s palestinskými prostředníky přesměrováno do Izraele. V červenci 2024 vzrostl dovoz „Palestiny“ z Turecka oproti předchozímu roku o 1 180 %, a to z pouhých 9,3 milionu dolarů na 119,6 milionu dolarů. Mezi klíčové produkty patří zejména stavební materiály – cement, ocel a těžební materiály, u nichž došlo k nárůstu o 463 000 %, 51 000 % a 35 000 %. Vývoz automobilů se rovněž zvýšil o 5 000 %. Turecká vláda tak zavírá oči a vychází vstříc tlaku svých vývozců. Jiný způsob obcházení embarga využívá přesměrování zboží přes třetí země, zejména Řecko, ale ve srovnání s palestinskou kličkou se jedná o cestu nákladnější a časově náročnější. Celkově činil dovoz z Turecka v roce 2023 asi 5 mld USD, podle neoficiálních informací by „palestinská klička“ měla umožnit jej vrátit na úroveň cca 2 mld USD za celý rok 2024.
Snížení úvěrového ratingu
Kvůli zvýšeným fiskálním a politickým rizikům spojeným s válkou snížily agentury Moody’s a S&P již v první polovině roku 2024 úvěrový rating Izraele z A1 na A2 resp. z AA+ na A+ s negativním výhledem. Se stejným odůvodněním přistoupil ke snížení ratingu země v srpnu i Fitch (z A+ na A) a výhled rovněž označil za negativní. Fitch má pověst Izraeli dlouhodobě nejvlídněji nakloněné agentury. Shoda na negativním výhledu naznačuje, že agentury nevylučují další pokles ratingu, zejména prodlouží-li se válečný stav až do roku 2025 či dojde-li k vypuknutí konfliktu většího rozsahu s teroristickým hnutím Hizballáh v Libanonu, anebo s Íránem. Indicie z Moody‘s a z S&P naznačují, že obě agentury by mohly přistoupit k dalšímu přehodnocení ratingu Izraele v horizontu několika týdnů. Důvodem k těmto úvahám může být pohled z perspektivy výnosů vládních dluhopisů, kde dnešní rozdíl mezi výnosem dluhopisů USA a Izraele činí 1,8 %. To je dle analytiků výrazný rozdíl, který by spíše odpovídal zemím s úvěrovým ratingem kolem BBB-.
Snížení ratingu reflektuje i předpokládaný nárůst vojenských výdajů Izraele, které by měly podle odhadů vzrůst ze stávajících 5,3 % HDP na 6,8 % a vzhledem k vývoji bezpečnostní situace v blízkovýchodním regionu na této výši setrvat, neboť Izrael plánuje zvyšovat vojenskou přítomnost na svých hranicích a investovat do rozvoje obranného průmyslu v zájmu posilování své nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Pro izraelskou vládu snížení ratingu samozřejmě znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, který by se mohl v příštím roce blížit až k úrovni 72 % HDP (ještě v roce 2022 činil 60,5 % HDP).
Rostoucí nezaměstnanost
Konflikt (povolávání záložníků do vojenské služby, desítky tisíc evakuovaných z oblasti u libanonských hranic a podél pásma Gazy) má negativní dopad také na zaměstnanost v Izraeli. V červenci míra nezaměstnanosti dále poklesla na 2,8% a projevuje se nedostatek pracovních sil v řadě kriticky důležitých odvětví, mj. i v odvětví špičkových technologií, klíčovém motoru izraelského hospodářského růstu.
Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Tran (IIF): Akciové trhy jsou zamčeny v klesajícím trendu kvůli klesajícím ziskům
- US - deficit obchodní bilance v srpnu stagnoval, deficit s Čínou rekordní
- US - ceny dovozů v květnu rostly o 1,3%, ropný dovoz stoupl o 11,8%
- Čína - dovoz v dubnu klesl, nižší dovozy ropy, mědi a železné rudy
- Dovozy z USA do Číny klesly o 15%, dovozy z jiných zemí ale vzrostly o 13% - Čína si umí poradit
- Růst deficitu zpomaluje - za 9M je deficit aktuálně 252,7 mld. Kč
- US - deficit bilance obchodu téměř beze změn, růst vývozu i dovozu, obnovení růstu dovozu ropy
- Deficit obchodní bilance se dálě prohlubuje Deficit obchodní bilance za říjen činil -16,4 mld. Kč (v říjnu 1999 -6,0 mld. Kč). Záporné saldo vzniklo především ve skupině surovin, polotovarů a chemických výrobků ve výši 14,4 mld.
- Japonsko - ropné dovozy v r. 2015 poklesly o 2,3% na 3,37 miliónu b/d, dovoz plynu klesl poprvé od r.09
- ČS - zoom - upálit fiskální deficit ? Je deficit špatný ?
- Deficit rozpočtu 500 mld. Kč schválen. ČR má obrovský vnitřní deficit - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
- Dovozy nafukuje dovoz drahých komodit (Komentář)
Prezentace
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?