Deficit rozpočtu, klesající export i trable s dovozem. Na Izrael dopadá válečný stav
Již téměř rok trvající válečný stav vyhlášený v reakci na teroristický útok hnutí Hamás, nadále dopadá na izraelskou ekonomiku. Ta se potýká s rostoucí inflací, zvyšujícím se rozpočtovým deficitem i snížením úvěrového ratingu. Potíže má země ale také s klesajícím exportem a embargem, které na obchodování s Izraelem uvalilo Turecko.
Ilustrační foto Shutterstock
Inflace letos v červenci dosáhla 3,2 % a poprvé tak překonala cíle Bank of Israel. Inflační tlak zhoršuje životní náklady izraelských občanů, kteří již nyní čelí finančnímu stresu v důsledku války. Vláda se potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem, který má podle stávajících odhadů dosáhnout jedné z nejvyšších hodnot v historii země – 7,6 % HDP. Lze se setkat i s odhady oscilujícími kolem 8,5 %.
Za účelem financování válečného úsilí izraelská vláda přerozdělila zdroje, což vedlo ke snížení výdajů v různých odvětvích a zvýšení daní. Navrhované fiskální úpravy pro rok 2025 zahrnují zvýšení DPH o jeden procentní bod na 18 %, škrty téměř na všech ministerstvech a zvyšování dalších daní. Vláda rovněž zvažuje sloučení nižších daňových pásem, snížení přídavků na děti a zmrazení plánovaných daňových úlev.
Za mimořádně důležité se považuje včasné přijetí rozpočtu na rok 2025. Vláda jej měla schvalovat již v srpnu, ale nestalo se tak a objevily se zprávy, že premiér zvažuje přijetí rozpočtu na dvouleté období. To vyvolalo bezprecedentní krok ze strany předsedy Bank of Israel, který premiéra dopisem vyzval, aby v zájmu hospodářské stability země podnikl nezbytné kroky pro přípravu jednoročního rozpočtu na rok 2025, který bude ve výdajové i příjmové části navýšen o 8 mld USD. Čtyři velké americké banky (JPMorgan, Goldman Sachs, Citi a Morgan Stanley) vydaly varování, v němž naznačují, že nedostatek účinných politických opatření izraelské vlády, zejména v oblasti dodržování rozpočtového rámce (čti včasné přijetí realisticky sestaveného rozpočtu), by mohl mít za následek podkopání důvěry v izraelskou ekonomiku.
HDP, průmyslová výroba a export klesají
V mezikvartálním srovnání poklesl HDP Izraele ve druhém čtvrtletí 2024 o 0,4 %, roční růst se snížil na pouhé 1,2 %. Výroba poklesla oproti prvnímu čtvrtletí 2024 o 1,9 % a ve srovnání se stejným čtvrtletím 2023 o téměř 5 %. Vývoz zboží a služeb v meziročním srovnání spadl dokonce o 7 %. Vývoz průmyslových výrobků za první pololetí 2024 je nižší o 4,7 % oproti roku 2023. Tato alarmující čísla vyvolala reakci předsedy Asociace výrobců Izraele (obdoba našeho Svazu průmyslu) Rona Tomera, který vyjádřil obavy, že rok 2025 se může z pohledu izraelského průmyslu stát rokem ztraceným. Podle jeho názoru má Izrael to nejhorší ještě před sebou. Současný objem vývozu odpovídá roku 2021. Řada firem podle Tomera Izrael opustila či opouští a nelze spoléhat, že se po skončení válečného stavu všechny vrátí. Nejvíce postižen je elektronický průmysl, software, textilní průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, stavební průmysl a další odvětví.
Zboží z Turecka putuje přes Palestinu
Konflikt narušil i dovoz do Izraele, zejména z Turecka. Turecko v reakci na válku uvalilo na Izrael totální obchodní embargo, ale izraelští dovozci našli způsob, jak omezení obejít prostřednictvím „palestinské kličky“, kdy zboží deklaratorně určené pro Palestinu je díky spolupráci s palestinskými prostředníky přesměrováno do Izraele. V červenci 2024 vzrostl dovoz „Palestiny“ z Turecka oproti předchozímu roku o 1 180 %, a to z pouhých 9,3 milionu dolarů na 119,6 milionu dolarů. Mezi klíčové produkty patří zejména stavební materiály – cement, ocel a těžební materiály, u nichž došlo k nárůstu o 463 000 %, 51 000 % a 35 000 %. Vývoz automobilů se rovněž zvýšil o 5 000 %. Turecká vláda tak zavírá oči a vychází vstříc tlaku svých vývozců. Jiný způsob obcházení embarga využívá přesměrování zboží přes třetí země, zejména Řecko, ale ve srovnání s palestinskou kličkou se jedná o cestu nákladnější a časově náročnější. Celkově činil dovoz z Turecka v roce 2023 asi 5 mld USD, podle neoficiálních informací by „palestinská klička“ měla umožnit jej vrátit na úroveň cca 2 mld USD za celý rok 2024.
Snížení úvěrového ratingu
Kvůli zvýšeným fiskálním a politickým rizikům spojeným s válkou snížily agentury Moody’s a S&P již v první polovině roku 2024 úvěrový rating Izraele z A1 na A2 resp. z AA+ na A+ s negativním výhledem. Se stejným odůvodněním přistoupil ke snížení ratingu země v srpnu i Fitch (z A+ na A) a výhled rovněž označil za negativní. Fitch má pověst Izraeli dlouhodobě nejvlídněji nakloněné agentury. Shoda na negativním výhledu naznačuje, že agentury nevylučují další pokles ratingu, zejména prodlouží-li se válečný stav až do roku 2025 či dojde-li k vypuknutí konfliktu většího rozsahu s teroristickým hnutím Hizballáh v Libanonu, anebo s Íránem. Indicie z Moody‘s a z S&P naznačují, že obě agentury by mohly přistoupit k dalšímu přehodnocení ratingu Izraele v horizontu několika týdnů. Důvodem k těmto úvahám může být pohled z perspektivy výnosů vládních dluhopisů, kde dnešní rozdíl mezi výnosem dluhopisů USA a Izraele činí 1,8 %. To je dle analytiků výrazný rozdíl, který by spíše odpovídal zemím s úvěrovým ratingem kolem BBB-.
Snížení ratingu reflektuje i předpokládaný nárůst vojenských výdajů Izraele, které by měly podle odhadů vzrůst ze stávajících 5,3 % HDP na 6,8 % a vzhledem k vývoji bezpečnostní situace v blízkovýchodním regionu na této výši setrvat, neboť Izrael plánuje zvyšovat vojenskou přítomnost na svých hranicích a investovat do rozvoje obranného průmyslu v zájmu posilování své nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Pro izraelskou vládu snížení ratingu samozřejmě znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, který by se mohl v příštím roce blížit až k úrovni 72 % HDP (ještě v roce 2022 činil 60,5 % HDP).
Rostoucí nezaměstnanost
Konflikt (povolávání záložníků do vojenské služby, desítky tisíc evakuovaných z oblasti u libanonských hranic a podél pásma Gazy) má negativní dopad také na zaměstnanost v Izraeli. V červenci míra nezaměstnanosti dále poklesla na 2,8% a projevuje se nedostatek pracovních sil v řadě kriticky důležitých odvětví, mj. i v odvětví špičkových technologií, klíčovém motoru izraelského hospodářského růstu.
Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?