Válečný konflikt tvrdě dopadá na izraelskou ekonomiku

Probíhající válečný konflikt poměrně tvrdě dopadá na izraelskou ekonomiku. Ve čtvrtém čtvrtletí 2023 zaznamenala pokles hrubého domácího produktu o 19,3 % oproti předcházejícímu období. Investice klesly o 70 %, soukromá spotřeba o 27 % a veřejná spotřeba dokonce o 90 %. Celkový růst HDP za rok 2023 se tak snížil na pouhá 2 %, což v přepočtu na hlavu znamená snížení o 0,1 %. V roce 2024 se očekává jen velmi mírný růst HDP až stagnace, naopak pro rok 2025 prognózují experti prudký nárůst přes 5 %.

Zahraniční pracovníci dnes Izraeli chybí. Ilustrační foto: Shutterstock

Podle centrálního statistického úřadu většina firem v prvních měsících války zaznamenala propad příjmů o cca 50 %, v oblasti stavebnictví, výstavnictví a veřejného stravování dokonce až o 70 %. Malé firmy s 5 až 10 zaměstnanci byly ze 42 % před zavřením. Z ekonomiky vypadlo až 810 tisíc pracovníků (19 % rezervoáru pracovních sil), kteří se kvůli válce ocitli mimo pracovní proces. Jednalo se o 276 tisíc mobilizovaných, 127 tisíc evakuovaných z postižených oblastí, 183 tisíce rodičů dětí ve věku do deseti let, 319 tisíc pracovníků válkou postižených odvětví a 46 tisíc nově nezaměstnaných.

ZTRÁTA PRACOVNÍCH SIL

Ohroženy tak byly hlavně malé firmy a také odvětví stavebnictví a zemědělství, která obě jsou z velké části závislá na palestinských a zahraničních (zvláště thajských) pracovních silách. Palestinským dělníkům, kterých v Izraeli pracovalo přes 160 tisíc, je nyní ale vstup na izraelské území z bezpečnostních důvodů znemožněn a většina thajských zemědělských dělníků ze země odjela poté, co se desítky z nich staly oběťmi či rukojmími Hamásu v říjnu 2023.

Izraelské úřady se snaží situaci alespoň částečně řešit dovozem pracovních sil z Indie. Izrael bojuje s nedostatkem pracovních sil i v oblasti IT, z níž byly povolány do vojenské služby statisíce vysoce kvalifikovaných odborníků. Během prvních měsíců roku 2024 se situace poněkud konsolidovala. Řada mobilizovaných se vrátila do svých firem, jiní ale byli převeleni či znovu povoláni na severní hranici, kde nelze vyloučit, že probíhající přestřelky mezi izraelskou armádou a libanonským hnutím Hizballáh nepřerostou v rozsáhlejší konflikt.

ZABLOKOVANÝ PŘÍSTAV

Komplikací pro izraelskou ekonomiku je i skutečnost, že třetí největší izraelský přístav Eilat, jižní vstupní brána do země, kudy procházela většina izraelského obchodu s Asií, zejména s Indií a Čínou, zápasí s následky útoků jemenských húsijských povstalců na lodě v oblasti Bab al-Mandab. Úžina je útoky zablokována a eilatský přístav se ocitl v situaci, kdy je od lodní dopravy prakticky zcela odříznut.

NAVÝŠENÉ VÝDAJE

Koncem února schválil izraelský parlament po bouřlivých debatách revidovaný rozpočet na rok 2024, který reflektuje válečnou situaci, v níž se země od října 2023 nachází. Nový rozpočet ve výši 584 miliard šekelů (1 USD = cca 3,6 ILS) převyšuje ten původní z května 2023 o 70 miliard. Téměř celá tato částka, 55 miliard, je určena na financování válečných výdajů země, zbytek na pokrytí válkou vyvolaných potřeb obyvatelstva.

Růst rozpočtového deficitu nadále akceleruje a v březnu jeho výše za posledních 12 měsíců dosáhla 117,3 miliardy ILS, tedy 6,2 % HDP. Toto číslo se velmi blíží odhadu celkového deficitu za rok 2024 (6,6 % HDP), s nímž Kneset pracoval před pouhým jedním měsícem, při schvalování rozpočtu. Guvernér centrální banky proto ostře vyzval vládu ke zvýšení daní. Ministerstvo financí očekává pokračování růstu deficitu až do posledního čtvrtletí 2024, kdy by měl začít postupně klesat.

VYŠŠÍ DAŇ, BIČ PROTI ZDRAŽOVÁNÍ

Vláda rozhodla zvýšit bankám daň ze zisku o 6 %. Bankovní regulátor má důsledně dohlížet na to, aby banky tyto náklady nepřenášely na své klienty. Izraelský antimonopolní úřad sdělil pěti největším bankám v zemi, které společně ovládají 98 % retailového trhu, že je označí za dominantní uskupení (competition group).

Kneset také přijal návrh dodatku ke spotřebitelskému zákonu, který má trestně postihovat ty firmy, jež budou v nouzových situacích prodávat základní zboží a služby za výrazně nadprůměrné ceny. Vláda vytvořila černý seznam potravinářských firem, které neadekvátně zdražují svou produkci bez konzultace s vládou a ministr hospodářství Barkat dokonce u jedné z nich neváhal veřejně vyzvat k bojkotu jejích výrobků.

Měna se po krátkodobém podzimním oslabení na úroveň 4,0 ILS za 1 USD stabilizovala na předválečných úrovních kolem 3,6 ILS za 1 USD. Izraelská centrální banka byla od počátku válečné krize připravena intervenovat na podporu šekelu a vyčlenila pro tento účel 30 miliard USD ze svých devizových rezerv. Ty jsou dnes dokonce o několik set milionů dolarů vyšší než před říjnem 2023. Inflace se pohybuje kolem 2,6 %. Navzdory obavám z jejího růstu drží centrální banka základní úrokovou sazbu nadále na nízké úrovni 4,5 %.

NEGATIVNÍ VÝHLED

Země si u ratingové agentury Fitch nadále udržuje hodnocení A+, byť s negativním výhledem. Bank of Israel ale přiznává, že s přihlédnutím k rizikovým prémiím lze za reálné hodnocení považovat BBB. Fitch očekává zvyšování poměru dluhu k HDP a další růst výdajů na obranu. Moody’s hodnocení snížila z A1 na A2, rovněž s negativním výhledem. Aktualizace hodnocení úvěrové rizikovosti ze strany S&P v současné době probíhá.

Negativně může izraelskou ekonomiku ovlivnit i válkou vyvolaný odliv zahraničních investic. Například norský suverénní fond, který rozsáhle v Izraeli investoval do 75 firem, zvažuje, že se z izraelského trhu stáhne kvůli pochybnostem o dodržování etických zásad v pásmu Gazy.

Navzdory existujícím problémům je z hodnocení agentur i expertů stále patrná důvěra v odolnost a robustnost izraelské ekonomiky. Izrael byl jednou ze zemí, jejichž hospodářství se nejrychleji dokázalo vyrovnat s dopady covidové krize a růst HDP v roce 2022 přesáhl 8 %. Nedojde-li k rozšíření probíhajícího válečného konfliktu, předpokládá se jeho ukončení v relativně krátkodobém horizontu, po němž by měla následovat rychlá konsolidace a nastartování opětovného dynamického růstu.

Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu