Francie v roce 2025: deficit rozpočtu, reforma důchodů i další digitalizace

Francii letos čeká velmi mírný růst ekonomiky, pokles inflace, ale i zvýšení nezaměstnanosti. Výzvou pro francouzskou vládu však bude také fiskální politika, snížení rozpočtového deficitu a veřejného zadlužení, jakož i otázka reformy důchodů a dalšího rozvoje digitalizace.

Ilustrační foto Shutterstock

Banque de France předpovídá pro Francii na rok 2025 slabý hospodářský růst (0,9 procenta), tažený částečně zahraničním obchodem a poptávkou ze strany soukromého sektoru. Ekonomická aktivita by měla těžit ze zrychlení spotřeby domácností, z poklesu inflace a růstu kupní síly, z mírného oživení firemních investic a příznivějšího vývoje světové poptávky. V roce 2026 by měl růst dosáhnout 1,3 % a tento trend by měl pokračovat i v roce 2027. Odhady však zůstávají předmětem možných změn vzhledem k četným nejistotám, zejména politickým.

Inflace způsobená důsledky pandemie koronaviru a války na Ukrajině přestala dramaticky růst. Navzdory nejistotám souvisejícím s nestabilní domácí politickou situací a mezinárodním kontextem by inflace měla i nadále klesat a vést k postupnému zvyšování kupní síly obyvatelstva. To je zásadní změna oproti posledním dvěma až třem letům a především vrcholu 6,3 %, jehož ve Francii dosáhla v únoru 2023.
V srpnu 2024 inflace klesla pod hranici 2 %. Od léta byl pokles ještě výraznější díky zlevňování ropy. Letos se očekává stabilizace inflace ve výši 1,6 %, 1,7 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027.

Nezaměstnanost ještě poroste

Ekonomové očekávají, že v důsledku zpomalení hospodářské činnosti a problémům, jimž čelí francouzské firmy, by míra nezaměstnanosti letos mohla dosáhnout až 8 – 8,5 % oproti původně očekávaným 7,5 %. Po stavebnictví budou zasaženy průmysl a služby. Celkem by tak soukromý sektor mohl v roce 2025 přijít o 100 tisíc pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by se měla stabilizovat kolem 7,25 % aktivní populace v roce 2027.
Francouzské firmy vzhledem ke stávající nejistotě na domácí půdě vyčkávají jak s investicemi, tak s náborem nových zaměstnanců. Situaci komplikuje i perspektiva nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu a riziko zhoršení stavu německé ekonomiky.

Francouzská ekonomika se již od roku 2020 potýká s rekordními deficity a vysokým zadlužením. Rozpočtový deficit dosáhl vloni 6,1 % HDP a zadlužení 112 % HDP.
Nová vláda si klade za cíl ušetřit v letošním roce přibližně 50 miliard eur a snížit deficit na úroveň mezi 5 % a 5,5 %. To by mělo zajistit o trochu více flexibility oproti plánu předchozí vlády (ušetřit 60 miliard eur a snížit veřejný deficit z 6,1 % na 5 % HDP). Míra zadluženosti by se však dle očekávání ekonomů měla dokonce ještě zvýšit z aktuálních 112 % na cca 117 % v roce 2027.

Francouzské domácnosti nadále upřednostňují spoření před spotřebou. Foto Shutterstock

Domácnosti navyšují úspory

Francouzské domácnosti navzdory zpomalující inflaci vnímají svou životní úroveň negativně. Politická nejistota vede domácnosti k opatrnosti a k preferenci spoření na „horší časy”. Finanční úspory dokonce meziročně vzrostly o 2 procentní body disponibilního příjmu.
I když ke konci roku došlo k výraznému nárůstu kupní síly disponibilního příjmu, domácností toho nevyužily ke zvýšení spotřeby, ale k dalšímu navýšení úspor. Obavy z možného zvýšení daní a přetrvávající negativní politické klima pravděpodobně stávající tendenci zatím neobrátí. Míra úspor domácností tak na přelomu roku činila 18,2 % disponibilního příjmu. Finanční míra úspor, to jest úspor alokovaných do finančních produktů, dosáhla dokonce 8,8 % disponibilního příjmu, což rovněž představuje citelný nárůst oproti stavu o rok dříve, kdy dosahovala 6,2 %.

Nálada firem klesá

Statistický úřad Insee zveřejnil data, z nichž vyplývá, že francouzské firmy loni v prosinci hodnotily své vyhlídky jako nejhorší za posledních deset let s výjimkou období pandemie. V roce 2024 podle výzkumu společnosti Trendeo více firem provoz ukončilo, než jich bylo založeno. Tento fakt je nicméně stále ještě důsledkem masivních podpor firem ze strany státu během pandemie, a faktu, že počet krachů firem neodpovídal reálnému stavu, neboť ještě nyní dochází k normalizaci situace.
Nicméně nejistota na politické scéně, rozpočtové provizórium či absence vize ohledně zvyšování daní vedly k nižší míře investic ze strany firem a vyčkávacímu přístupu. Zvýšená nejistota zároveň ovlivňuje nábor zaměstnanců a přispívá k růstu nezaměstnanosti. Vláda tak bude zároveň muset najít rovnováhu mezi bojem proti inflaci a podporou růstu. Ačkoli průmyslový sektor hlásí mírné zlepšení objednávek, týká se to především segmentu dopravy, konkrétně leteckého sektoru.
Plány prezidenta Emmanuela Macrona na reindustrializaci země a oživení francouzského průmyslu bohužel narážejí na značné překážky. Pouze 16 % firem plánuje investice do rozšíření kapacit v roce 2025, oproti 24 % v roce 2024, což je nejnižší poměr od roku 2002.
Průmyslová výroba ve Francii tvoří pouze 11 % francouzského HDP, oproti 21 % v Německu a 17,5 % v Itálii. Ve světovém měřítku představuje francouzská průmyslová výroba jen 1,8 %, zatímco Německo 5,2 % a Itálie 2,2 %. V tomto kontextu bude klíčový důraz na inovace, odolnost podniků a investice do perspektivních odvětví, jako je letecký průmysl a zelené energie.

Postupující digitalizace a AI

Rok 2025 by měl nicméně být rokem dalších převratných technologických změn a příležitostí pro podnikání díky pokračující digitalizaci, novým metodám řízení a inovacím.
Pro zachování konkurenceschopnosti musejí firmy automatizovat vnitřní procesy a zvyšovat jejich efektivitu.
Na trhu mají větší šanci uspět firmy, které dokážou efektivně sbírat, analyzovat a využívat data a přeměnit je na využitelné informace, které pomohou optimalizovat provoz a předvídání změn na trhu či personalizaci zákaznické zkušenosti.
Umělá inteligence se stává nezbytnou pro zvyšování efektivity firem, což by mělo v důsledku firmám umožnit věnovat více času činnostem s vysokou přidanou hodnotou.
Firmy by měly věnovat pozornost otázce vlastní odolnosti v krizových situacích. Dbát na diverzifikací dodavatelů, optimalizací dodavatelských řetězců či zavést krizové plány. Schopnost zvládat krize a neočekávané situace se stává konkurenční výhodou.

Lada Billardová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Paříži