ECB hodlá setrvat v opatrném kvartální módu snižování sazeb - Rozbřesk

ECB včera v souladu s všeobecným očekáváním rozhodla o druhém letošním snížení depozitních sazeb o 25 bazických bodů z 3,75 % na 3,50 %. Ve světě přebytečné likvidity zůstávají depozitní sazby hlavním nástrojem měnové politiky a tak centrální banka mohla oznámit, že hlavní refinanční sazba bude snížena výrazněji - konkrétně ze 4,25 % na 3,65 %. Záměrem je utáhnout koridor mezi refinanční a depozitní sazbou z dosavadních 50 na 15 bazických bodů.

Podle prezidentky ECB Lagardeové bude rozhodování centrální banky stále závislé na příchozích datech, což poněkud relativizuje výstupy z nové kvartální prognózy. Nicméně aktualizované odhady růstu HDP a inflace nás utvrzují v názoru, že ECB bude prozatím nadále snižovat úrokové sazby spíše na kvartální bázi. Očekávaný vývoj inflace zůstal stejný jako v červnu: V letošním roce dosáhne v průměru 2,5 %, v příštím roce 2,2 % a v roce 2026 1,9 %. Pro klíčovou jádrovou inflaci je v plánu 2,9 %, 2,3 % a 2 %. Nová trajektorie růstu HDP v letech 2024-2026 (0,8 %-1,3 %-1,5 %) pak byla přece jenom mírně snížena oproti červnové prognóze a to v důsledku mírně slabšího růstu spotřeby. Připomeňme, že v minulém čtvrtletí se ECB na základě téměř stejných prognóz rozhodla v červenci ponechat úrokové sazby nezměněny a následně je opět snížila. Mechanické zkopírování tohoto přístupu by znamenalo sazby beze změny v říjnu a v prosinci, kdy bude k dispozici aktualizovaná prognózy snížení na 3,25 %.

Na druhou stranou je pravdou, že Ch. Lagardeová také uvedla, že se ECB hodlá pohybovat tzv. od zasedání k zasedání a k ničemu se nezavazuje. Tím by redukce sazeb na příštím zasedání přicházela teoreticky v úvahu. Nicméně vzhledem k tomu, že nadcházející zasedání bude již 17. října, tak ECB nebude mít k dispozici moc nových dat z eurozóny - prakticky jen zářijovou inflaci a index PMI. Kromě toho však k tomu Lagardeová explicitně uvedla, že závislost (při rozhodování) na příchozích datech neznamená závislost na konkrétním datovém bodu (čti makroekonomickém čísle).

To vše dohromady svědčí o tom, že ECB by se ráda přidržela relativně opatrného kvartálního tempa snižování úrokových sazeb, což je samozřejmě důležitá zpráva nejen pro eurodolar, ale například i pro regionální měny a centrální banky - především pak ČNB a MNB.

*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna včera mírně ztrácela a po zasedání ECB se posunula nad hranici 25,10 EUR/CZK. ECB vyslal trhům poměrně jasný signál, že nikam spěchat nehodlá a tempo snižování sazeb 25bps/kvartál je dostatečné. Dnes je tuzemský makro kalendář prázdný, proto čekáme i na koruně relativně klidné obchodování vez větší volatility.

Eurodolar
Výstupy ze zasedání ECB vedly, jak jsme očekávali, ke korekci sázek na říjnové snížení sazeb v eurozóně. To vzhledem k tomu, že americká data (výrobní inflace) včera nepřekvapila, vychýlilo úrokový diferenciál ve prospěch eura a eurodolar se tak mohl posunout blíže hladině 1,11.
Dnešní kalendář očekávaných událostí není úplně zajímavý (byť data za průmyslovou výrobu v eurozóně úplně nezajímavá být nemusí), a tak eurodolarový trh může dále vstřebávat včerejší zasedání ECB a zároveň se pomalu začít připravovat na zasedání Fedu, které bude příští středu.

Akcie
Čtvrteční obchodování na zámořských trzích bylo reálně o hledání směru a vlastně až k večeru se trhy vydaly k výšinám. Nejsilnějším indexem byl technologický Nasdaq, který se obchodoval okolo 1 %. Nicméně ani další dva indexy z velké trojky, tedy průmyslový Dow Jones a průměr dvou již zmíněných indexů S&P 500 zakončily seanci v plusu. Pokus o odraz z 50denního klouzavého průměru zaznamenali investoři akcií Nvidia, která za poslední dva dny přidala více jak 10 %. Opačným směrem se vydaly akcie Micron Technology, které poklesly přes 3 %. Obrovského poklesu přes 10 % se dočkaly akcie covidové hvězdy Moderny.