ECB hodlá setrvat v opatrném kvartální módu snižování sazeb
Hlavní refinanční sazba snížena výrazněji - o 60 bazických bodů.
ECB včera v souladu s všeobecným očekáváním rozhodla o druhém letošním snížení depozitních sazeb o 25 bazických bodů z 3,75 % na 3,50 %. Ve světě přebytečné likvidity zůstávají depozitní sazby hlavním nástrojem měnové politiky a tak centrální banka mohla oznámit, že hlavní refinanční sazba bude snížena výrazněji - konkrétně ze 4,25 % na 3,65 %. Záměrem je utáhnout koridor mezi refinanční a depozitní sazbou z dosavadních 50 na 15 bazických bodů.
Podle prezidentky ECB Lagardeové bude rozhodování centrální banky stále závislé na příchozích datech, což poněkud relativizuje výstupy z nové kvartální prognózy. Nicméně aktualizované odhady růstu HDP a inflace nás utvrzují v názoru, že ECB bude prozatím nadále snižovat úrokové sazby spíše na kvartální bázi. Očekávaný vývoj inflace zůstal stejný jako v červnu: V letošním roce dosáhne v průměru 2,5 %, v příštím roce 2,2 % a v roce 2026 1,9 %. Pro klíčovou jádrovou inflaci je v plánu 2,9 %, 2,3 % a 2 %. Nová trajektorie růstu HDP v letech 2024-2026 (0,8 %-1,3 %-1,5 %) pak byla přece jenom mírně snížena oproti červnové prognóze a to v důsledku mírně slabšího růstu spotřeby. Připomeňme, že v minulém čtvrtletí se ECB na základě téměř stejných prognóz rozhodla v červenci ponechat úrokové sazby nezměněny a následně je opět snížila. Mechanické zkopírování tohoto přístupu by znamenalo sazby beze změny v říjnu a v prosinci, kdy bude k dispozici aktualizovaná prognózy snížení na 3,25 %.
Na druhou stranou je pravdou, že Ch. Lagardeová také uvedla, že se ECB hodlá pohybovat tzv. od zasedání k zasedání a k ničemu se nezavazuje. Tím by redukce sazeb na příštím zasedání přicházela teoreticky v úvahu. Nicméně vzhledem k tomu, že nadcházející zasedání bude již 17. října, tak ECB nebude mít k dispozici moc nových dat z eurozóny - prakticky jen zářijovou inflaci a index PMI. Kromě toho však k tomu Lagardeová explicitně uvedla, že závislost (při rozhodování) na příchozích datech neznamená závislost na konkrétním datovém bodu (čti makroekonomickém čísle).
To vše dohromady svědčí o tom, že ECB by se ráda přidržela relativně opatrného kvartálního tempa snižování úrokových sazeb, což je samozřejmě důležitá zpráva nejen pro eurodolar, ale například i pro regionální měny a centrální banky - především pak ČNB a MNB.
Region: AN
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select