Tuzemská inflace se podle nás v srpnu vrátila na 2 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v ČR podle našeho odhadu v srpnu zpomalila z 2,2 % na 2,0 % y/y. Významně k tomu přispěl pokles cen pohonných hmot, zatímco meziroční jádrová inflace pravděpodobně nepatrně zrychlila. Podobně také maďarská inflace by měla vykázat zpomalení, a to z 4,1 % na 3,6 % y/y. Zveřejněna bude rovněž inflace v Německu. Zde ale půjde o finální odhady, které pravděpodobně pouze potvrdí CPI inflaci na 1,9 % y/y a tu harmonizovanou na 2,0 % y/y. Zatímco tak středoevropské trhy mohou mít dnes důvod k pohybu, obchodování na těch globálních by mělo být klidné v důsledku prázdného makroekonomického kalendáře.

Míry inflace v centru pozornosti

Česká inflace se v srpnu zřejmě udržela v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky, když podle našeho odhadu klesla na 2,0 % y/y po červencových 2,2 %. Na meziměsíční bázi očekáváme, že spotřebitelské ceny zůstaly v průměru beze změny. Ceny pohonných hmot v srpnu výrazně poklesly, podle našeho odhadu o 2,3 % m/m. Navíc vzhledem k tomu, že pohonné hmoty loni tou dobou zdražovaly, jejich meziroční dynamika se podle nás významně snížila z červencových +4,5 % na srpnových -4,2 % a přispěla k poklesu meziroční inflace přibližně o 0,3 pb. Ceny potravin byly v posledních měsících volatilní, což je činilo ještě méně předvídatelnými. Pro srpen očekáváme jejich mírný pokles o 0,1 % m/m. Srpen by měl být z hlediska vývoje cen energií klidnějším měsícem. Očekáváme tak, že regulované ceny zůstaly meziměsíčně zhruba beze změny. Trend poklesu cen elektřiny a plynu pro domácnosti by však měl pokračovat, když dodavatelé energií ohlásili další zlevnění během letošního podzimu či začátku příštího roku. Ceny pro domácnosti tak s časovým odstupem odrážejí příznivý vývoj na velkoobchodních trzích s energiemi. V případě jádrové inflace odhadujeme její mírně zrychlení z 2,3 % na 2,4 % y/y. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření by však šlo o zpomalení z červencových 0,4 % na srpnových 0,2 %. Sezónní nárůst cen dovolených, dopravy a ubytování může udržet meziměsíční jádrovou inflaci na vyšší úrovni. Vývoj těchto cen je však kvůli vlivu nepravidelné sezonnosti spojen s vyšší mírou nejistoty. Výraznějšímu poklesu meziroční jádrové inflace ve druhém letošním pololetí by měla bránit skutečnost, že cenová dynamika v druhé polovině loňského roku výrazně polevila. Pro zbývající měsíce roku očekáváme, že celková a jádrová inflace se budou pohybovat v rozmezí 2,0-2,5 % y/y. V příštím roce předpovídáme průměrnou hodnotu obou ukazatelů na 1,7 %. Podle našeho názoru tomu nahrávají nedávné údaje ukazující na pokračující slabost spotřebitelských výdajů a zpomalující dynamiku reálných mezd.

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny slábne

Slabší důvěra investorů v ekonomiku eurozóny přispěla k posílení amerického dolaru. Indikátor Sentix měřící důvěru investorů v ekonomiku eurozóny zaznamenal další, v pořadí již třetí pokles. V září došlo k jeho zhoršení z -13,9 na -15,4. Jde o nejnižší úroveň od letošního února a podobně jako další předstihové indikátory tak ani Sentix moc nadějí na významnější oživení ekonomiky eurozóny zatím nedává. V tuzemsku byl zveřejněn srpnový podíl nezaměstnaných osob, který stagnoval na 3,8 % a zcela tak naplnil očekávání trhu. Po sezónním očištění nezaměstnanost podle našeho odhadu nepatrně vzrostla a po zaokrouhlení se přehoupla z 3,8 % na 3,9 % (více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/3MBX5Lx). Na nová čísla nezaměstnanosti tak koruna neměla důvod reagovat a v jejím vývoji se významněji neprojevil ani silnější dolar, který vůči euru během včerejška zpevnil o 0,4 % (k 1,104 USD/EUR). Kurz koruny jen nepatrně oslabil o zhruba 0,1 % a nadále se pohyboval mírně nad hranicí 25 CZK/EUR.