Řecko bojuje s nedostatkem vody, pomoci mohou i česká řešení

Řecko začíná pociťovat nedostatek vody. Příčinou je jak postupující klimatická změna přinášející vyšší teploty a nižší objem srážek, tak nehospodárné využívání vodních zdrojů. S technologickým řešením, zajímavými nápady a inovativními technologiemi by přitom mohly pomoci i české firmy.

Ilustrační foto Shutterstock

V metropolitní Attice, jejímž srdcem jsou pulzující Athény, žije více než polovina populace Řecka a ročně tam zavítají miliony turistů. Attika se ovšem v posledních letech začíná potýkat s rychle klesajícími zásobami pitné vody. Za pouhé dva roky se ve čtyřech hlavních attických zásobnících snížil objem pitné vody z 1 158 na 703 mil. m³. Athénská vodárenská a kanalizační společnost EYDAP sice obnovila provoz sedmnácti záložních vrtů, které mají pomoci tento úbytek zmírnit, odborníci se přesto obávají, že pokud bude deficit srážek pokračovat, vystačí zásoby vody pro Attiku pouze na příští zhruba čtyři roky.

Problém se netýká jen metropole. Už ve čtrnácti oblastech, kde je nedostatek vody nejpalčivější, byl v červenci 2024 vyhlášen stav nouze. Vážným nedostatkem vody trpí také ostrov Naxos, kde bylo třeba zastavit produkci brambor, a Karpathos, kde úřady omezily napouštění bazénů. Ve vysychajícím ústí řeky Evros umírají žízní divocí koně.

Úspory, recyklace i odsolování

Řecká vláda a místní samosprávy logicky nechtějí čekat se založenýma rukama, až vyschnou kohoutky, ale hledají cesty, jak tuto závažnou situaci zvrátit. Mezi plánovaná opatření správního charakteru patří zřízení Regulačního úřadu pro vodohospodářství, který bude mít mimo jiné na starosti legislativu a cenovou politiku, a změna modelu hospodaření s vodami z místního na efektivnější okresní. Dlouhodobé plány Řecka dále zahrnují opětovné využití recyklované vody z biologických čističek pro průmyslové účely nebo zavlažování, podporu kombinovaných projektů odsolování a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, hledání úspor vody v zemědělství nebo výstavbu malých přehrad.

Hlavním gestorem dlouhodobé koncepce vodohospodářské politiky je generální sekretariát pro přírodní prostředí a vodu Ministerstva životního prostředí a energetiky, který připravuje a realizuje Národní operační plán pro pitnou vodu a Národní operační plán pro nakládání s městskými odpadními vodami, financované obdobně jako v Česku z prostředků víceletého finančního rámce EU na 2021-2027 a z fondu obnovy.

Národní operační plán pro pitnou vodu člení projekty do tří prioritních oblastí:

• zajištění dostatku pitné vody a zlepšení její kvality prostřednictvím nových vodárenských projektů a odsolování vody, rozšiřování a modernizace rozvodných sítí a nové úpravny vody;
• snížení ztrát v rozvodech, modernizace úpraven a úspory energie ve stávajících odsolovacích zařízeních;
• automatizace rozvodných sítí a zařízení a úspory energie.

Jednotlivé projekty realizované v rámci Národního operačního plánu navrhují místní vodárenské a kanalizační společnosti a Ministerstvo infrastruktury a dopravy. Na programové období 2021-2027 již předložily více než dva tisíce projektů s celkovým rozpočtem přes pět milionů eur.

Investice do rozvoje závlahového systému v zemědělství jsou v gesci Ministerstva pro zemědělský rozvoj a potraviny, které za tím účelem zpracovalo program „YDOR 2.0“ zahrnující projekty spolufinancované soukromým a veřejných sektorem o celkové rozpočtu 680 milionů eur.

Na místní úrovni jsou vodohospodářské projekty v kompetenci Ministerstva vnitra. V rámci jeho rozvojového programu s názvem „Realizace prací k řešení nedostatku vody orgány místní samosprávy“ bylo vyčleněno 11,25 milionů eur, které mohou čerpat obce, městské podniky vodáren a kanalizací a jejich svazy na nové vrty nebo modernizace stávajících studní a na zajištění dodávek odsolené vody prostřednictvím pronájmu odsolovacích systémů. Každý zájemce o financování může předložit pouze jeden projekt s rozpočtem do 150 tisíc eur.

Projekty odsolování na ostrovech řeší Ministerstvo pro námořní záležitosti a ostrovní politiku, které na ně dostalo 10 milionů eur.

Krize jako příležitost

Ekonomický tým zastupitelského úřadu v Athénách v posledních měsících zaznamenává zvýšený zájem českých firem, které mají co dočinění s vodním hospodářstvím. Obrací se na nás například firmy se zájmem o recyklaci vody, zavlažování nebo o prezentaci úsporných wellness systémů. Jejich zájem ukazuje, že Řecko by v tomto směru mohlo být zajímavou příležitostí.

Přehled oblastí, které by potenciálně mohly naše podnikatele zajímat:

Recyklace odpadních vod: znovupoužití vody z biologických čističek na zavlažování a v průmyslu. Doposud voda z největší biologické čističky v athénské Psyttalii směřovala do Sarónského zálivu, protože zpětný rozvod vyčištěné vody by s ohledem na vzdálenou polohu čističky byl velmi nákladný. U nových čističek, které se staví nebo budou stavět ve východní Attice, se již se znovupoužitím vody počítá. Firmy také mohou mít zájem o recyklaci vody používané v průmyslu.

Úsporná řešení pro zemědělství: zemědělský sektor spotřebovává zhruba 80 procent vodních zdrojů v zemi. Vláda počítá s tím, že tento podíl by se měl snížit maximálně na 40 až 50 procent, a to i díky používání recyklované vody. Řecko by také rádo snížilo ztráty vody ve vodovodních sítích, které dosahují až 30 procent.

Odklon vody z přítoků a výstavba malých přehrad. Cílem je přesušit prudký spád vody z horských potoků pomocí odklonů a budování malých vodních nádrží. To by mělo pomoci vytvořit nové zdroje zavodňování a zavlažování a také obohatit zásoby podzemní vody. Na tuto skupinu opatření bylo vyčleněno 35 milionů eur a prioritu budou mít projekty v oblasti Thesálie, kterou v loňském roce zasáhly rozsáhlé povodně.

Odsolování mořské vody se již na řadě ostrovů využívá, ne však natolik, jak by bylo třeba. Jednou z překážek je energetická nákladnost. Tu by mohlo vyřešit propojení odsolovacích jednotek s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Počítá se i s pronájmem mobilních či plovoucích odsolovacích zařízení, která bude možné přemisťovat tam, kde je potřeba nejakutnější.

Většina vodohospodářských projektů je zadávána ve veřejných soutěžích publikovaných v místním jazyce a vyžadujících podání dokumentace rovněž v řečtině. Spolehlivý partner, který zná prostředí, orientuje se v místní legislativě a vládne řečtinou, je proto důležitý, aby se zajímavá technologie či nápad snáze prosadily na řeckém trhu.

 

Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Athénách

Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Athénách