Maroko bojuje s nedostatkem vody. většinu spotřebuje zemědělství

Vzhledem ke geografické poloze Maroka a nepříznivému vývoji globálního klimatu bojuje země s extrémním nedostatkem vody na zavlažování. Pilíř marocké ekonomiky paradoxně spotřebovává až 85 % marockých vodních zdrojů.

Skleníkové plantáže v Agádíru. Foto: Shutterstock

Marocké zemědělství, jeden z pilířů marocké ekonomiky tvořící 14 % HDP a zaměstnávající přibližně 40 % aktivního obyvatelstva patří k chloubě marocké ekonomiky. Nejenže se díky investicím do moderního zemědělství stává země méně závislou na dovozu, ale rovněž zvyšuje své příjmy z vývozu zemědělských a potravinářských komodit. Maroko se řadí mezi přední světové vývozce kapar, arganového oleje, konzervovaných oliv, citrusů a pro EU se Maroko stále řadí na první příčku mimoevropských dovozců rajčat, konzervovaných oliv, olivového oleje a citrusů.

CESTA K ÚSPOŘE VODY

Aktivní celoroční zemědělství, které zaznamená každý cestovatel od středomořského pobřeží na severu až po rajčatové a citrusové plantáže v okolí Agádíru, však něco stojí. Vzhledem ke geografické poloze Maroka a nepříznivému vývoji globálního klimatu bojuje země s extrémním nedostatkem vody na zavlažování. Pilíř marocké ekonomiky paradoxně spotřebovává až 85 % marockých vodních zdrojů. Národní strategie Green Generation 2020-2030 představená marockým králem již v roce 2018 se tématu nedostatku vodních zdrojů věnuje. Minimálně 2 milionům marockých zemědělců chce marocká vláda usnadnit přístup k digitálnímu chytrému zemědělství, které umí vodní zdroje „šetřit“.

OHROŽENÉ ZELENÉ ZLATO

Rovněž struktura marockého zemědělství musí reagovat na novou situaci a nahrazovat plodiny náročné na zavlažování. To ale není vždy v souladu s exportními zájmy marocké ekonomiky. Je pravděpodobné, že v době největšího sucha za posledních 60 let, které nyní panuje, budou maročtí zemědělci omezovat produkci například avokáda. Plodina, která se v Maroku začala pěstovat čistě pro potřeby trhů ve Francii, Španělsku, Rusku a v oblasti Perského zálivu. Pěstování 1 kilogramu zeleného zlata, jak se avokádu v Maroku přezdívá, je čtyřikrát náročnější na zálivku než třeba pomerančovník nebo keřík rajčete. Naopak někteří pěstitelé ve snaze šetřit vodou nahrazují stromy citrusů olivovníky, které jsou na zavlažování ještě méně náročné.

OBILNINY JE NUTNÉ DOVÁŽET

Obilniny musí Maroko z poloviny dovážet. V roce 2023 to bylo tradičně z Francie, Německa, Rumunska, Polska a Ruska, které Maroko zásobí základní složkou potravy. Z důvodu extrémního sucha, nedostatku suchu odolných zrn a vhodné půdy nemůže Maroko snižovat svou závislost na dovozu. V současné době marocký úřad pro obilniny ONICL (Office National Interprofessionnel des Céréales et des Légumineuses) zkoumá rovněž nabídku dovozu obilnin z Česka.

Maroko se proto aktivně věnuje zemědělskému výzkumu a vývoji prostřednictvím národního institutu INRA (Institut National de la Recherche Agronomique) se sídlem v Rabatu a 10 regionálních poboček. Zejména v oblasti obilovin se daří institutu vyvíjet nové odrůdy velmi odolné proti suchu, jako je například naposledy představená odrůda Jawahir.

ŠANCE PRO ČESKÉ VÝVOZCE STROJŮ

Na pokrytí domácí spotřeby ale výsev těchto plodin stále nestačí. Důvodem je i rezerva v osevu půdy pro pěstování obilovin, kterou prozatím zemědělci často sdruženi v družstvech nestačí pokrýt. Pro rok 2024 se proto plánuje vládou dotovaný nákup secích strojů, které by domácím zemědělcům pomohly maximálně využít vhodnou zemědělskou půdu. Nabídka české produkce zemědělských strojů tak může být pro marocké zemědělce extrémně zajímavá.

Ti se aktivně poptávají po kvalitní technice nejen pro pěstování obilovin. Majitel rodinné citrusové farmy v okolí města Sidi Kacem poptává veškerou zemědělskou techniku a v případě kvalitní a cenově příznivé nabídky české produkce je rovněž připraven české značky v Maroku a okolních afrických trzích zastupovat. Poptávka není jen po konvenční technice, ale i po chytrých řešeních především v zavlažování, budování retenčních nádrží, ochraně rostlin před škůdci a útoky divokých prasat. Nákladně jsou budována zavlažovací zařízení. Farmář obhospodařuje průměrně 140 ha půdy. Pěstované citrusy prodává lokálním velkoobchodům. Export ovoce na zahraniční trhy se mu při dnešních místních cenách citrusů nevyplatí. Zaměstnává desítku stálých zaměstnanců, v době sklizně najímá až stovku sezónních pracovníků.

ZÁJEM O VĚDECKOU SPOLUPRÁCI

O vědeckou spolupráci s Českem má marocký úřad INRA zájem především v podobě výměny zemědělských expertů a studentů doktorských studijních programů. Momentálně se projednávají možné formy spolupráce. V roce 2022 země otevřela s podporou Organizace pro výživu a zemědělství OSN a marockým úřadem ICARDA (International Center for Agricultural Research in the Dry Areas) novou genovou banku ve městě Settat. Zajímavostí je, že ač je Maroko předním vývozcem některých druhů ovoce a zeleniny, semena pro jejich pěstování musí dovážet.

1. ročník světového zemědělského veletrhu SIAM v Maroku v Meknes od 22. do 28. dubna 2024 je věnován klimatu a udržitelným zemědělským řešením s důrazem na správu vodních zdrojů. Čestnou zemí veletrhu je Španělsko, které bude reprezentovat několik desítek španělských firem. Rovněž Velvyslanectví ČR v Rabatu se zahraniční kanceláří CzechTrade Maroko připravuje výstavní stánek pro české firmy. České oborové firmy se mohou k případné účasti na veletrhu hlásit právě nyní.

Jana Svobodová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rabatu