Mzdový vývoj je jedním z klíčových faktorů, proč očekáváme obezřetnost ČNB při dalších měnověpolitických rozhodnutích

Hrubé mzdy v ČR vzrostly reálně o 3,9 % v meziročním srovnání. Jirka k tomu napsal: „Ve druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná nominální mzda v české ekonomice zvýšila o 1,2 % mezičtvrtletně a 6,6 % meziročně. Data jsou mírně pod naší prognózou, když jsme očekávali mzdový růst v nominálním vyjádření o tři desetinky procentního bodu vyšší. Celkově ale zůstal růst mezd vysoký, když na něj kladně působí nízká nezaměstnanost a zlepšení ekonomického vývoje (oživení poptávky). (…) Mzdový růst zůstane vysoký i ve zbytku letošního a v příštích dvou letech. Vedle vlivu ekonomického oživení a nízké nezaměstnanosti bude tímto směrem působit také růst mezd ve veřejném sektoru a nedávná vysoká inflace, která ovlivňuje mzdové požadavky zaměstnanců. Postupně ale bude docházet ke zpomalení mzdového růstu z důvodu mírného (očekávaného) růstu míry nezaměstnanosti, pokračování přísné měnové politiky a odeznění období vysoké inflace. Rovnovážný (neinflační) růst nominálních mezd odhadujeme na zhruba 4,5-4,8 %. (…) Mzdový vývoj je jedním z klíčových faktorů, proč očekáváme obezřetnost ČNB při dalších měnověpolitických rozhodnutích. Mzdy v české ekonomice působí proinflačně, a to by se nemělo změnit ani v příštím roce. Pro září a listopad čekáme pokles sazeb o 25 bazických bodů. Ohledně prosince se stále mírně kloníme ke stabilitě sazeb, když vedle silného mzdového růstu bude proinflačně působit i expanzivní fiskální politika, a navíc zesílí inflace. Případný prosincový pokles sazeb na 3,75 % (pokud se naplní předpoklad dvou předchozích 25 bodových snížení sazeb) by ale výrazným překvapením dle nás nebyl, když ČNB se bude pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou a mírným poklesem sazeb podle nových makro dat, která budou vycházet.“

David Navrátil