Nová hodnota stravenky pro rok 2025. Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro rok 2025 horní limit tuzemského stravného v první kategorii na 177 Kč. „Tento limit vždy vychází z příslušné Vyhlášky MPSV, která také stanoví výši tuzemského stravného při služební cestě 5-12 hodin, což je důležité pro daně. Podle zákona o dani z příjmů si 70 % z tohoto příspěvku na stravování, tedy nově maximálně 123,90 Kč, může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Pokud bychom tedy zachovali příspěvek zaměstnavatele a zaměstnance v poměru 55 ku 45 %, pro obě strany nejvýhodnější hodnota stravenky by činila 225 Kč,“ vysvětluje Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic.

Příspěvek na stravování, ať už v elektronické či papírové formě, je v Česku jedním z nejoblíbenějších benefitů. „Data z průzkumů ukazují, že příspěvek na stravování je oblíbeným benefitem pro 93 % zaměstnanců. Jde o rozpočet, který je oddělený od mzdy, ale zároveň umožňuje zaměstnanci uplatnit jej podle vlastních potřeb,“ říká Klára Krumphanslová, HR manažerka ze společnosti Edenred. „V rámci mezinárodního průzkumu Barometr FOOD[1] například až 51 % zaměstnanců uvedlo, že se díky tomuto benefitu stravují vyváženěji a zdravěji,“ dodává.

Kolik si za oběd připlatíte v jednotlivých krajských městech?

Společně s optimální hodnotou stravenky ale letos celorepublikově vzrostly také ceny obědů. Podle Edenred Restaurant Indexu průměrná útrata zaměstnanců v době oběda v listopadu 2024 dosáhla 192 Kč. Zaměstnanci by tedy za jedno jídlo nad rámec příspěvku zaměstnavatele podle nového limitu dopláceli v průměru zhruba 68 Kč, tedy 35 % ceny oběda.

Situace se však liší napříč regiony. Zatímco v Praze zaměstnanci doplácejí až 91 Kč (42 % ceny), v Olomouci je to „jen“ 46 Kč (27 % ceny). „Regionální rozdíly v nákladech na obědy jasně ukazují, že hodnota příspěvku zaměstnavatele nepokrývá potřeby všech zaměstnanců stejně. Zatímco v některých regionech zaměstnancům výrazně pomáhá, v jiných doplácejí z vlastní kapsy téměř polovinu ceny oběda,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. Lze přitom očekávat, že průměrná polední útrata bude dále stagnovat, či mírně růst.

Navýšení se týká i volnočasových benefitů

Hranice, podle které budou moci zaměstnavatelé svůj příspěvek zaměstnancům osvobodit od zdanění, se pro příští rok velmi významně změní také v případě volnočasových benefitů. „Příspěvek na volnočasové aktivity, který jsme znali v roce 2024, se rozdělí na dvě skupiny, a to volnočasové aktivy a zdravotní benefity[2]. Zaměstnavatelé tak budou moci navýšit roční limity nepeněžních benefitů pro své zaměstnance, kde limit pro volnočasové benefity bude činit 23 278,50 Kč (polovinu průměrné mzdy) a limit pro skupinu zdravotní benefity bude činit 46 557 Kč (roční výše průměrné mzdy). Při využití obou skupin tak dojde pro zaměstnance k možnosti čerpat benefity od zaměstnavatele osvobozené od daně a pojistného ve výši 69 835,50 Kč. Jakákoliv úhrada zaměstnavatele nad tento rámec je samozřejmě možná, ale bude již podléhat zdanění a odvodům na pojistné,“ doplňuje Ditta Hlaváčková, partnerka a daňová poradkyně HLB PROXY.

Podle Kláry Krumphanslové je podpora volnočasových aktivit ze strany zaměstnanců vítaným benefitem, podle kterého si navíc stále častěji vybírají zaměstnavatele. Z pohledu firem zase představuje účinný nástroj, jak zvýšit produktivitu a budovat loajalitu k vlastní značce. „Mezi dlouhodobě nejoblíbenější kategorie volnočasových benefitů z hlediska útraty v Česku patří oblast zdraví – zejména v případě lékáren či optik – ale také kultura nebo sport. Stále populárnější kategorií se stává i cestování.“