mzv.cz (MZv ČR)
Ze světa  |  13.02.2024 12:05:00

Větrná energie na moři je jedním z klíčových směrů transformace polské energetiky

Energetický potenciál polské části Baltského moře je považován za jeden z největších v regionu a je odhadován na 33 GW. Větrná energie na moři bude mít obrovský dopad na energetickou bezpečnost Polska a bude hrát významnou roli při transformaci energetického sektoru. Energie z větrných elektráren v Baltském moři začne proudit do Polska v roce 2026. Do roku 2030 poskytnou větrné elektrárny kapacitu téměř 6 GW. Do roku 2040 chce mít Polsko instalováno 18 GW kapacity větrných elektráren v Baltském moři. Hlavní brzdou energetické transformace Polska je stav elektrické sítě. České firmy se mohou uplatnit v dodavatelském řetězci pro větrné elektrárny na moři a při výstavbě a modernizaci energetické sítě.

Baltské moře je mělké a tedy vhodné pro budování větrných elektráren. Vzdálenost mezi zařízením a mořským dnem je několik desítek metrů. Po celém světě existují větrné elektrárny na moři, kde je vzdálenost od mořského dna až kilometr. Baltské moře má navíc dobré větrné podmínky, protože zde fouká stabilní a silný vítr. Projekty větrných elektráren první fáze v Baltském moři mají celkový výkon 5,9 GW a je jich sedm.

Nejpokročilejším projektem je Baltic Power o výkonu až 1,2 GW. Větrná elektrárna se začne stavět v letošním roce a bude uvedena do provozu v roce 2026. Projekt Baltic Power realizuje společnost Orlen s kanadskou společností Northland Power. Baltic Power bude tvořit 76 větrných turbín Vestas s jednotkovým výkonem 15 MW a výškou přes 250 metrů ve vodách s průměrnou hloubkou 36 metrů na ploše 110 km2. Baltic Power se bude nacházet zhruba 23 km severně od polského pobřeží na úrovni mezi městem Leba a obcí Choczewo. Servisní základna pro větrnou elektrárnu Baltic Power bude v Lebě.

Společnost Orlen zahájila v polském přístavu Svinoústí výstavbu prvního terminálu pro instalaci větrných elektráren na moři v Polsku. Po dokončení v roce 2025 bude jedním z nejmodernějších v Evropě. Jeho nábřeží a sklady umožní přepravu a instalaci nejmodernějších větrných turbín o výkonu 15 MW a větším. Terminál bude nejprve využíván pro projekt Baltic Power a poté bude podporovat realizaci projektů dalších developerů a další investice společnosti Orlen v Baltském moři. V budoucnu bude schopen zvládnout přístav ve Svinoústí díky své výhodné nejen polské investice, ale také investice realizované v německých, švédských i dánských vodách Baltského moře. Terminál ve Svinoústí má vynikající polohu, která poskytuje pohodlný přístup po železnici, silnici, trajektem i letecky. Terminál bude zaměstnávat přibližně 100 lidí.

Společnost Orlen zahájila v lednu 2024 v Lebě výstavbu servisní základny pro větrnou elektrárnu Baltic Power, která bude uvedena do provozu v roce 2025 a bude sloužit nejméně 25 let. Servisní základna bude domovským přístavem pro plavidla přepravující vybavení a technický personál odpovědný za údržbu větrné elektrárny Baltic Power. Servisní základna bude zaměstnávat přibližně 60 lidí. Orlen již také buduje v obci Choczewo rozvodnu umožňující příjem energie z větrných elektráren v Baltském moři.

Největšími projekty první fáze větrných elektráren v Baltském moři jsou Baltica 2 a Baltica 3 o celkovém výkonu 2,5 GW, které bude realizovat největší polská elektrárenská společnost PGE s dánskou společností Orsted. Obě společnosti plánují spustit projekt Baltica 2 v roce 2028 a projekt Baltica 3 v roce 2030. Baltica 2 a Baltica 3 se budou nacházet zhruba 25 km od polského pobřeží na úrovni mezi městy Leba a Ustka.

Dalšími projekty první fáze jsou větrné elektrárny Baltyk II a Baltyk III o celkovém výkonu 1,44 GW, které budou realizovat soukromá polská společnost Polenergia s norskou společností Equinor (bývalý Statoil). Větrné elektrárny se budou nacházet ve vzdálenosti 37 a 22 kilometrů od pobřeží u měst Leba a Ustka ve vodách s hloubkou 20-40 metrů. Kabely o celkové délce až 200 kilometrů a napětí 66 kV propojí větrné turbíny každé z elektráren a pobřežní rozvodny. První energie z mořských větrných elektráren Baltyk II a Baltyk III začne proudit v roce 2027.

Dánská společnost Vestas, největší výrobce větrných turbín na světě, zahájila dne 2. února 2024 výstavbu nové továrny na výrobu gondol pro větrné turbíny na moři ve Štětíně. Slavnostního ceremoniálu položení základního kamene továrny se zúčastnil mj. i dánský král Frederik X. Očekává se, že továrna zahájí provoz v roce 2025 a vytvoří 700 pracovních míst. V lednu 2024 společnost Vestas také oznámila výstavbu druhé továrny ve Štětíně, kde se mají vyrábět lopatky pro větrné turbíny na moři.

Rozvoj energetických sítí patří mezi hlavní aktuální problémy polské energetické soustavy v kontextu klimatické politiky EU do roku 2050. V posledních letech totiž dochází k neustálému nárůstu počtu odmítnutí připojení k elektrické síti. Podle údajů polského Energetického regulačního úřadu činil tento nárůst v roce 2022 meziročně téměř 90 %.

České firmy ve spolupráci s polskými i dalšími zahraničními subjekty se mohou stát důležitým článkem v dodavatelském řetězci pro větrné elektrárny v Baltském moři a energetické sítě v Polsku. K hlavním oblastem zapojení českých firem do činnosti mohou patřit výstavba nových rozvoden a elektrického vedení vysokého napětí 400 kV, rekonstrukce elektrického vedení nízkého a středního napětí, rozšíření hlavních napájecích bodů, instalace inteligentních zásobníků energie, dodávka pobřežních kabelů, transformátorů či podvodních podpůrných konstrukcí pro větrné elektrárny.

 

Zpracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688