Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí

Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.

Na straně příjmů státního rozpočtu došlo ke konci srpna ke zlepšení o 24,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst celkových příjmů o 2 %. V oblasti daňových příjmů došlo k růstu o 32,3 mld. Kč, když výrazně roste příjem z nepřímých daní (u DPH meziročně +6,2 %), ale i daně z příjmů fyzických osob. Díky zhruba 7% růstu průměrné mzdy v tomto roce tak stát dosud vybral o 13,3 mld. Kč více než vloni, zároveň však dochází ke zhoršení výběru daně z příjmů právnických osob, kde meziroční změna činí -13,5 mld. Kč. Tuto skutečnost však pomohla vyvážit daň z neočekávaných zisků, na které stát vybral 18,2 mld. Kč. Zvýšit příjmy dále výrazně pomáhá pojistné na sociální zabezpečení, kde meziroční růst činí 42 mld. Kč (+9,2 %), z toho +27,6 mld. Kč (-6,8 %) na důchodovém pojištění. Naopak dále klesají kapitálové příjmy, meziročně nižší jsou i příjmy z EU a finančních mechanismů. Celkově dosahují příjmy státního rozpočtu ke konci srpna 65,1 % plánovaných celoročních příjmů.

Na straně výdajů státního rozpočtu dochází ke zhoršení o 6 mld. Kč, meziroční růst však postupně zpomaluje (+0,4 % ke konci srpna vs +1,3 % ke konci července). Mezi hlavní výzvy zde patří mandatorní výdaje, které letos výrazně rostou zejména v oblasti sociálních dávek (+25,5 mld. Kč), kde růst výdajů na důchody vděčí vedle řádné valorizace i loňskému mimořádnému navýšení. Zároveň se významným dílem začínají podílet také výdaje na obsluhu státního dluhu, které ke konci srpna dosahují 51,6 mld. Kč, což přestavuje meziroční nárůst o 28,8 %, přičemž do konce roku bude muset jejich plnění ještě zrychlit, aby stát dostál všem vytvořeným závazkům. Určitou výzvou ve zbytku roku mohou být i výdaje související s Evropskou unií, z níž stát zatím čerpá prostředky rychlejším tempem, než jakým se podílí na jejím financování. Celkově dosahují výdaje státního rozpočtu ke konci srpna 65,7 % plánovaných celoročních výdajů.

Vzhledem ke schválenému saldu svého rozpočtu stát letos po osmi měsících hospodaří přiměřeným způsobem, což zvyšuje naděje alespoň na udržení plánovaného schodku -252 mld. Kč ke konci roku. Zároveň je však zřejmé, že deficitní hospodaření vlády z daleka nekončí, když nově předložený návrh na rok 2025 počítá s jen mírně nižším schodkem -230 mld. Kč. Optimismus může dodat alespoň ekonomický růst, který by měl i podle MF v příštím roce převýšit růst vládní spotřeby.