23 milionů Poláků má životní pojištění. Zájem stále roste

V prvním čtvrtletí roku 2024 mělo životní pojištění 23 milionů Poláků, z toho 11,9 milionu prostřednictvím skupinového pojištění. Tento počet je srovnatelný s předchozím rokem. Celkově dosáhlo pojistné životního pojištění výše 5,9 miliardy PLN (1,36 miliardy EUR), což představuje meziroční nárůst o 6,0 %. Výplaty odrážejí současnou úmrtnostní situaci v Polsku a dosáhly přibližně 1 miliardy EUR.

„Poláci utrácejí za životní pojištění více. Zájem o produkty rizikového a úrazového pojištění neustále roste. To je pozitivní, protože životní pojištění bychom měli vnímat jako finanční polštář pro případ naší smrti nebo vážné nemoci. Zejména proto, že v takových situacích je pro rodinu obtížné vyžít z jednoho příjmu. Poláci nemají úspory a jsou silně zadlužení,“ uvedl Jan Grzegorz Prądzyński, předseda správní rady Polské asociace pojišťoven (PIU). „Současně klesá podíl spořicích a investičních produktů. To je negativní trend, zejména s ohledem na demografické změny. Pojištění může být nástrojem dlouhodobého spoření, zejména pro osoby s nízkými a středními příjmy. Může účinně pomoci vytvořit finanční rezervu na stáří,“ dodal.

Podle údajů PIU byla míra náhrady mzdy důchodem v roce 2022 na hodnotě 56,6 %. Když to přepočteme na průměrný výdělek, znamená to, že Poláci budou při odchodu do důchodu dostávat polovinu svého platu. To nestačí na důstojný život a na financování rostoucích zdravotních potřeb souvisejících s věkem. PIU na tento problém upozorňuje ve své nejnovější zprávě „Poláci a rizika: jak se pojišťujeme. Mezera v pojištění v Polsku“. Na základě údajů ZUS (polského veřejného penzijního ústavu) PIU zjistila, že Poláci se budou těšit dobrému zdraví pouze polovinu svého důchodu.

Analýza PIU také uvádí, jaká by měla být pojistná částka v životním pojištění. Neměla by být nižší než výše nesplacených závazků a měla by usnadnit uživení rodiny po dobu několika měsíců až dokonce několika let v závislosti na výdělečných možnostech hlavního živitele rodiny. V případě vážného onemocnění by měla výše pojistného plnění pokrýt náklady na doplňkovou léčbu, rehabilitaci nebo změnu zaměstnání na méně náročné povolání. Za předpokladu průměrných hodnot platů, dluhů a úspor Poláků by průměrná částka životního pojištění pro případ smrti měla činit přibližně 330 000 PLN (~76 390 EUR).

„Klíčové je budování odolnosti rodiny pro případ úmrtí nebo vážné nemoci a dlouhodobé spoření. Nezapomínejme, že životní pojištění je také zdrojem dlouhodobého kapitálu, který je ve srovnání s bankovním kapitálem odolnější vůči různým krizím a ekonomickým cyklům. Proto byly v západní Evropě vytvořeny dobré podmínky pro rozvoj pojišťovnictví, aby kapitál investovaný do těchto produktů působil jako kotva pro ekonomiku. Snížení mezery v této oblasti tak nejen finančně posiluje polské rodiny, ale přináší také reálný prospěch ekonomice. Chtěli bychom, aby byly zavedeny daňové pobídky pro životní pojištění, jako je tomu v západoevropských zemích. Zaměstnavatelé by mohli zahrnout skupinovou pojistnou smlouvu na životní pojištění placenou za zaměstnance do daňově uznatelných nákladů, a tím si snížit daně. Zaměstnanci by mohli být osvobozeni od daně z příjmu v souvislosti s finančním přínosem, který jim plyne ze skupinového pojištění,“ navrhuje závěrem Jan Grzegorz Prądzyński z PIU.

Polská asociace pojišťoven PIU

PIU je statutární organizací odvětvové samosprávy. Byla založena v roce 1990 a zastupuje všechny pojišťovny působící v Polsku. Podporuje zákonodárce při tvorbě pojistného práva a vede mnohostranný dialog o rozvoji pojišťovnictví v zemi. Vydává stanoviska k právním předpisům a předkládá jejich návrhy. Zastupuje trh při legislativní činnosti. PIU si vyměňuje informace a spolupracuje se zahraničními institucemi a pracuje na komunitárním právu. Provozuje kancelář PIU v Bruselu. PIU prosazuje osvědčené postupy na trhu a podporuje iniciativy pojistitelů (např. preventivní iniciativy). Zvyšuje povědomí veřejnosti o pojištění. Šíří znalosti o pojištění ve svých příručkách a četných publikacích.