Inflace mírně vzrostla, pokles sazeb se ale nezastaví
Inflační překvapení šlo na vrub dražším dovoleným
Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %.
V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly především vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu inflace činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly. Oproti minulému měsíci vzrostly také ceny pohonných hmot (+1,3 %),podobně jako potraviny (+0,3 %), kde zdražovalo zejména maso, zatímco zelenina a ovoce zaznamenaly viditelný pokles cen. Meziměsíčně táhly inflaci dolů ceny v oddíle odívání a obuv.
Z pohledu ČNB je důležitý zejména vývoj jádrové inflace, která se v červenci zvýšila z 2,2 % na 2,3 %. Její momentum (tříměsíční klouzavý průměr) také zrychlilo z 1,1 % na 1,9 %, nadále však setrvává v rozumných úrovních. Zvýšené cenové tlaky přetrvávají zejména ve službách – v pohostinství a hoteliérství rostly ceny meziročně o 7,4 %. Skokový nárůst cen dovolených naproti tomu není potřeba výrazněji přeceňovat. V červnu totiž ceny dovolených výrazně zaostaly za obvyklým sezónním vývojem a v červenci to částečně kompenzovaly.
Předpokládáme, že již v srpnu inflace znovu poklesne do těsné blízkosti 2% cíl centrální banky. Následně očekáváme její postupný růst z důvodu nepříznivého působení srovnávací základny. Na konci letošního roku by se měla celková inflace pohybovat okolo 2,5 %, tedy stále pod horní hranicí tolerančního pásma ČNB.
Shrnuto, podtrženo, červencové inflační překvapení není z kategorie významných a těch, které by narušovaly celkový příběh o obnovení cenové stability v české ekonomice. Setrvačné ceny ve službách nicméně zůstávají hlavním proinflačním rizikem, kvůli kterému zůstane ČNB při kalibraci měnové politiky velmi opatrná. Nadále předpokládáme, že centrální banka na každém ze zbývajících zasedání v tomto roce sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select