Autopiloti u aut a u centrálních bank

U Tesly, popřípadě dalších firem se již nějakou dobu živě diskutuje o tom, zda bude schopná na trh uvést plně autonomní vůz a s ním související robotaxíky. Popřípadě kdy. Mnohem delší dobu se o autopilotovi hovoří u americké centrální banky, respektive centrálních bank obecně. Dnes pár poznámek k takové autonomii.

Navázání monetární politiky na nějaká relativně jednouchá pravidla a její oproštění od lidského faktoru má svou atraktivitu. Odpadaly by neustálé spekulace o tom, jak kdo z vedení Fedu bude hlasovat o sazbách, neustálé rozbory, co kdo z Fedu řekl a co tím vlastně mínil. Pryč by šly spekulace o jestřábech, hrdličkách. Svou roli by přestalo hrát, kdo k čemu tíhne, jaké má zrovna životní zkušenosti. Trhy by se teoreticky mohly zklidnit, protože by si samy dovedly spočítat, kam autopilot posune sazby.

Argumenty proti monetárnímu autopilotovi se pak točí asi hlavně kolem toho, že v praxi by bylo dost těžké jej vytvořit tak, aby na jednu stranu byl jednoduchý a dalo se lehce chápat jeho fungování. A na stranu druhou aby byl schopen reagovat i na mimořádné situace a kombinace, či dokonce na černé labutě. V rámci celé diskuse se ale dá uvažovat i o tom, nakolik by autopilot vlastně eliminovat četnost oněch extrémů. Takže by je nemusel řešit. Jinak řečeno, nakolik i zde funguje sebenaplňující se proroctví.

Následující graf porovnává vývoj sazeb americké centrální banky s výnosy dvouletých vládních dluhopisů. Je z něj docela jasné, proč je pohyb těchto výnosů někdy považován za indikaci toho, kam se pohnou i sazby. Zrovna tak je ale zřejmé, že nejde o indikátor dokonalý. Pokud by jím byl, šel by autopilot u monetární politiky vlastně vyřešit jednoduše – byl by provázán s tím, kam se hýbou výnosy dvouletých dluhopisů V tomto extrému by tak sazby určoval trh, a to i na úrovni těch nejzákladnějších. Jenže z grafu vidíme, o co volatilnější by sazby poté byly. Ku prospěchu věci by tedy takové řešení asi nebylo.


Zdroj: X

Není zde mým cílem nějak systematicky uchopit všechna relevantní pro a proti monetárnímu autopilotovi. Poukážu jen na to, že podle uvedeného grafu měl Fed sazby již snižovat v roce 2023. A pak zase zvedat. A pak zase snižovat… Celkově se pak podle mne hovoří o sazbách a jejich vlivu na ekonomiku zbytečně mnoho. Určitě to funguje u akcií, do jejichž hodnot a snad i cen promlouvají sazby jen nepřímo. A pravděpodobně i u celé ekonomiky. Narážím nyní na to, že podle některých studií jsou mnohem důležitější finanční podmínky. I ty jsou samozřejmě ovlivněny sazbami, ale opět nejde vždy o přímou a jednoznačnou vazbu.

Šéf společnosti Waymo před časem v jednom rozhovoru tvrdil, že vozy jeho firmy musí být schopny z gest těch, kteří se pohybují u silnice, odvodit, zda se chystají na vozovku vstoupit, či zda třeba jen gestikulují v rámci rozhovoru s někým. Je zřejmé, že u vozidel se u autopilotů jednoduchost s funkčností snoubit nebude. Pokud půjde o skutečně fungující a šířící se technologii, bude stát na ohromné výpočetní a senzorové kapacitě kombinované s ohromným množství dat. Porovnávání s autopiloty u centrálních bank může samozřejmě v některých ohledech kulhat. Ale přece jen může ukazovat, že jednoduchost s funkčností je i zde příliš hodně ambiciózním cílem. Na druhou stranu ale u autopilota v autech nefunguje ono sebenaplňující se proroctví.