Jak se mění klientské sazby z korunových úvěrů v reakci na změny tržních sazeb?

 

ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2024 (box 2)
(autoři: Eva Hromádková, Ivana Kubicová, Branislav Saxa)

V letech 2021–2022 prošla česká ekonomika rychlým zvyšováním základních měnověpolitických úrokových sazeb ČNB. Poté přišla zhruba rok a půl trvající stabilita úrokových sazeb, následovaná fází jejich snižování od konce roku 2023 do současnosti. Nastavení repo sazby spolu s očekáváními o jejím budoucím nastavení ovlivňuje tržní úrokové sazby, které se následně promítají do klientských sazeb z úvěrů a vkladů. Tento box popisuje změny v úplnosti a rychlosti části měnového transmisního mechanismu, konkrétně v přenosu tržních sazeb do klientských sazeb z korunových úvěrů. Výsledky ukazují, že u podniků je přenos v posledních letech úplný a celý proběhne v rámci jednoho měsíce, u hypoték je přenos téměř úplný, avšak s časovým odstupem.

Analýza v tomto boxu^[1] vychází z předpokladu, že klientská úroková sazba z úvěru se skládá z ceny financování (aproximované tržní úrokovou sazbou se srovnatelnou splatností) a z marže ovlivňované mimo jiné rizikovou přirážkou. Volba konkrétní tržní úrokové sazby relevantní pro daný typ úvěru (tzv. referenční sazby) vychází z informací o cenové politice bank a z výsledků korelační analýzy vybraných tržních sazeb s klientskými úrokovými sazbami jednotlivých typů úvěrů. Pro úvěry nefinančním podnikům byla jako referenční sazba použita sazba peněžního trhu 3M PRIBOR a pro úvěry na bydlení domácnostem sazba pětiletého úrokového swapu (5R IRS^[2]). Agregátní riziková přirážka je v čase proměnlivá. Její fundament byl pro úvěry nefinančním podnikům aproximován prostřednictvím mezery výstupu, pro úvěry na bydlení pak prostřednictvím míry nezaměstnanosti.

Důležitost kompenzace úvěrového rizika lze ilustrovat v obdobích negativních ekonomických šoků a očekávané slabší ekonomické aktivity na vývoji rozpětí mezi klientskou a referenční sazbou. Rozpětí mezi 3M PRIBOR a úrokovou sazbou z korunových úvěrů nefinančním podnikům (Graf 1) se po vypuknutí světové finanční krize v roce 2009 více než zdvojnásobilo (z 1 procentního bodu na téměř 2,5 procentního bodu). V následujících letech se stabilizovalo mezi 1,5–1,8 procentního bodu. V roce 2020 způsobil šok spojený s covidovou pandemií opětovné zvýšení rozpětí na úroveň mírně přesahující 2 procentní body. Tehdejší vysoká nejistota jej však neovlivnila tak dramaticky, neboť bezprecedentní vládní pomoc zmírnila rizika buď přímo prostřednictvím úvěrových záruk, nebo nepřímo prostřednictvím široké vládní finanční podpory podniků. Aktuálně se výše rozpětí pohybuje okolo 1,5 procentního bodu a klientské sazby korunových úvěrů podnikům následují postupný pokles sazby 3M PRIBOR.^[3]

Graf 1 – Klientské sazby z korunových úvěrů nefinančním podnikům bez zpoždění následují vývoj sazby 3M PRIBOR, rozpětí mezi sazbami je rozšířené v dobách negativních ekonomických šoků
v %, rozpětí v procentních bodech

Poněkud odlišný průběh lze pozorovat u sazeb z úvěrů na bydlení (Graf 2). Rozpětí mezi klientskou úrokovou sazbou a sazbou referenční se na tomto trhu zvýšilo po začátku globální finanční krize a zůstalo zvýšené po několik let, a to navzdory značnému poklesu referenční i klientské sazby. Podstatné zvýšení sazby IRS pozorované v letech 2016 až 2018 sice vedlo ke zvýšení klientské sazby, ale silná konkurence a zpoždění v přenosu sazby IRS do klientských sazeb však vedly k setrvání klientské sazby na nižších úrovních, než by implikoval nárůst IRS, a rozpětí se výrazně zúžilo. Po vypuknutí covidové pandemie se opět rozšířilo, částečně v důsledku zvýšené nejistoty, ale také v důsledku náhlého a výrazného poklesu referenční sazby. V roce 2022 bylo rozpětí po nějakou dobu záporné, protože sazba IRS vzrostla rychleji a více než sazby z úvěrů na bydlení. Aktuálně se úrokové rozpětí pohybuje blízko 1 procentního bodu.

Graf 2 – Sazba úvěrů na bydlení reaguje na změny sazby úrokového swapu s viditelným zpožděním
v %, rozpětí v procentních bodech

Ekonometrická analýza – úvěry nefinančním podnikům s referenční sazbou 3M PRIBOR

Koeficient okamžitého přenosu sazby 3M PRIBOR do klientských úrokových sazeb korunových úvěrů nefinančním podnikům je na téměř celém časovém horizontu odhadu statisticky významný (Graf 3). To znamená, že změny referenční sazby se do klientské sazby přenášejí ve stejném měsíci. Přibližně do roku 2015 se okamžitý průsak sazby 3M PRIBOR do klientské sazby pohyboval okolo hodnoty jedna, následně tato rychlá část transmise o něco oslabila a odhady zohledňující poslední vývoj implikují přibližně 60% přenos změny 3M PRIBORu do klientských sazeb v rámci jednoho měsíce. Dlouhodobý průsak sazby 3M PRIBOR do klientských úrokových sazeb (Graf 4) byl dle odhadu úplný až do roku 2017, následně koeficient mírně poklesl k hodnotám okolo 0,8. V odhadech zahrnujících poslední dva roky se opět vrátil na hodnotu kolem 1, tj. k úplné transmisi.

Graf 3 – Téměř 60 % přenosu změn referenční sazby 3M PRIBOR do sazeb nových úvěrů nefinančním podnikům se odehraje do jednoho měsíce
koeficient krátkodobé dynamiky přenosu sazby 3M PRIBOR do klientské sazby (do 1 měsíce), konfidenční interval

Graf 4 – Z dlouhodobého pohledu je transmise do klientských sazeb nefinančních podniků úplná
koeficient dlouhodobé dynamiky přenosu sazby 3M PRIBOR do klientské sazby, konfidenční interval

Poznámka ke grafům 3 a 4: Červené plochy značí období, ve kterých kointegrace mezi proměnnými není statisticky významná, výpočet vychází z F-statistiky a t-statistiky celého kointegračního vztahu. Pokud jsou obě statistiky významné alespoň na 10% hladině významnosti, dlouhodobá rovnováha je statisticky významná. Šedé pásmo kolem hodnoty koeficientu označuje konfidenční interval o velikosti dvou standardních odchylek.

Ekonometrická analýza – úvěry na bydlení s referenční sazbou pětiletého úrokového swapu

Strnulost klientských sazeb úvěrů na bydlení je výrazná a determinovaná zejména standardními obchodními postupy. Odhady naznačují, že typické zpoždění mezi změnou referenční sazby a maximálním dopadem do klientské sazby činí 4 měsíce. Odhadnutý koeficient okamžitého přenosu pětiletého úrokového swapu do úvěrů na bydlení se tak dlouhodobě pohyboval kolem nuly, pouze v posledním období se posunul do statisticky významně kladných, ale stále nízkých hodnot (Graf 5). Pro transmisi klíčový dlouhodobý přenos změny 5R IRS (Graf 6) se po celou dobu odhadů pohybuje v rozmezí 0,6 až 1. Téměř kompletní byl v osmiletých časových oknech končících v období 2015–2017 a také v letech 2023–2024. V současnosti se tak transmise u úvěrů na bydlení dá považovat za úplnou.

Graf 5 – Reakce klientských sazeb na změnu sazby úrokového swapu u úvěrů na bydlení je v čase rozložená, což se odráží ve statisticky nevýznamném, resp. velmi malém koeficientu okamžitého (krátkodobého) přenosu
koeficient krátkodobé dynamiky přenosu pětiletého úrokového swapu do klientské sazby (do 1 měsíce), konfidenční interval

Graf 6 – I v segmentu úvěrů na bydlení lze transmisi z dlouhodobého pohledu označit za úplnou
koeficient dlouhodobé dynamiky přenosu pětiletého úrokového swapu do klientské sazby, konfidenční interval

Poznámka ke grafům 5 a 6: Červené plochy značí období, ve kterých kointegrace mezi proměnnými není statisticky významná, výpočet vychází z F-statistiky a t-statistiky celého kointegračního vztahu. Pokud jsou obě statistiky významné alespoň na 10% hladině významnosti, dlouhodobá rovnováha je statisticky významná. Šedé pásmo kolem hodnoty koeficientu označuje konfidenční interval o velikosti dvou standardních odchylek.

Z výše uvedeného vyplývá, že přenos změn tržních sazeb do klientských sazeb je v současnosti úplný a po zohlednění specifik jednotlivých úvěrových segmentů i rychlý. Z měnověpolitického hlediska tak lze říct, že úrokový kanál transmise funguje standardně a dle očekávání.

---

^[1] V analýze jsou použita data pro tržní a klientské úrokové sazby v měsíční periodicitě od ledna 2004 do dubna 2024. Ekonometrický odhad byl proveden pomocí modelu ARDL (autoregressive distributed lag), který ve své error-correction formulaci postihuje jak existenci dlouhodobého vztahu mezi uvažovanými proměnnými, tak i postupný návrat k odhadnuté rovnováze prostřednictvím krátkodobé dynamiky závislé proměnné. Na rozdíl od standardních přístupů měřících transmisi v rámci celého dostupného časového období jsou koeficienty pro dlouhodobé vztahy i krátkodobou dynamiku odhadovány pro posuvná časová okna o konstantní délce (6 let pro nefinanční podniky, 8 let pro úvěry domácnostem na bydlení). To umožňuje identifikaci potenciálních změn v síle průsaku a jeho rychlosti. Detailní informace o datech, metodice i interpretaci výsledků lze najít v článku autorů Eva Hromádková, Ivana Kubicová a Branislav Saxa (2023): How Does Interest Rate Pass-Through Change Over Time? Rolling Windows and the Role of the Credit Risk Premium in the Pricing of Czech Loans.

^[2] Zhruba do roku 2020 průměrná délka fixace hypoték (které tvoří podstatnou část úvěrů na bydlení) rostla a v maximu se pohybovala nad 7 lety. Poté převážně klesala a v roce 2023 se dostala pod 5 let, mimo jiné i vlivem obav bank poskytovat dlouhé fixace vzhledem k možným ztrátám při předčasném splacení.

^[3] V současnosti tvoří korunové úvěry přibližně polovinu úvěrů podnikům. Jak reagují úvěry českým podnikům poskytované v EUR na změny sazeb ECB ukazuje např. box Jak se v uplynulých dvou letech měnily klientské úrokové sazby z úvěrů a vkladů ze ZoMP léto 2023.