RAKOUSKO SE POTÝKÁ S NEDOSTATKEM OŠETŘOVATELŮ, POMOHOU MODERNÍ TECHNOLOGIE

Rakousko se potýká se stárnoucí populací, nedostatkem pečovatelského personálu a rostoucími výdaji na zdravotnictví. Moderní technologie a digitalizace zdravotnictví mohou přispět ke zvýšení efektivity zdravotnického systému, snížení nákladů a zlepšení pracovních podmínek pro ošetřovatele.

Ilustrační foto: Shutterstock

Navzdory stipendijním vzdělávacím programům a zapojení pracovníků ze zahraničí se sektor péče a ošetřovatelství v Rakousku potýká s dlouhodobým nedostatkem pracovních sil. Příspěvek na péči pobírá v zemi 476 tisíc osob s rostoucí tendencí, státní výdaje na příspěvek narostly v roce 2023 o 9,3 % na zhruba tři miliardy eur. Veřejné a soukromé výdaje na zdravotní péči pro obyvatele přesáhly v loňském roce 52 miliardy eur a dosáhly tak téměř 11% podílu HDP.

Od roku 2016 došlo k třetinovému nárůstu klientů, kteří potřebují stacionární péči, na více než 96 tisíc osob. Oproti tomu se personální kapacita ošetřovatelů navýšila pouze o 14 %. Dle dosavadních prognóz bude do roku 2030 Rakousko vlivem stárnoucí populace a odchodu stávajících ošetřovatelů do důchodu potřebovat přes 50 tisíc nových pečovatelů, do roku 2050 pak ještě čtyřikrát více.

OŠETŘOVATELKY ZE ZAHRANIČÍ

Důležitou součástí systému je tzv. 24hodinová péče v prostředí domova, kterou poskytují v hojné míře ošetřovatelky ze zahraničí. V Rakousku jich působí na 70 000, v současné době často z Rumunska a Bulharska. Zajišťují péči o 35 tisíc seniorů, kteří by jinak v mnoha případech vyžadovali umístění v pečovatelském zařízení. Na jejich význam ukazuje i to, že v době striktního pandemického lockdownu byly organizovány vlakové a letecké spoje speciálně pro pečovatele z Rumunska. Výhodnější platové podmínky pro ně činí práci v Rakousku atraktivní, což se ale v následujících letech s postupujícím hospodářským vzestupem těchto zemí bude měnit.

Před 15 lety byly nejpočetnější skupinou ošetřovatelky ze Slovenska, při postupném stírání platových rozdílů ale jejich zájem o práci v Rakousku klesá a v budoucnu tak chtějí vláda a spolkové země hledat v zemích jako Filipíny, Indonésie, Srbsko nebo Bosna a Hercegovina. Počet pečovatelek ze třetích zemí je však zatím nízký, podle Hilfswerk Austria se jich do Rakouska zatím daří přilákat pouze přibližně 130 za rok. Pečovatelské služby patří v Rakousku k vázaným živnostem a vyžadují v případě příslušníků třetích zemí nostrifikaci.

PŘÍLEŽITOST K REORGANIZACI

Vzhledem k trendu stárnutí populace tak bude problém s nedostatkem personálu narůstat.

Oblast péče a ošetřovatelství je proto jednou ze závažných otázek pro domácí politiku, na jejíž řešení dosavadní strategie nebudou stačit. Podle prezidentky Rakouského svazu seniorů Ingrid Korosec nemá být reforma péče vnímána pouze jako otázka personálních zdrojů, ale jako příležitost k zásadní reorganizaci péče a podpory pro seniory. Bude třeba ve zvýšené míře využívat technologie, které šetří lidské zdroje. Korosec vyzývá k rozšíření digitalizace, například prostřednictvím telemedicíny nebo Smart Home technologií.

NADĚJNÝ STARTUP, AI, ROBOTIKA

Moderní technologie mohou částečně kompenzovat nedostatek personálu, ale i zlepšit pracovní podmínky stávajících ošetřovatelů, z nichž se řada potýká s fyzicky i mentálně náročnou prací. Příkladem je úspěšný startup Herzensapp založený v roce 2022 v Grazu. Nová platforma zjednodušuje zprostředkování pečovatelek, vedení pracovní dokumentace i komunikaci mezi rodinami a ošetřovatelským personálem, včetně asistence v 16 jazycích. Perspektivní je pro inovace v ošetřovatelství zapojení umělé inteligence ve spojení s robotikou.

Zatímco v oblasti chirurgie se robotika úspěšně etablovala, například prostřednictvím systémů da-Vinci pro miniinvazivní výkony, potýká se v oblasti péče stále s nedůvěrou. Otázkou, co má robotika v oblasti péče přinést, se zabývá interdisciplinární výzkumný projekt Caring Robots Technické univerzity Vídeň, Charity Vídeň, Univerzity Salcburk a Technického muzea Vídeň. Cílem je prostřednictvím zapojení klientů, pečovatelů i poskytovatelů péče vyvinout technologii, která by byla užitečná, bezpečná a pozitivně přijímána.

S využitím AI se počítá i pro diagnostiku onemocnění či personalizovanou léčbu. Umělá inteligence je schopná prostřednictvím velkého objemu zpracovaných dat identifikovat podezřelé vzorce a náznaky onemocnění například na rentgenových snímcích ve fázi, kdy jsou pro lidské oko obtížně rozpoznatelné. V areálu Vídeňské všeobecné nemocnice (AKH) vznikne do roku 2026 Institut Erica Kandela – Centrum precizní medicíny, ve kterém bude na 200 vědců s nejmodernějším vybavením vyvíjet personalizované preventivní, diagnostické a terapeutické metody pro pacienty a metody digitální medicíny.

AI V ČESKÉ REŽII, LŮŽKA OD LINETU

Přínos umělé inteligence pro prevenci nemocničních infekcí prokázala česká firma Datlowe, jejíž technologie HAIDI byla po úspěšné testovací fázi implementována na oddělení hygieny nemocnice v hornorakouském Riedu. Úspěšný je na rakouském trhu výrobce zdravotnických lůžek Linet. V loňském roce společnost na velvyslanectví ve Vídni představila místním zdravotníkům a diplomatické komunitě nemocniční postel Essenza, jejíž ergonomie a technologie byly navrženy tak, aby preventivně zabraňovaly zdravotním komplikacím a zároveň šetřily čas a ulehčovaly zátěž zdravotnickému personálu.

SÁZKA NA DIGITÁLNÍ ŘEŠENÍ

Rakousko dosud v oblasti digitální medicíny není průkopníkem. Rostoucí náklady na zdravotní péči, nedostatek personálních kapacit, stárnoucí a prostřednictvím imigrace rostoucí populace však budou vytvářet tlak na zavadění digitálních řešení. Od března letošního roku využívá záchranná služba v Dolním Rakousku komunikační software Emergency Eye. Při hovoru na tísňové lince může po souhlasu volajícího operátor získat přístup k jeho chytrému telefonu a využít lokalizace nebo kamery pro lepší odhad situace. Software dále nabízí funkci chatu s překladem do 12 jazyků.

Zdravotní aplikace na recept, tzv. Digitale Gesundheitsanwendungen (DiGAs), jsou dobře využitelné v oblasti primární péče, chronických onemocnění a prevence, pokud splňují nároky na ochranu dat. V Rakousku jejich využití dosud není právně upraveno, v rámci pilotního projektu by první aplikace měly být dostupné chronicky nemocným pacientům v příštím roce. Od roku 2026 by pak poradenská zdravotní linka „1450“ měla nabízet online objednání k lékaři a videokonzultace. Počítá se s digitálním přístupem ke zdravotní dokumentaci a výsledkům vyšetření pro zdravotníky i pacienty.

Strategické cíle i současné mezery v oblasti digitalizace zdravotnictví z pohledu ministerstva zdravotnictví, spolkových zemí a pojišťoven shrnuje nedávno publikovaná e-Health Strategie Österreich. K dosažení v ní stanovených cílů bude na digitalizaci zdravotnictví dodatečně k dispozici ročně 51 milionů eur. Příležitosti se tak nabízejí i pro české firmy. Pro oblast zdravotnictví se jeví přínosné navázání spolupráce s místním partnerem.

Hana Brauneis, ekonomická specialistka

Michaela Němcová, stážistka, Velvyslanectví ČR ve Vídni